Daňová politika státu, kdo je skutečný vítěz?

Zeptali jste se někdy sami sebe, kdo je skutečný vítěz daňové politiky státu? Je to daňový poplatník nebo politici? Máte pocit, že stát (ostatní spoluobčané) zacházejí s penězi,které jako daňový poplatník odvedete hospodárně a účelně? Platíte rádi daně? Je placení daní pro vás příjemným okamžikem nebo je to pro vás nepříjemné? Zasadili jste se někdy proti plýtvání peněz daňových poplatníků?

Daňová politika státu
Daňová politika státu

Požadavky na efektivní daňový systém
Obecný názor říká, že dobrý daňový systém by měl mít těchto 5 vlastností:

Ekonomická efektivnost – daně mají vliv na chování spotřebitelů, proto by daňový systém a neměl způsobovat velké rozdíly v cenách a užitku z různých druhů činností.
Spravedlnost – třeba zvážit, že spotřeba tvoří základ pro určení výše daní a příjmy se rovnají součtu spotřeby a úspor. Každý daňový systém je nutně nespravedlivý
Administrativní jednoduchost – daňový systému má být jednoduchý, aby se dal snadno uplatňovat. Fungování d systému je poměrně nákladné a to pro daňové úřady ale i daňové subjekty.
Flexibilita – daňový systém by měl pružně reagovat na změny v ekonomice
Politická přehlednost daňového systému – přehled kolik a kam poplatníci platí, legislativní změny daní.
Daň je finanční kategorie, která vyjadřuje finanční vztah mezi poplatníkem a státem. Je to nejdůležitější příjmová položka veřejného rozpočtu, která má nucen charakter.

kdo je skutečný vítěz daňové politiky státu
kdo je skutečný vítěz daňové politiky státu

Historie daňových systémů ve světě
V období liberalismu vycházela ekonomická teorie z principu co nejnižšího daňového zatížení.
Naopak v období 30. let 20. století John Maynard Keynes prosazuje tendence maximalizace daní jako hlavního zdroje aktivní fiskální politiky.
70. léta 20. století – daně byly tak vysoké, že se ztrácela motivace podnikat, znamenalo to vysoké daňové úniky.
80. léta 20. století – daně se začaly snižovat.
Při nízkých daňových sazbách roste výnos státu s růstem daňové sazby do určitého bodu, který se nazývá Laffera bod. Daňové teorie se orientují na řešení a hledání optimálního daňového zatížení.

náležitosti daní
Základními náležitostmi daňových zákonů rozumíme soubor finančno- správních předpisů, které musí mít každá daň. Z formálně právního hlediska je daň povinná, zákonem určená platba, která se zpravidla pravidelně opakuje a musí se odvádět v přesně určené výšce a v přesně stanovených lhůtách. Z ekonomicko finančního hlediska je daň finanční kategorii, pomocí které je vyjádřen finanční vztah mezi poplatníkem a státem založeném na zásadě nerovnocennosti. Základní formální náležitosti jsou při každé dani odlišné, avšak k základním náležitostem daní patří:

Subjekt daně – může to být FO nebo PO, která má příjmy nebo majetek, resp. vykonává činnost podléhající dani, a jejíž zákon uložil povinnost platit daně – je to daňový poplatník. Je to také FO nebo PO, která je ze zákona povinna daň vypočítat, vybrat od poplatníka a odvést do určité lhůty správci daně – v tomto případě je to plátce daně.
Objekt daně – je předmětem zdanění, veličinou, ze které se daň vyměřuje. Předmětem může být majetek, příjem, nebo vykonávání určité činnosti.
Základ dane- je numericky vypočten, kvantitativní vyjádřený objekt daně. Určuje se z něj výška daňové povinnosti, jeho úpravou o připočitatelné a odečitatelné položky vzniká upravený základ daně.
Sazba daně – představuje měřítko na vyčíslení výše konkrétní daně. Je to% vyjádření výše daně, které má vliv na výpočet daně. Je zákonem určena. Sazba může být: pevná, pohyblivá, kombinovaná.
Osvobození od daně – může se vztahovat na určitý okruh daňového předmětu nebo na určitou skupinu daňových subjektů
Předpis a výběr daně – provádí se podle daně, např. daňovým přiznáním, daň vybíraná srážkou
Zdaňovací období – časový úsek shodný s účetním obdobím, za který se příslušná daň vyměřuje. Může být roční nebo měsíční zdaňovací období.
Daňové sankce – vyjadřují způsob postihu za nesplnění platebních povinností, čili za zpoždění nebo nezaplacení resp nezaplacení v požadované výši. Mohou to být penále, pokuty, nebo úrok z prodlení
úleva na dani – částka o kterou se snižuje daň. Může mít podobu odpočtu od daňového základu, snížení daňové sazby nebo prominutí daně.
nepovinným minimem – je to částka, která nepodléhá zdanění
splatnost daně – termín, do kterého je třeba daň zaplatit
minimální daň – daňová povinnost uplatňovaná vůči daňovým poplatníkům, kteří nevykázaly zisk. Využívá se při dani z příjmů podnikatelských subjektů.
daňové přiznání – oznámení poplatníka, v němž uvádí údaje potřebné k určení výše jeho daňové povinnosti.
daňové hlášení – podává se, když se daň zaplatí nebo se splatí její částka.
Daňová soustava v České republice
Od roku 2005 má slovenská daňová soustava novou podobu. Člení se na dvě základní skupiny – na přímé a nepřímé daně. D.S. se zjednodušila, v nové soustavě se více využívá nepřímé zdanění, čili mají vyšší podíl na státním rozpočtu.

Daně tvoří až 90% příjmové stránky státního rozpočtu. Některé výdaje státu směřují k občanovi přímo (výpomoci, podpory, státní prémie) jiné zprostředkovaně (zdravotnictví, školství, kultura) Zavedení nepřímých daní bylo do značné míry ovlivněny úsilím harmonizovat daňový systém v EU. Předmětem zdanění při dani z přidané hodnoty – DPH jsou všechny dodávky zboží a služeb, jakož i dovoz zboží, a jsou dominantní v soustavě daní v ČR.

Spotřební daně jsou uplatňovány samostatně a jsou stanoveny pevnou částkou na jednotku. Tyto daně výrazně zvyšují podíl daní na celkových příjmech státního rozpočtu. Nepřímé daně se vybírají při prodeji zboží nebo při poskytování služeb, započítávají se do cen, a tak vlastně nepřímé daně hradí kupující. U přímých se vybírání uskutečňuje bezprostředně od jednotlivých poplatníků a nelze je přenášet na jiné osoby. Daňová soustava má jednotný přístup ke všem FO a PO, vytváří jim stejné podmínky pro hospodaření. Do daňové soustavy nepatří platby, které jsou účelové, jako např. pojistné na financování potřeb zdravotního, nemocenského a důchodového zabezpečení, jakož i podpor v nezaměstnanosti.

Různé evropské země mají různé daňové soustavy. Odlišnosti najdete v článku Zahraniční daňové systémy.

nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty – DPH je svou ekonomickou podstatou obecnou spotřební daní, která zatěžuje konečného spotřebitele, ale kterou odvádí dodavatel. Zatěžované jsou jí výrobky a služby při každém prodeji od začátku výrobního cyklu až po distribuci ke konečnému spotřebiteli. Způsob výpočtu daňové povinnosti je stanoven z odvodu salda DPH (rozdíl mezi DPH na vstupu a na výstupu).

Mechanismus DPH zajišťuje, aby plátce daně odvedl daň pouze z té části hodnoty výrobku, kterou sám přidal. Při respektování ekonomických podmínek a doporučení EU je určitý okruh činností, resp PO a FO, osvobozen od daňové povinnosti. Kritéria jsou hlavně sociální důvody, náročnost určení základu daně a doporučení zahraničních expertů. DPH nepodléhá ani vývoz zboží a služeb, a také mezinárodní přeprava osob, zboží a peněz. Je však při nich umožněn odpočet daně zaplacené při nákupu vstupů.

Hlavní výhody DPH:

vztahuje se na všechny podnikatelské subjekty – čili obecnost zdanění
neutralita zdanění z hlediska konkurence
eliminace daňových úniků
je také stabilní příjem pro státní rozpočet
zamezuje kumulaci zdanění
Nevýhody DPH:

mění cenu zboží a služeb
nebere ohled na příjmovou situaci spotřebitele
správa daně je poměrně náročná
nárůst administrativních povinností
ovlivňuje růst cen a tedy i na inflaci.
Plátci DPH jsou FO al PO, které provádějí zdanitelná plnění. Jsou to osoby:

jejichž obrat za posledních 12 měsíců dosáhl částky 1 500 000Sk
které provádějí plnění na základě smlouvy o sdružení, pokud celkový obrat všech těchto osob dosáhl 1 500 000SK
osoby, které nesplňují stanovené podmínky si mohou podat žádost kdykoli
Od daňové povinnosti je osvobozen okruh činností, při kterých by bylo obtížně proveditelné vybírání daně. Při těchto činnostech nemá plátce nárok na odpočet daně na vstupu. Patří sem např: poštovní služby, finanční služby, pojišťovací služby, výchovné a vzdělávací služby, služby sociální pomoci, kultuře služby, …

spotřební daně
V ČR máme tyto druhy spotřebních daní, přičemž každou z nich upravuje zvláštní zákon:

Spotřební daň z piva – plátcem je PO al FO, která v tuzemsku pivo vyrábí, nebo které se má vyvážené nebo dovážené pivo propustit do navrženého režimu .. Předmětem je pivo vyrobené nebo dovezené do tuzemsku. Základem je množství piva, u kt vznikla daňová povinnost vyjádřené v hektolitrech. Sazby jsou stanoveny v € za koncentraci piva. Daň se vypočítá jako součin piva v hektolitrech a příslušné sazby.
Spotřební daň z vína – plátcem FO al PO, která víno vyrábí, nebo dováží. Předmětem jsou hroznové víno, šumivá vína, dezertní a vína vyrobenou al dovezené v tuzemsku. Základem je množství vína, vyjádřené v hektolitrech. Sazby daně jsou určeny v € za hektolitr, Daň se vypočítá jako součin vína v hektolitrech a příslušné sazby.
Spotřební daň z lihu – plátce je výrobce, kupující, dovozce nebo vývozce, správa státních hmotných rezerv ČR. Předmětem je líh vyrobený nebo dovezený do tuzemska. Základem je množství alkoholu vyjádřené v litrech absolutního alkoholu. Daň se vypočítá jako součin základu daně a určité sazby daně € / l
Spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků – plátce – FO al PO, která vyrábí tabákové výrobky. Předmětem je tabák a tabákové výrobky vyrobené al dovezené v tuzemsku. Základem daně je množství tabák výrobků vyjádřená v ks nebo kg. Daň se vypočítá jako součin základu daně a určité sazby daně stanovené v € / kg.
Spotřební daň z minerálních olejů – předmětem jsou minerální oleje vyrobeny nebo dovezeny na daňové území. Základem je množství oleje vyjádřeno v litrech nebo kg. Sazba daně je podle druhu oleje v € za 1000 lit, příp. 1000 kg
PŘÍMÉ DANĚ
Daň z příjmů fyzických osob
Poplatníkem daně z příjmu fyzických osob je FO, která má na území ČR trvalý pobyt, nebo se zde obvykle zdržuje (min 183 dní v roce) a mají tzv. neomezenou daňovou povinnost, a to z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR, tak ze zdrojů v zahraničí. Nebo pokud mají tzv. neomezenou daňovou povinnost a to z příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy ze: závislé činnosti a funkční požitky, z podnikání az jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, ostatní příjmy.

Od daně jsou osvobozeny např. příjmy:

Z prodeje bytu vlastněného min dva roky
z prodeje nemovitostí, které poplatník nevyužíval při podnikání
příjmy plynoucí ze sociálních dávek
ceny a výhry do 150 EUR
Daň z příjmů právnických osob
Poplatníkem jsou všechny PO s výjimkou veřejných obchodních společností a NBS. Čili PO se sídlem v ČR – vztahuje se na příjmy ze zdrojů v ČR ale i zahraničí, ale i PO se sídlem mimo ČR – vztahuje se pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

Předmětem jsou všechny příjmy, předmětem nejsou tyto příjmy: zděděné nebo darované nemovitosti a movitosti, podíl na zisku vyplácený po zdanění ale i likvidační zůstatek příjem plynoucí z nabytí nových akcií

Osvobozeny jsou např. tyto příjmy:

členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími
příjmy obcí a VÚC z pronájmu
výnosy ze státních dluhopisů a cenných papírů
výnosy z kostelních sbírek
Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo v podvojném účtu výsledek hospodaření. Sazba daně z příjmů právnických osob je vždy 19%.

Daň z nemovitostí
Tato daň zahrnuje:

Daň z pozemků – poplatník je vlastník pozemku nebo správce, předmětem jsou pozemky (čili orná půda, chmelnice, vinice, trvalé travní porosty, zahrady, lesní pozemky, rybníky, zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky, ostatní plochy) základem daně je hodnota pozemku určena vynásobením výměry pozemku a hodnoty půdy. Sazba je určena tabulkou pro jednotlivé obce podle počtu obyvatel
Daň ze staveb – poplatníkem je PO al FO, která stavbu vlastní. Předmětem jsou stavby na území ČR (konkrétně: stavby pro bydlení a příslušenství stavby, S. na Pôdohospodárska produkci, skleníky, chaty, garáže, průmyslové stavby, S. na podnikatelskou a výdělečnou činnost, ostatní S). základem je výměra v m2. Sazba daně je 1 Kč za každý i započatý m2 zastavěné plochy.
Daň z bytů a nebytových prostor v bytovém domě, ze společných částí bytového domu a společných zařízení bytového domu a jejich částí – poplatník vlastník bytu, základem je výměra podlahové plochy v m2, sazba daně je 1Kč za každý i započatý m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru.

Daň z motorových vozidel

Poplatníkem je FO al PO která je držitelem vozidla, zapsaná v dokladech vozidla, nebo užívá vozidlo, v jehož dokladech je zapsána jako držitel FO, která zemřela, PO, která zanikla, nebo FO al PO, která užívá vozidlo dovezené do ČR, které ne je považováno za vozidlo v mezinárodním provozu a držitel nemá trvalý pobyt v ČR. Předmětem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která mají evidenční číslo. Základem daně je jejich hmotnost v tunách a počet náprav a při osobních auto. jejich zdvihový objem motoru v cm3. Sazby jsou uvedeny v sazebníku.

Ostatní místní daně a místní poplatek

Daň za psa, daň za užívání veřejného prostranství, za ubytování, za prodejní automaty, za nevýherní hrací přístroje, daň za vjezd a setrvání vozidla v historické části města, za jaderné zařízení a poplatek za komunální odpad a drobné stavební odpady. Výše se stanoví nařízením obce.

Nashledanou v pekle, přátelé!

Nashledanou v pekle, přátelé! (Po tal. Arrivederci all ‚inferno, amici !, po angl. See You in Hell, My Friends!) Je koprodukční Slovensko-italský film.

Bizarní příběh o skupině podivných lidí, kteří se na venkovském sídle oddávají radovánkám. Jejich činnost je protkána úvahami o smrti, meditacemi, surrealistickými motivy a narážkami na národní téma.

Architekt: Miloš Kalina, Slavomír Procházka
Návrhy kostýmů: Enrico Ruffini
Střih: Patrik Pašš
Vedoucí výroby: Ján Svikruha, Viliam Čankov
Exteriéry: Liptovský Mikuláš a okolí, Ráztoky, Liptovský Ján, Korytnica, Žiarska dolina, Štrbské pleso, Lakšárska Nová Ves
Premiéra: listopad 1990
Poznámka: Původní film byl natočen v roce 1970. Před uvedením se slovenskými tvůrci od této verze distancovali. V roce 1990 se Juraj Jakubisko k projektu vrátil a do značné míry ho propracoval. Dotočil několik sekvencí a pozměnil dialogy.

Juraj Jakubisko (* 30. dubna 1938, Kojšov) je slovenský filmový režisér, scénárista, kameraman, výtvarník. Jeho filmy se vyznačují osobitou poetikou, bizarností a hravostí. Jeho manželkou je slovenská herečka a filmová producentka Deana Horváthová-Jakubisková.

Juraj Jakubisko se narodil 30. Dubna 1938 ve vesnici Kojšov na východě Slovenska. Vystudoval střední umělecko-průmyslovou školu v Bratislavě, kde se poznal s Elem Havetta. Na Filmovou Akademii múzických umění v Praze se společně dostali akorát v době nástupu československé nové vlny. Během studia natočil mnoho krátkých filmů a dokumentů. Po úspěšném absolvování pražské FAMU v roce 1966 následovalo velmi produktivní a dosud nejzajímavější Jakubiskovo období. V příběhu necelých čtyř let natočil tři dlouhometrážní filmy. Debutoval úspěšným filmem Kristova léta (1967) a pokračoval filmy zběhl a poutníci (1968) a Ptáčkové, sirotci a blázni (1968). Kvůli nepříznivé politické situaci v Československu nemohl po normalizaci dokončit svůj v pořadí čtvrtý dlouhometrážní film Na shledanou v pekle, přátelé (tento film dokončil až v roce 1990). V roce 1971 dostal zákaz na točení hraných filmů a byl přesunut do Krátkého filmu v Bratislavě, kde se mohl věnovat jen krátkometrážní, či strednometrážnym filmem. V tomto období Jakubisko natočil filmy Stavba století (1972), Ondrej Nepela (1974), Výstavba tranzitního plynovodu SSSR, NDR, Západní Evropa (1974), Filmy v měsíci ČSSP (1976), Dožínky ’77 (1978). I přes silné cenzuře se mu v tomto období podařilo natočit film na objednávku Bubeník červeného kříže (1977), který vzbudil rozruch výjimečnými výtvarnými kvalitami. V roce 1975 se oženil s Ludmilou Vášová, se kterou má dceru Janette. V roce 1984 se Jakubisko rozvedl. Na konci osmdesátých let mu bylo dovoleno natočit další hraný film a tak vznikl snímek Postav dům, zasaď strom (1979). Po filmu (i přes diváckému úspěchu) přišli opětovné kritiky ze strany státních funkcionářů. Znovu přišli sankce, ale ne takové kruté. Mohl natáčet pouze historické filmy, pohádky a komedie. Do roku 1989 natočil třídílný televizní film Nevěra česky (1979), pohádku Perinbaba (1985) a sedmidílný televizní seriál Teta (1987), který později sestříhal na filmovou verzi s názvem Pihovatý Max a strašidla (1987). V tomto období natočil oceňovaný film Tisícročná včela (1983). Tři měsíce před pádem komunistického režimu měl premiéru jeho poslední film z osmdesátých let Sedím na větvi a je mi dobře (1989).

Islandská zpěvačka Björk představí na Colours of Ostrava nové album Vulnicura

V roce 1985 se znovu oženil. Spolu se svou novou ženou Deanou Horváthovou-Jakubiskovou založili v roce 1991 produkční společnosti J & J Jakubisko Film, kterou Deana Horváthová-Jakubisková vede. Spolu mají syna Jorik. V roce 1990, už bez jakéhokoliv politického tlaku natočil televizní film Téměř růžový příběh (1990). V roce 1992 pokračoval filmem Lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Od roku 1993 žije v Praze, kde natočil svůj další film Nejasná zpráva o konci světa (1997), který byl také prvním filmem v produkci J & J Jakubisko Film. V novém tisíciletí natočil filmy jako Post coitum (2004) a Bathory (2008).

Práce srbské diplomacie v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

Dětství a jeho vliv na filmy [upravit | editovat zdroj]
Juraj Jakubisko se narodil 30. Dubna 1938 v malé východoslovenské vesnici Kojšov, která se nachází u města Spišská Nová Ves. Kojšovčania žili tradičním vesnickým životem, s vlastními tradicemi a zvyklostmi. Těmito tradicemi se Jakubisko inspiroval i ve své filmové tvorbě. Například odkaz na tradici zavěšování zvonků na novomanžeskú postel použil ve filmech jako zběhů a poutníci, či Perinbaba. Také místní pohřební rituál přímo až dokumentaristicky znázornil ve filmu Kristova léta.

Pojištění zaměstnanců do zahraničí

Z Kojšová se později přestěhovali do města Košice, které byly v té době kozmpolitným městem. Bok po boku zde žili Slováci, Maďaři, Rusíni, Židé a Češi. V Košicích Juraj Jakubisko návštěvami kina Čas, kde pozerával grotesky s Charlie Chaplinem nebo Busterem Keatonem poznal nový svět – svět filmu. Kromě kina se rád díval i na „divadlo“ u dominikánů. Seskupení pošťáky zde aranžovalo různé živé obrazy z Bible spolu s živými obrazy Lenina a Stalina. Někomu by se toto spojení mohlo zdát zvláštní, ale samotný Juraj Jakubisko z tohoto spojení udělal jeden z principů jeho filmové poetiky.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Firmu už založenou máte. Místo, kde budete podnikat, už máte zajištěno také. Dostali jsme se přes úvodní fázi. V následujícím článku nastíníme, jak si nejlépe udělat systém a pořádek v administrativě. Ušetříte spoustu času a ačkoli v současnosti nemáte skoro žádné administrativní úkoly, v budoucnu to oceníte, věřte nám.

Administrativa začínajícího podnikatele
Administrativa začínajícího podnikatele

Firemní účet
Založte si další bankovní účet pro účely vašeho podnikání. Není to podmínka (při živnostnících), ale takto budete mít mnohem lepší přehled. Nechceme vám radit, kterou konkrétní banku zvolit. Výběr banky mnohdy závisí na osobních preferencí (no schválně, zkuste udělat menší průzkum mezi svými známými na Facebooku) a byla by to spíše téma na další článek.

Víte zvolit dva přístupy. Buď chcete ušetřit a postačí vám balík základních služeb, nebo si připlatíte za služby v podnikatelském balíku, které vám v konečném důsledku mohou zpříjemnit podnikání (např. X-měsíční odpuštění poplatků za vedení účtu pro začínající podnikatele, přístup přes jedno přihlášení v internetbankingu k firemnímu i osobnímu účtu apod.). Při plnění určitých podmínek poskytují některé banky založení a vedení účtu i bez měsíčních poplatků.

My si však již v „době smartphonovým“ neumíme představit osobní i podnikatelský život bez mobilních aplikací, které poskytují mnohé banky. Našli jsme pro vás i zajímavou recenzi.

podnikatel
podnikatel

odvody
Jako živnostník musíte pravidelně odvádět peníze do zdravotní pojišťovny a Sociální pojišťovny. Trvalým příkazem v bance se vyhnete opozdí placení a následným úrokem ze strany Zdravotní pojišťovny. Jde o pravidelné měsíční platby pro účely zdravotní péče a stejně jako důchodového či nemocenského pojištění. Měsíční zálohy do zdravotní pojišťovny musí v nějaké výši odvádět téměř každý živnostník – buď v minimální zákonné (cca 60 EUR) nebo v o trochu nižší (pokud je živnostník zároveň zaměstnancem, studentům či důchodcům).

Trochu jiná „káva“ je pojištění sociální: živnostník ho povinně neplatí minimálně první rok podnikání. Po jeho skončení podá daňové přiznání a pokud jeho podnikatelský (pozor, příjem, nikoli základ daně) přesáhl zákonnou hranici (cca 5 000 EUR), je povinen platit vypočítané měsíční pojistné (minimálně cca 136 EUR). V opačném případě ne.

Pozor však na splatnost obou zmíněných odvodů. Za placení po termínu může následovat trest: např. různé sankce a úroky ze strany pojišťoven příp. odmítnutí nároku na dávku (v praxi často zejména mateřské). Zpoždění v placení se víte vyhnout prostřednictvím trvalého příkazu v bance. Ušetříte tak čas, zbavíte se úzkosti a můžete se věnovat důležitějším věcem.

evidence
Při podnikání je velmi důležité si VŠE evidovat. Vše si evidujte a zakládejte do šanonů, co si nemůžete založit, tak si oskenujte a pro jistotu i okopírujte. Dopisy a potvrzení z úřadů, z pojišťoven, banky, všechny smlouvy, dohody, … později – při sporech, nejasnostech, či různých kontrolách ze strany úřadů – se vám sejdou.

Jednou z podmnožin evidence je účetnictví resp. povinné evidence pro účely daně z příjmů, DPH, či mezd. Živnostník (resp. OSVČ) má život jednodušší jako majitel eseróčkách: své příjmy a výdaje může dokladovat formou jednoduchého účetnictví, ale ideálnější je daňová evidence (doporučujeme), navíc si podnikatelé, kteří žádné výdaje nemají (popř. Se jim nechce „babrat“ s block) mohou vést paušální výdaje s minimalistickou evidencí příjmů, faktur a odvodů. Eseróčkách a jiné právnické osoby vedou poměrně komplikovanější a rozsáhlejší podvojné účetnictví – tuto odbornou a zodpovědnou práci doporučujeme outsourcovat na externího účetního.

fakturace
Je možné, že ze začátku nebudete hodně fakturovat. Nicméně, tomu, že jsme vám v podnikání bude dařit, takže bezpodmínečně doporučujeme najít si nástroj na evidenci podnikatelské agendy. Samozřejmě, že fakturu si umíte vytvořit i v Excelu. Je však dobré začít pracovat v jednom systému, zejména proto, že do budoucna by mohlo být těžší přejít na jiný systém.

Evidujte všechny vystavené faktury
Evidujte si odvody, které jste zaplatili
Evidujte si bločky a došlé faktury související s podnikáním (v případě živnostníka, který si uplatňuje paušální výdaje si došlé faktury a bločky nemusíte evidovat, ale člověk nikdy neví, zda se mu nakonec nesejdou, pokud se rozhodne pro reálné náklady)
přehledy
Udělejte si přehled ve financích. Pomůže vám to například jako neplátce DPH, který pokud dosáhne určitého obratu, musí se povinně stát plátcem DPH. Také pokud jste si k startup-ovému projektu přizvali investora – určitě bude chtít přehledy vidět i on.

SuperFaktúra je přizpůsobena živnostníkům, malým a středním podnikatelům. Administrativa a SuperFaktúra jdou ruku v ruce. Umíte si v ní vytvářet faktury, cenové nabídky, objednávky, evidovat všechny náklady, včetně odvodů. Jako živnostník, který si uplatňuje paušální výdaje nebo vede zjednodušenou daňovou evidenci, si můžete v SuperFaktúre vytvořit dokonce daňové přiznání. Všechny údaje a doklady jsou v SuperFaktúre automaticky zobrazovány v přehledech, takže máte obraz o výnosech, nákladech a také obratu (kdy se budete muset registrovat jako plátce DPH). Výhodou je, že v SuperFaktúre je vše online, tedy i v případě, že vám krachne počítač, data nikdy neztratíte. A ke všemu se můžete dostat z jakéhokoliv místa, kde je připojení na internet.

Důchodové systémy v některých státech Evropy

Penzijní systémy představují základní součást sociálního modelu každého státu, který dosáhl určitý stupeň rozvoje. Důchodové zabezpečení jako jedna ze součástí sociální ochrany je systémem, který poskytuje ochranu zhruba třetině obyvatel, především rozvinutých ekonomik.

Důchodové systémy

Důchodové systémy

Současně je to sociální systém, který soustřeďuje největší ekonomický potenciál bez ohledu na to, zda je důchodový systém financován převážně průběžně nebo kapitalizaci. Financování důchodového zabezpečení je součástí veřejných financí a významně ovlivňuje jejich kvalitu a udržitelnost. Jelikož důchodové systémy určují životní úroveň velké části populace a tím i její spotřebu, mají rozsáhlý dopad na fungování celého hospodářství národního státu. Samotné penzijní systémy jsou zpětně ovlivněny ekonomickou stabilitou nebo nevyrovnaností státu, ovlivňuje jejich zaměstnanost, populační vývoj a další faktory. Procházejí proto neustálým procesem vyrovnávání se a přizpůsobování hospodářským, společenským i politickým poměrům v konkrétním státě.
V posledních letech vyvolal společenský, politický a ekonomický vývoj ve světě potřebu reforem důchodových systémů. V zemích západní Evropy a USA jsou probíhající reformy vyvolány především demografickým vývojem projevujícím se v celkovém stárnutí populace ekonomicky vyspělých států. V zemích střední a východní Evropy jsou reformy vyvolány především politickými a ekonomickými změnami a proto mají odlišný charakter než v původních zemích EU. V postkomunistických zemích je reformní proces mnohem dynamičtější a většinou znamená úplnou změnu důchodového systému, zatímco ve vyspělejších státech jsou přijímány změny dlouhodobě diskutované a méně radikální, obvykle se do systému vnáší částečná změna, ale v podstatě si systém zachovává svůj dosavadní charakter.
V následujících částech jsou uvedeny některé základní údaje o důchodových systémech v zemích střední a východní Evropy, tedy v 10 nových členských státech EU a porovnání výdajů na důchodové zabezpečení v členských státech EU a kandidátských zemích v roce 2000. Srovnání výdajů na důchody na Slovensku, v zemích OECD av zemích EU je z roku 1998.
Modernizace důchodových systémů
Zřejmým trendem ve vývoji důchodových systémů je jejich modernizace. Vyplývá to iz programu EU „Otevřená metoda koordinace důchodů“, který přijala EU v prosinci 2001 a který obsahuje jedenáct společných cílů rozdělených do tří skupin: zajistit kapacitu systémů tak, aby byly schopny splnit jejich sociální cíle, zajistit jejich finanční udržitelnost a plnění měnících se sociálních potřeb. Plnění těchto cílů kontroluje EU každé dva roky a všechny členské státy musí podávat informace o svých důchodových systémech v členění určeném předem Komisí EU. První hodnocení plnění kritérií se dělalo v roce 2003, tedy bez účasti nových členských států. V roce 2005 už budeme podléhat hodnocení i my.
Uvedená skupina cílů se týká modernizace důchodových systémů v důsledku měnících se potřeb ekonomiky, společnosti a jednotlivců. Připomínají, že budoucnost neznamená pro důchodové systémy pouze výzvu ve změně demografického vývoje. Požaduje se také, aby důchodové systémy byly adaptovány požadavkům moderního trhu práce. Zvýšená flexibilita na trhu práce spolu s novými formami zaměstnavatelských kontraktů a vyšší mobilitou vyžaduje i určité změny v důchodových systémech, aby tyto dokázali respektovat tak pracovníků na částečný úvazek, tak lidí, kteří jsou zaměstnáni jen dočasně, samostatně výdělečně činné osoby či lidí, kteří změní práci. Uvedené cíle také požadují, aby důchodové systémy respektovali měnící se relace mezi muži a ženami a směřovaly ke zvýšení rovnosti postavení obou pohlaví. Takto definované cíle mají za úkol měnit poskytování důchodů „s ohledem na zajištění rovného postavení mužů a žen, respektování ustanovení legislativy EU.“ Společná zpráva o důchodech však přijímá širší pojetí této dimenze. Podle výsledků zprávy existuje značný rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen. Vyšší míra participace na trhu práce má tendenci tento rozdíl snižovat. Nicméně ženy – častěji než muži – přerušují svou kariéru z rodinných důvodů. Členské státy mají tendenci řešit tento problém přiznáváním určitých „důchodových práv“ za výchovu dětí, resp. při opatrování starých lidí. Takové redistribuční mechanismy jsou však v doplňkových soukromých důchodových schématech velmi vzácné.
Navíc, v individuálních důchodových schématech nebo v případě příspěvkově definovaných systémů, kde si jednotlivci nutno zakoupit za svůj naběhlý kapitál anuitu, jsou při stejné počáteční částce důchody pro ženy nižší než pro muže v důsledku vyšší střední délky života. Povinné důchodové schémata aplikují pro pojistné výpočty unisex tabulky a neberou v úvahu rozdílné střední délky života při výpočtu výše důchodu.
Závěrečné části zprávy se týkají vyšší transparentnosti a přizpůsobivosti důchodových systémů tak, aby rostla důvěra v ně. To vyžaduje důvěryhodné informace o dlouhodobých perspektivách důchodových systémů, což je základním předpokladem pro fundovanou veřejnou diskusi a dosažení širokého konsensu o reformách. Zvýšené povědomí o nákladech a výhodách či nevýhodách současných důchodových systémů a srovnání s několika reformními možnostmi by vedly k lepšímu pochopení toho, proč jsou změny nutné a jaký typ změn je nejvíce výhodný. Společná zpráva Komise EU a Rady EU z roku 2003 také zkoumá informace, které jednotlivci dostávají o svých důchodech. Některé členské země zavádějí pravidelné roční výpisy o vzniklých nárocích, což zní docela logicky pro každý penzijní systém, který je postaven na základě příspěvků. Pro ilustraci – po zavedení nového příspěvkově definovaného penzijního systému ve Švédsku dostávají lidé každý rok „oranžovou důchodovou obálku“ s detailními informacemi o vývoji jejich akumulovaného kapitálu a odhadech jejich možných budoucích nároků při různých scénářích vývoje. Takový druh transparentnosti je však možné aplikovat i v ostatních důchodových systémech. Příští vývoj systému to může mít podstatný dopad.
Všechny členské státy se zavázaly k odstranění různých úrovní věku odchodu do důchodu nebo např. odlišností v pozůstalostních důchodech pro muže a ženy. Podle současné legislativy EU je taková forma diskriminace stále možná, ale direktiva 1979 již požaduje odstranění nerovného zacházení. Každá penzijní schéma bude muset v blízké budoucnosti zacházet s oběma pohlavími stejně. To se týká zaměstnavatelských penzijních schémat, ale také i penzijních schémat pro veřejné zaměstnance.
Cíl související s finanční udržitelností se týká potřeby udržování spravedlivé rovnováhy mezi finančním břemenem a důchody, mezi aktivní populací a důchodci. Změna úrovně příspěvků (nebo daní) a důchodů určuje, do jaké míry je břemeno demografického stárnutí dělené mezi aktivní populací a důchodců. Většina současných členských zemí EU nepředpokládá, že úroveň příspěvků či míra zdanění by v budoucnu měla růst. Udržitelnost důchodového systému zasahuje dál, než za strukturu a parametry důchodového systému. Zabývá se tak jednotlivými politikami aplikovanými na trhu práce, jakož i dalšími formami sociální ochrany. Otevřená metoda koordinace se snaží brát v úvahu všechny otázky, které souvisí s budoucností důchodového zabezpečení a hledá všechny možnosti, které jsou využitelné k zachování finančně udržitelné sociální ochrany na vysoké úrovni.
Při pohledu na vzájemné interakce mezi politikami sociální ochrany, zaměstnanosti a fiskální politiky můžeme ukončit debaty, které budoucnost důchodového systému prostě zužují na souboj zájmů jedné generace a ostatních – aktivní populace versus důchodci, zda mladí versus staří. Takový komplexní pohled nám zároveň umožňuje vyhnout se falešné představě, že otázku budoucí schopnosti důchodového systému poskytovat přiměřené důchodové zabezpečení lze zúžit pouze na volbu mezi průběžně financovaným a kapitalizačním systémem.
Obzvláště důležitou otázkou je rovnováha mezi příspěvky do systému a poskytovanými nároky, tedy rovnováha mezi obdobím práce a pobírání důchodu a vzájemný poměr mezi velikostí aktivní populace a počtem důchodců. Ta samozřejmě závisí na celkovém designu důchodového systému. Vysoká úroveň zaměstnanosti, včetně 50- a 60-ročních lidí bude důležitá pro současné zajištění vysoké úrovně důchodů a schopnosti financování systému.
Skutečnost, že budoucí důchody a jejich financování jsou závislé na celkovém vývoji ekonomiky, vyžaduje také úzkou spolupráci lidí zodpovědných za tvorbu politik v různých oblastech – od důchodů přes zaměstnanost až po veřejné finance. Navíc celkový design a fungování důchodových systémů není výsostnou odpovědností vlád. Zdravý rozvoj druhého a třetího pilíře (důchodového zabezpečení) vyžaduje svůj příspěvek i od sociálních partnerů a od pojišťovacího a finančního sektoru. Příspěvek sociálních partnerů je důležitý i kvůli dosažení společných cílů v jiných oblastech, např. aktivní participace starších lidí na trhu práce. Podle našeho názoru je žádoucí, aby při formulování národních strategií bylo využito zkušeností sociálních partnerů, jakož i poskytovatelů různých forem důchodů. Je však na uvážení jednotlivých členských států, jak definuje optimální způsob zapojení všech relevantních stran.

Důchodové systémy v některých zemích střední a jižní Evropy

Maďarský vícepilířový důchodový systém

Maďarsko v rámci reformy důchodového zabezpečení zavedlo vícepilířový systém. V letech 1996 a 1997 byly přijetím nové sociální legislativy realizovány radikální kroky reformy: prodloužení důchodového věku, byl zaveden komponent kapitalizace do
financování důchodového pojištění a nový způsob výpočtu důchodů, který se začne uplatňovat po roce 2013.
Od ledna 1998 se v Maďarsku uplatňuje kapitalizace v rámci třípilířovou důchodového systému, který kombinuje státní sociální pojištění se soukromým penzijním pojištěním. Jednotlivými složkami důchodového zabezpečení jsou:
■ povinna sociální důchodová pojistná schéma (pay-as-you-go),
■ nová povinná soukromá fondová penzijní schéma (kapitalizační) a
■ dobrovolné penzijní fondy.
Soukromé penzijní pojištění financované na kapitalizační bázi se stalo organickou součástí základní důchodového systému jako druhý pilíř v rámci multipilierového důchodového systému. Podstatou vícepilířový důchodového zabezpečení je povinné placení části příspěvků do Pojistného penzijního fondu, který zajišťuje důchod ze sociálního pojištění, zatímco druhá část příspěvků je převáděna do soukromého penzijního fondu, ze kterého se po dosažení nároku vyplácí soukromý starobní důchod.
Účastníci penzijního pojištění
Účast v nové soukromé kapitalizační důchodové schématu je povinná pro všechny novovstupujúcich na trh práce (počínaje 1. červencem 1998). Občané 47 let a mladší, kteří již byli zúčastnění na pracovním trhu si mohli vybrat, zda vstoupí do soukromé důchodového systému, nebo zůstanou v původní, průběžně financované důchodové schématu. Tato skupina občanů měla právo si vybrat v letech 1998 a 1999. V případě, že si vybrali novou fondový penzijní schéma, dostali možnost toto své rozhodnutí změnit a vrátit se do původního sociálního pojištění do 31. prosince 2000. Pokud se pojištěnec rozhodl vrátit do systému sociálního důchodového pojištění, měl dvě možnosti: částka na jeho osobním účtu se převedla do penzijního pojistného fondu, nebo ne. Pokud se rozhodl pro provedení peněz zpět do státní schématu, posuzuje se jeho nárok na důchod jako kdyby nikdy ze systému nevystoupil. V případě, že své příspěvky a výnos z nich nepředal sociální důchodového systému, má nárok na důchod redukován o výše zmíněné příspěvky na sociální pojištění. Vstup do soukromé fondové schématu a návrat zpět do státní sociální důchodového systému byl umožněn původně pouze jednou, ne opakovaně. Ale vývoj přinesl zkušenosti, které ukázaly, že pro některé důchodce znamenal vstup do finančně zajištěného pilíře příliš velkou ztrátu na důchodu a proto došlo k několika modifikacím možného návratu do průběžně financované schématu. V první etapě se vláda rozhodla doplácet těmto důchodcům jejich důchody do výše, jakou by měly, kdyby zůstali v I. pilíři. Později maďarská vláda přijala další změnu, na jejímž základě důchodci, jejichž důchod z I. i II. pilíře je nebo bude o určité procento nižší než kdyby zůstaly pouze v I. pilíři, mohou si své úspory z II. pilíře přenést zpět do I. pilíře a dostanou důchod, jako kdyby byly pouze v I. pilíři. Doplatí však na to všichni pojištěnci v I. pilíři, neboť na krytí ztráty z II. pilíře jim doplácejí ze svých příspěvků. V roce 2004 opět změnilo zákon a umožnily pojištěncům, kteří nedosáhli 10 let pojištění v II. pilíři a jejich důchod by byl menší než 25% částky důchodu z I. pilíře, vrátit se i se svými úsporami do I. pilíře a odtamtud dostat celý důchod. Objevují se však další problémy, jako např. co s těmi, kteří jsou v II. pilíři více než 10 r. a přesto nedosáhnou zákonem stanovenou výši důchodu? Proč tito důchodci mají být postiženi a nadále platit fondem? Na druhou stranu proč veřejný pilíř má platit za ztráty způsobené soukromým sektorem?
Pojištěnci, kteří se rozhodli vstoupit do soukromého fondového důchodového pojištění nebo jsou povinni vstoupit, si mohou svobodně vybrat penzijní fond v němž se pojistí na základě zvážení informací o nabízených produktech fondů a především jejich dosažené a očekávané úrovni zisků z investování. V případě, že fond nesplní očekávání klienta, nebo nedosáhne slibovaný výnos z investic, či jiných z jiných důvodů, může se pojištěnec rozhodnout o změně fondu a provedení prostředků ze svého účtu.
Krytí současných důchodců starým systémem důchodového pojištění bude pokračovat, dokud občané 47 let a starší nedosáhnou důchodového věku.
příspěvky
Soukromý důchodový systém je financován na fondové (kapitalizační) bázi. Zaměstnanci platili v prvním roce po zavedení reformy (1998) příspěvky ve výši 6%, v roce 1999 platili 7% a od roku 2000 platili 8% na důchodové pojištění. Dobrovolně si mohou přispívat více, až do maximální výše 10% z vyměřovacího základu. Zaměstnanci zúčastnění na soukromém fondovém důchodovém pojištění platí také 1% na státní důchodové pojištění. Zaměstnanci krytí státním penzijním systémem přispívají ve stejné výši, ale pouze do tohoto systému, to zn. 7% v roce 1998, 8% v roce 1999 a 9% od roku 2000. V současnosti přispívají zaměstnanci na důchodové pojištění 8,5% ze své mzdy.
Příspěvky zaměstnavatelů nadále plynou do státního důchodového pojištění, bez ohledu na to, zda jejich zaměstnanci jsou pojištěni ve státním nebo v soukromém systému. Příspěvky zaměstnavatelů byly na rozdíl od příspěvků zaměstnanců sníženy, v roce 1998 platili 24%, v roce 1999 23% a počínaje rokem 2000 platí 22%. V současnosti přispívají zaměstnavatelé na důchodové pojištění 18% ze mzdy svých zaměstnanců.
dávky
Členové soukromých penzijních fondů budou dostávat důchodové dávky z obou systémů, z finančně zajištěného i ze státního sociálního pojištění. Výše dávek ze soukromých penzijních fondů bude určena na základě akumulovaného kapitálu na soukromém kontě pojištěnce a bude mu moci být vyplacena ve formě důchodových dávek nebo jednou částkou. Odhaduje se, že bude trvat přibližně 15 let, zatímco soukromé penzijní fondy budou moci začít vyplácet první důchodové dávky, jelikož za toto období bude možné vytvořit dostatečný kapitál pro výpočet dávek na akceptovatelné úrovni.
Důchody ze sociálního pojištění se vypočítají procentem z průměrné měsíční mzdy v závislosti na počtu odpracovaných let. Pro účastníky soukromého fondového pojištění bude nárůstových poměr výpočtu důchodů nižší (1.22%) jako pro ty, kteří se rozhodli zůstat pouze v sociálním důchodovém pojištění (1.65%). Od roku 2013 budou starobní důchody účastníků sociálního důchodového pojištění vypočítávají podle vzorce „n“ x 1.65% z průměrného výdělku. Starobní důchody účastníků multipilierového systému budou vypočítané podle vzorce „n“ x 1.22% z průměrného příjmu. V uvedených vzorcích „n“ znamená počet odpracovaných let. Ve smyslu uvedených vzorců budou starobní důchody ze státního sociálního pojištění navýšeny oproti důchodem poskytovaným ze soukromých fondových schémat.
Pro účastníky obou systémů, kteří odpracují nejméně 38 let a překročí 62 let věku se důchodové dávky zvýší o 0,3% za každý další rok setrvání v zaměstnání.
Účastníkům multipilierového důchodového systému, bude po získání nároku na starobní důchod poskytnut starobní důchod ze sociálního pojištění ve výši 3/4 důchodu, na který budou mít nárok oprávněné osoby výlučně zúčastněné na tomto státním sociálním pojištění. Důchod ze sociálního pojištění bude doplněn soukromým důchodem pojištěnce vypláceným z jeho osobního účtu.
Z fondového systému budou do roku 2013 poskytovány starobní důchody při odpracování nejméně 15 let ve výši 43% z příjmů vzatých v úvahu při výpočtu starobního důchodu. Po odpracování více než 15 let poměr vypočteného důchodu roste o 2% za každý rok až do 25 odpracovaných let. Důchod pak dosáhne 63% úrovně. Za každý nadpracování rok mezi 25 až 36 odpracovanými lety narůstá důchod o 1%. Při 36 odpracovaných letech dosáhne starobní důchod z fondového systému 74% započtené mzdy. Nad tuto hranici se zvýší důchod o 1,5% za každý nadpracování rok.
Oba důchodové systémy, sociální pojištění i soukromé kapitalizační pojištění, budou poskytovat kromě starobních důchodů i pozůstalostní důchody, dokud invalidní důchody se v současnosti poskytují pouze z průběžně financovaného sociálního poistenia.Keď se začnou vyplácet důchodové dávky ze soukromých penzijních fondů, bude změněný systém zdanění důchodů . Od roku 2013 se důchody stanou předmětem daně z příjmu fyzických osob. Současně s reformou zdanění důchodů bude změněn i vyměřovací základ důchodů z čistého průměrného příjmu na hrubý průměrný příjem.
Od roku 1992 byla valorizace důchodů v sociálním pojištění závislá od změn v průměrném čistém příjmu. Od roku 2000 se použije kombinovaná indexace důchodových dávek, které se upravují průměrem růstu průměrného příjmu a změn spotřebních cen.
Plný starobní důchod do roku 2009 nesmí být nižší než minimální důchod, jehož výše je určována každoročně. Výše minimálního důchodu dosahuje téměř poloviční úroveň průměrného důchodu.
Druhy dávek poskytovaných ze soukromých penzijních fondů:
■ důchod vyplácený do konce života účastníka,
■ důchod vyplácený členovi penzijního fondu nebo jeho dědici po předem určené doby,
■ důchod vyplácený do konce života člena fondu a pak jeho dědici po určitou dobu,
■ společný doživotní důchod, jehož vyplácení začne v určitý den a je vyplácen dokud oba, manžel i manželka, nezemřou.
Jednorázová výplata celkové částky z účtu pojištěnce se provádí za těchto podmínek:
■ pokud člen penzijního fondu má krytí na svém kontě, které přesahuje určenou částku a požádá o vyplacení tohoto přebytku při zahájení vyplácení soukromého důchodu,
■ pokud by člen nemohl platit příspěvky rovnající se objemu za 180 měsíců.
Pravidla poskytování důchodových dávek ze soukromých fondů jsou obsaženy ve stanovách soukromých fondů.
Pokud osoba pojištěna v soukromém fondu zemře během období přispívání před vznikem nároku na důchod, celá částka jejích příspěvků je vyplacena její dědici. Dědic může dostat celkovou částku nebo může pokračovat v členském vztahu. V případě, že zemře člen, který již začal pobírat důchod ze soukromého fondu, pak nároky případných dědiců a dalších osob závisí na tom, který z výše uvedených produktů soukromého fondu si poživatel důchodu koupil.
Podmínky nároku na dávky
Dosavadní důchodového věku, který byl pro ženy 55 let a pro muže 60 let věku, se zvýšil na 62 let věku. Nový důchodový věk je zaváděn postupně, muži dosáhli tuto hranici v roce 2000, zatímco ženy až v roce 2009. V novém systému existuje možnost odchodu do předčasného důchodu, je však doprovázena redukcí důchodu ze sociálního pojištění. Podmínka doby zaměstnání, která je 40 let musí být splněna a důchodce musí dosáhnout nejméně 59 let věku. Nárok na předčasný důchod mají zaměstnanci pracující ve ztížených nebo nebezpečných pracovních podmínkách, nebo se pod vlivem opatření na trhu práce stanou nezaměstnanými. Při určení výše předčasného důchodu se bere v úvahu doba pojištění (zaměstnání) a výše zaplaceného pojistného.
Do roku 2009, zatímco bude zaveden jednotný vyšší důchodový věk pro obě pohlaví, je podmínkou vzniku nároku na plný starobní důchod 20 odpracovaných let (doba pojištění), na částečný starobní důchod stačí 15 let zaměstnání (pojištění).

daňové přiznání Praha
Zpráva důchodového pojištění
Soukromé penzijní fondy jsou oprávněny nakládat s příspěvky, které jsou vybírány do soukromé důchodového systému. Jsou to non-profit organizace, jejichž vlastníky jsou jejich členové. Soukromé penzijní fondy jsou řízeny samosprávnými orgány, shromážděními delegátů. Soukromé penzijní fondy mohou být založeny zaměstnavateli, profesními komorami, Fondem důchodového pojištění, organizacemi zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, dobrovolnými penzijními fondy nebo místními samosprávami. Samotné fondy mohou nebo řídit a spravovat fondový majetek, nebo uzavřít smlouvu s profesionálními organizacemi, jako jsou pojišťovací společnosti, kterým svěří majetek fondu do zprávy. Přijatá legislativa obsahuje detailní předpisy upravující zakládání, organizace a správy financí fondů povinného důchodového pojištění.
Založení a výkon činnosti fondů podléhá schválení Nejvyššího kontrolního úřadu penzijních fondů. V každém fondu se po 6 měsících od povolení činnosti provede revize a do tohoto času musí mít fond nejméně 2 000 členů.
Každý fond musí poskytovat svým pojištěncům garantovaný výnos. Současně musí všechny fondy platit jedno procento z celého objemu příspěvků do centrálního fondu na krytí možné insolventnosti fondu.
Členové penzijního fondu mohou přecházet z jednoho fondu do druhého, současně však musí zaplatit náklady s tímto přechodem spojené.
Hned v prvním roce 1,3 milionu osob přešlo do systému soukromých penzijních fondů, kterých bylo v té době asi 40. Přitom tři čtvrti z nich byli členy pěti největších soukromých penzijních fondů. Za čtyřmi z nich stáli pojišťovací společnosti a za pátým největší komerční banka.
Nárůst členů ve fondech se zastavil. V r. 2003 bylo 18 fondů, ale 93% pojištěnců bylo v 6 fondech. V 7 fondech byl úrok 0% a v jednom – 1%. Průměrná efektivita je 2,93%, tedy II. pilíř není levnější než PAYG / průběžně financovaný /. Během prvních 6 let dosáhly fondy úrokové sazby 3,8%, zatímco obecné úrokové míry byly v Maďarsku více než 6%. Nyní jsou výnosy z investic horší než v prvních třech letech po vzniku finančně zajištěného pilíře (t. J. V r. 1998). Průměrný výnos z investování za 5 let byl nula v reálných hodnotách. Výsledky největších fondů jsou podstatně horší než malých fondů. Maďarské soukromé fondy vyprodukovali velké ztráty v reálném vyjádření nejen proto, že výnosy byly menší než inflace, ale i kvůli vysokým administrativním nákladům. Maďarsko udělalo reformu důchodového systému a zavedlo II. fondový pilíř jako první ze zemí SVE. Od roku 1998 se míra nahrazení mzdy důchodem snížila ze 65,1% na 56,8%.
Povinný systém důchodového zabezpečení v Polsku

Systém důchodového zabezpečení v Polsku prošel v období posledních let významnou proměnou, odpovídající novým společenským a ekonomickým vztahům v zemi. Cílem reformy byla snaha o řešení problémů původního systému důchodového zabezpečení a příprava na očekávané změny ve společnosti a jejich vliv na systém.
Třípilířovou systém důchodového zabezpečení
Počínaje 1. lednem 1999 se začal realizovat nový systém důchodového zabezpečení. Nahradil monopolní postavení systému založeného na průběžném financování s definovanými dávkami, ve kterém byly všechny důchody placené státem a financované z daní. Přijetím nového zákona o důchodovém zabezpečení byl ustanoven třípilířovou systém, ve kterém budou budoucí důchody financovány z různých zdrojů. V novém systému důchodového pojištění jsou první a druhý pilíř povinné a dávky, které z nich budou poskytovány, budou určovány úrovní celoživotního placení příspěvků. Prvním pilířem nového schématu důchodového pojištění je univerzální, průběžně financovaný (PAYG) systém definovaný příspěvků, do kterého plyne 5/8 z povinných příspěvků důchodového pojištění. V rámci prvního pilíře se tvoří malý Fond demografické rezervy, který je plně kapitalizován. Prostředky z Fondu demografické rezervy budou použity v případě deficitu prvního pilíře způsobeného situací na trhu práce. Povinný fondový pilíř je také definován příspěvky, odvádějí se do něj 3/8 povinných příspěvků.
Na rozdíl od předchozích dvou, účast ve třetím pilíři důchodového pojištění, který je plně fondový, je dobrovolná.
Každý z uvedených tří pilířů důchodového pojištění je vystaven určitému druhu rizika. Solventnost průběžně financovaného pilíře (PAYG) je ohrožena demografickým vývojem, stárnutím populace způsobené poklesem počtu novorozených dětí na jedné straně a rychlým zvyšováním věku dožití na straně druhé, vzrůstající měrou nezamestnanaosti a politickými vlivy. Pilíře financované kapitalizačním způsobem (druhý a třetí) jsou lépe chráněny před uvedenými riziky, ale jsou zranitelné otřesy na finančním trhu a dlouhotrvající inflací. Strategií nového systému důchodového zabezpečení v Polsku bylo účinně čelit hrozícím rizikům jejich diverzifikací. Každý ze systémů povinného pojištění na stáří zajišťuje solventnost důchodového systému jiným způsobem.
Povinný fondový systém důchodového pojištění
Účastníci kapitalizační schématu
Účastníky povinného fondového systému důchodového pojištění jsou občané na bázi povinné a dobrovolné. Ti, kteří byli k 1. 1. 1999 mladší 30 let nebo po tomto datu poprvé vstoupili na trh práce, platí příspěvky do fondového systému povinně. Mají právo (i povinnost) vybrat si fond, ve kterém si budou spořit příspěvky placené do druhého pilíře důchodového pojištění. Občané mezi 30 až 50 lety věku měli po zavedení vícepilířový systému důchodového pojištění možnost vybrat si, zda vstoupí do nové kapitalizační schématu, nebo budou jen v průběžně financované schématu. V případě, že se stali účastníky kapitalizační důchodového systému, jejich příspěvky do průběžně financovaného důchodového systému byly sníženy. Rozhodnutí o zapojení se do fondového způsobu důchodového pojištění mohly změnit a vrátit se do průběžně financovaného schématu během jednoho roku. Občané 50 a víceletých, tak ti, kteří již splnili podmínky pro nárok na předčasný důchod, nebyly reformou dotčeni. Nový multipilierový systém důchodového zabezpečení kryje celou zaměstnanou populaci s výjimkou farmářů (zemědělců), kteří zůstali ve své původní schématu. Důchodový věk je i po reformě pro ženy a muže rozdílný.
financování
Jedním z reformních kroků je i posílení odpovědnosti jednotlivce za své zabezpečení ve stáří zavedením placení příspěvků i zaměstnanci. Do roku 1999 platili příspěvky na důchodové zabezpečení pouze zaměstnavatelé, nyní je tato odpovědnost rozdělena mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Všechny příspěvky do fondového systému se vybírají od jednotlivých občanů. Jejich zaměstnavatelé na fondový systém nepřispívají. Vláda předpokládá, že 20% ze současných příspěvků plyne do soukromých fondových fondů.
Kumulované vybrané příspěvky se ve formě pomyslného kapitálu vykazují na individuálních účtech od založení nového finančně zajištěného pilíře v roce 1998. Výše ​​příspěvků zaměstnanců na důchodové pojištění do obou systémů, státního i soukromého finančně zajištěného, ​​je omezena určením jejich maximální úrovně. Horní hranice vyměřovacího základu pro placení příspěvků na oba povinné důchodové systémy je určena ve výši 30 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za jeden rok. Příjem nad uvedenou hranici je osvobozen od placení pojistného. Příspěvky jsou odpočitatelnou položkou před určením daně z příjmu.
Výše celkového příspěvku na důchodové pojištění se bude postupně snižovat a ze současných 45% klesne na 38-39% z vyměřovacího základu v roce 2015.
První pilíř nového systému není pokračováním předchozího systému důchodového zabezpečení přesto, že je také průběžně financovaný. Nároky, které pojištěnci dosáhli v původním systému, byly ke dni ukončení existence starého systému vypočítané a převedeny do hodnoty v zlotých. Tyto peníze slouží jako startovací kapitál, který se objevuje na individuálních kontech pojištěnců od roku 2003.
Příspěvky na starobní důchody (19,52% vyměřovacího základu) jdou na individuální účet, nebo účty, pokud jsou rozděleny mezi pilíře povinného důchodového pojištění. Do prvního pilíře jdou příspěvky ve výši 15% z vyměřovacího základu. V budoucnu se předpokládá jejich snížení na 9%. Do Demografického rezervního fondu tvořeného v 1. pilíři se odvádí 1% z vyměřovacího základu, přebytek z rozpočtu prvního pilíře a prostředky z privatizácie.Ostatné příspěvky na sociální zabezpečení, jako jsou invalidní, nemocenské apod., Nepatří do systému tří pilířů, který je výlučně schématem starobních důchodů.
Podmínky vzniku nároku na starobní důchod
Podle nové legislativy bude věk odchodu do starobního důchodu záviset na individuálním rozhodnutí přispěvatele (účastníka důchodového pojištění). Minimální důchodový věk je určen na 62 let věku pro muže a 60 let pro ženy. Zakotvením nároku na podstatné zvýšení starobního důchodu za každý rok odpracovaný nad uvedenou hranici se sleduje povzbuzení přispěvatelů na prodlužování aktivního období jejich života a placení příspěvků.
dávky
Předpokládá se, že přibližně 60% podíl z budoucích starobních důchodů bude pocházet z prvního, průběžně financovaného pilíře, zatímco 40% podíl bude z druhého, fondového pilíře. Z prvního pilíře, definovaného příspěvky, se bude vyplácet důchod ve výši závislé od vyměřovacího základu pro placení příspěvků a od průměrného věku dožití mužů nebo žen. Proto čím později odejde účastník do starobního důchodu, tím vyšší bude jeho starobní důchod. Fondový důchodový systém je definován příspěvků, což znamená, že výše dávek bude záviset na objemu akumulovaného kapitálu a jeho zhodnocení. Z druhého, fondového pilíře se budou vyplácí pouze starobní důchody, nebudou se z něj poskytovat invalidní dávky. O vyplácení pozůstalostních dávek bude moci rozhodnout pojištěnec při uplatnění nároku na starobní důchod. Dědění naběhlých prostředků v penzijním fondu bude zajištěno za výhodnějších podmínek.
Minimální starobní důchod bude představovat asi 28% současné průměrné mzdy. Pokud důchody z prvního a druhého pilíře důchodového pojištění budou nižší než určený minimální důchod, rozdíl do výše minimálního důchodu bude doplacen ze státního rozpočtu. Předpokládá se, že asi 10% důchodců bude třeba poskytnout takový příplatek k vypočteným řádným důchodem ze dvou povinných součástí důchodového pojištění, aby jejich důchody dosáhly minimální úroveň.
Povinné fondové důchodové pojištění nemá žádnou roli při výplatě dávek současným důchodcům. Při uplatnění důchodových nároků si, na základě vlastního rozhodnutí, důchodce určí společnost do které se převedou prostředky z jeho účtu a která mu bude poskytovat starobní důchod. Pojištěnec bude mít právo vybrat si druh důchodu (pojistný produkt), který si koupí, podmínky jeho garance a zda bude obsahovat i nárok na dávky pro pozůstalé, nebo ne.
Správa (řízení) penzijních fondů
Dva druhy subjektů existují v kapitálového důchodovém pojištění. Prvním je penzijní fond, kterým je vlastně naběhlý majetek členů penzijního fondu. Prostředky fondu jsou uloženy u nezávislého depozitáře, kterým je obvykle banka. Za všechny řídící a administrativní funkce vykonávané v měně fondu je odpovědná samotná společnost penzijního fondu. Každá společnost je samostatnou (zvláštní) akciovou společností s minimálním kapitálem 4 miliony ECU. Výška počátečního kapitálu akciové společnosti penzijního fondu byla vládou určena tak, aby limitovala počet vznikajících fondů.
Byly stanoveny přísné podmínky pro získání licence pro fondové důchodové společnosti a penzijní fondy. Je také určen mechanismus řešení deficitu v majetku fondu. Ve fondu musí být vytvořen zvláštní rezervní účet financován zakladateli fondu, který se použije v případě schodku z důvodu defraudace, krádeže či špatným investováním majetku fondu. Pokud se tento rezervní fond ukáže nedostatečný, použije se kapitál důchodové fondové společnosti a po jeho vyčerpání majetek centrálního garančního fondu. Centrální garanční fond se vytvoří z odvodů penzijních fondů.
Možnosti fondu investovat jsou detailně upraveny. Fondy jsou povinné rozdělit riziko při investování tím, že jsou určeny jasná pravidla a limity kam mohou umístit své investice, např. do vázaných akcií, do zahraničních akcií, do Národních investičních fondů, do Národní Banky apod. Zaměstnanci mohou ukládat své příspěvky pouze v jednom fondu, ne ve více a změna fondu bude dost obtížná, když jejich peníze už jednou byly investovány. Vzhledem k takové omezení je velmi důležitý snadný přístup k potřebným informacím o fonde.V průběžně financovaném systému jsou důchody valorizovány v závislosti na inflaci. Špatný vývoj v důchodovém systému ovlivňuje vysoká míra nezaměstnanosti a také podstatně nejnižší míra zaměstnanosti v EU.
ZUS (Sociální pojišťovna) má stále problémy (po 6 letech od reformy) s identifikací příspěvků a jejich přeposíláním penzijním fondem. V II. pilíři je 16 fondů s více než 11 milionům členů, 64% členů je v 4 fondech. Z celkového objemu příspěvků až 73% spravuje 5 fondů. Až 5% HDP Polska je ve fondech. Poplatky v II. pilíři klesly ze 6% na 3,5%. Stát hradí deficit v průběžně financovaném pilíři. Výnosy penzijních fondů v Polsku v prvních letech po reformě, po 1999 roku, byly minus 3 až 14%.
garance
Jako povinný státní systém, druhý pilíř vyžaduje garance. Garance jsou zajištěny právním rozdělením majetku fondu a majetku spravovaným společnosti, zavedením dozoru a minimální úrovně výnosů. V případě, že penzijní fond nemůže plnit své závazky vůči pojištěncům, použijí se prostředky rezervního fondu, fondu majetku menežérov a garančního fondu na krytí deficitu. Zatímco firma může zbankrotovat, penzijní fond nemůže. V případě finančních problémů jsou účastníci pojištění převeden do jiného fondu. Pokud všechny výše uvedené fondy, které garantují solventnost penzijního fondu nejsou schopny splnit povinnosti fondu, stát garantuje výplatu všech dávek.

Důchodový systém v České republice

V roce 1995 provedla parametrickou reformu v průběžně financovaném důchodovém systému.
Vytvořený byl také fondový systém, ale pouze jako dobrovolný. V 12 fondech penzijního připojištění se státním příspěvkem je zúčastněných 2,7 milionu pojištěnců, průměrný příspěvek je 400 Kč mesačne.V rámci reformy byla modernizována administrativa, ale univerzalita nebylo dosaženo, ozbrojené složky mají vlastní schémata důchodového poistenia.Dôchodkový věk byl zvyšován o 2 měsíce ročně av r. 2006 dosáhne 62 let pro muže a 57-61 let pro ženy (nadále podle počtu narozených nebo vychovaných dětí) Díky dosavadnímu vývoji se zachovalo téměř úplné krytí obyvatelstva penzijním systémem, velmi nízká úroveň chudoby, velký rozsah krytých náhradních dob. Problémem je rostoucí počet obyvatel v důchodovém věku. V roce 2004 byla legislativní omezena možnost předčasného odchodu do starobního důchodu. Předpokládá se další zvyšování důchodového věku.

Důchodový systém v Estonsku

V Estonsku byl II. pilíř vytvořený v r. 2002, takže už mají první zkušenosti. Počet starobních důchodců v I. pilíři klesl, naopak počet invalidních důchodců stoupl.
Důchodový věk byl zvýšen na 63 let pro muže. Pro ženy se zvyšuje o 6 měsíců ročně a věk 63 let dosáhne v roce 2016. Pojistné na důchodové pojištění platí převážně zaměstnavatel, celkem 20%, z toho do I. pilíře 16% a do II. pilíře 4%. Pojištěnec platí 2% ze mzdy. Důchod dosáhl v r. 1993 v průměru 40%, v r. 1999 více než 50% (zvýšení důchodů před volbami) a v r. 2003 asi 43% ze mzdy. Celkové výdaje na důchody dosáhly v r. 1992 5,2% HDP, v r. 1999 8,5% HDP a v r. 2003 to bylo opět 5,2% HDP. V II. pilíři se platí poplatek za přihlášení, za správu účtu 2% a z příspěvku 1%.

Důchodový systém v Lotyšsku

Důchodový systém v Lotyšsku je složen ze 3 částí, jsou to: národní pilíř s definovanými dávkami, od r. 2001 je zaveden II. pilíř povinný a od r. 1998 soukromé penzijního pojištění. Důchodový věk byl zvýšen na 62 let. Do r. 2006 bude možné jít do předčasného důchodu. Zákon garantuje minimální důchod a pravidelnou valorizaci podle 3 skupin. Míra náhrady hrubé mzdy důchodem je 43% a čisté 54% .Příspěvky do II. pilíře v r. 2001 byly 2%. Opět se mají zvyšovat od r. 2007 (na 4%) a v r. 2010 mají dosáhnout 10%. Až 41% občanů v aktivním věku se zapojilo do II. pilíře. Náklady na reformu jsou velké a vrchol by měly dosáhnout do r. 2020, asi 5% HDP. Dosahované úroky v penzijních fondech jsou v minusových hodnotách (- 0,25 až – 0,83%).

Důchodový systém v Litvě

Litva šla do reformy důchodového systému s cílem dosáhnout vyšší důchody, zajistit udržitelnost systému, pokrýt všechny obyvatele a vyhnout se deficitu. Účast v II. pilíři je dobrovolná. Příspěvky v r. 2004 byly do I. pilíře 8% a do II. pilíře 2,5% ze mzdy. Poplatek za správu v II. pilíři je 10% z příspěvku a 1% z celkového majetku na účtu). Za přechod mezi fondy se platí 0,2%, později se zvýší na 2-4%. Náklady na reformu bude krýt stát z rozpočtu. Důchod z I. pilíře se bude postupně snižovat, i genderová nerovnost je založena v obou pilířích. Důchodový věk se zvýšil pro muže na 62,5 roku a pro ženy zvyšování probíhá přidáváním po 6 měsíců v každém roce, dokud je důchodový věk dosáhne 60 let.

Důchodový systém ve Slovinsku

Slovinsko přijalo podstatné parametrické změny v prvním, veřejném pilíři v roce 1999. V rámci povinného důchodového systému nevytvořilo povinen fondový pilíř, ale nově penzijního pojištění má fondový charakter. Druhý pilíř je dobrovolný, je však silně podporován přes daně. Přibližně 50% osob pojištěných v 1. pilíři je také zapojeno do 2. dobrovolného fondového piliera.Zamestnanci přispívají na penzijní pojištění 15,5% ze své mzdy a zaměstnavatelé 8.85%, což spolu představuje 24.35% .Dôchodkový věk je pro muže 63 let a pro ženy 61 let.
Důchodový systém v Chorvatsku

V Chorvatsku byla důchodová reforma přijata v roce 2001 a vedle průběžně financovaném pilíři byl vytvořen i povinen kapitálového pilíře. Příspěvky na důchodové pojištění jsou spolu 20.0% a platí je pouze zaměstnavatel, z toho na kapitalizaci se odvádí 5.0%.
Důchodový systém v Rumunsku

Rumunsko přijalo reformní zákony, ale jejich účinnost nastane až v roce 2007, kdy dojde k vytvoření II. pilíře v systému důchodového pojištění. Příspěvky do II. pilíře by měly být 2%. Důchody by měly dosáhnout 40% podíl ze mzdy. V Rumunsku přispívá na důchodové pojištění zaměstnanec 9.5% ze své mzdy, zaměstnavatel 24.5%, spolu je to 34.0%.
Při porovnání s průměrnou úrovní výdajů na starobní důchody v zemích OECD a EU a na Slovensku, jako procento z HDP, je viditelný podstatně nižší podíl výdajů v ČR. Z grafu č. 3 je zřejmé, že situace většiny slovenská důchodců je podstatně horší než příjmy starobních důchodců v porovnávaných státech. Zatímco na Slovensku se na starobní důchody v roce 1998 vynaloženo pouze 5.2% z HDP, v členských státech OECD to bylo 7% a EU až 8.8% v průměru. Dá se předpokládat, že nízká úroveň výdajů na důchody v ČR je způsobena velmi nízkými mzdami z nichž se důchody vypočítávají. V důsledku toho tvoří důchodci tvoří na Slovensku nejchudší skupinu obyvatelstva.
Důchodové systémy v členských státech EU (staré členské státy – EU 15)
Reformy důchodových systémů v zemích EU 15 jsou motivovány odlišnými vlivy a skutečnostmi jako v zemích střední a východní Evropy. Především je to demografický vývoj směřující k celkovému stárnutí populace, což v kombinaci s poměrně vysokými výdaji na důchody vyvolává neudržitelný tlak na veřejné finance. Populace v EU 15 je podstatně starší než v EU 10 (asi o jednu třetinu) a téměř v každém ze západoevropských členských států se na důchodové zabezpečení přispívá i ze státního rozpočtu, tedy z příjmu z daní. V jednotlivých státech EU 15 jsou podmínky nároku na důchodové dávky, důchodový a věk a některé další podmínky následující:
belgie

Není stanovena žádná zvláštní podmínka pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk: muži – 65, ženy – 63 (do roku 2009 nárůst na 65). Minimální důchod: Pro domácnost – 12 485,61 EUR, pro jednotlivce – 9 991,63 Euro ročně. Maximální důchod: Limit existuje pouze teoreticky.
dánsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 15 až 65 let. Důchodový věk: muži i ženy – 65, (do roku 1999 nárůst na 67). Minimální důchod: Národní důchod – 826 Euro. Penzijní připojištění – 167 Euro. Maximální důchod: Národní důchod – 7 492 Euro. Penzijní připojištění – 3 520 Euro.

Německo

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 60 měsíců pojištění.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: není stanoven.
Maximální důchod: není stanoven.

Řecko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 4 500 pracovních dnů za které bylo zaplaceno pojistné.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (osoby pojištěné po roce 1993 mají jednotný důchodový věk 65).
Minimální důchod: 420,30 Euro.
Maximální důchod: 1 952 Euro.

Španělsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 15 let placení příspěvků, z toho nejméně dva přímo před nabytím důchodu.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: 411,76 Euro pro jednotlivce a 484,89 Euro pokud jsou v domácnosti další závislé osoby.
Maximální důchod: 2 086,1 Euro.

Francie

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je zaplacení nejméně jedné čtvrtiny pojistného z minimální mzdy. Důchodový věk: 60.
Minimální důchod: 6 706,39 Euro ročně. Maximální důchod: 167,3 euro týdně.
irsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je, že osoba musí být pojištěna před dosažením věku 55 let, musí mít zaplacených nejméně 156 příspěvků a roční průměr nejméně 24 příspěvků. Mají dvě schémata.
Důchodový věk: 65 a 66.
Minimální důchod: 164,2 euro týdně.
Maximální důchod: 167,3 euro týdně.

Island

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 16 až 66 let.
Důchodový věk: 67.
Minimální důchod: 3/40 maximálního ročního objemu národního důchodu.
Maximální důchod: Národní důchod – 40/40 plného základního důchodu, který je 2 853 euro ročně. K tomu jsou ještě dávky z penzijního připojištění.
Itálie

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 20 let přispívání.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v novém systému je to 57-65).
Minimální důchod: 5 358,34 Euro. Maximální důchod: Není stanoven.
Lichtenštejnsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně jeden rok v rámci prvního pilíře a ve druhém pilíři není stanovena žádná podmínka.
Důchodový věk: v obou pilířích 64 (nárůstem do roku 2009).
Minimální důchod: Základní důchod je 676 Euro měsíčně. Maximální důchod: Základní důchod je 1 351 euro měsíčně.

Lucembursko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 120 měsíců skutečného pojištění.
Důchodový věk: 65
Minimální důchod: Po 40 letech pojištění je to 1 262,88 euro měsíčně nejméně.
Maximální důchod: Žádný důchod nemůže převýšit 5/6 pětinásobku referenční částky, která je 5 846,66 Euro měsíčně.

Nizozemí

Není stanovena žádná podmínka pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: Vyplácejí jednotnou minimální částku. Maximální důchod: Není stanoven.

Norsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 15 až 65 let. Důchodový věk: 67.
Minimální důchod: Po 40 letech pobytu dosahuje roční penze 12 148 Euro. Maximální důchod: 26 691 Euro.
Rakousko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 180 měsíců zaplaceného pojistného nebo 300 měsíců pojištění (i s náhradními dobami).
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v letech 2024 až 2033 se zvýší u žen na 65).
Minimální důchod: Pro jednotlivce 653,19 Euro. Pro domácnost 1 015 Euro a na každé vyživované nebo invalidní dítě se přidává 69,52 Euro.
Maximální důchod: 2 410,58 Euro.
portugalsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 15 let pojištění s tím, že je prokazatelné, že v každém roce bylo pojištěných nejméně 120 dní. Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: 30% průměrného měsíčního výdělku. Maximální důchod: Mezi 80% až 92% použitelného výdělku.
Finsko

Na nárok na důchod z národní schématu je zapotřebí 3 roční doba pobytu po dosažení 16 let věku a na důchod z povinné schématu kde se důchody vypočítávají podle mzdy je podmínkou 1 měsíc pojištění a stanovena minimální mzda.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: Minimum je garantováno, ale není stanoveno konkrétní částkou.
Maximální důchod: Maximální důchod je 60% mzdy (základu pro určení penze).
švédsko

Pro základní penzi je potřebná doba pobytu ve státě 3 roky a v povinné schématu, kde se důchody vypočítávají podle mzdy, není podmínka. Důchodový věk: 65, ale mohou zůstat pojištěni do 67. Minimální důchod: Není určen. Maximální důchod: Není určen.
Velká Británie

Ze základního schématu má nárok na důchod osoba po 10-11 letech pojištění. V dalších třech povinných systémech jsou stanoveny podmínky rozsáhlejší a podrobněji, ale v zásadě musí zaměstnanec dosáhnout určitou výši mzdy, aby mohl být začleněn do těchto dalších schémat.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v letech 2010 až 2020 pro ženy nárůst na 65).
Minimální důchod: 25% z plné penze (27 Euro týdně).
Maximální důchod: 100% plné penze (t. J. 110 euro týdně) pokud pojistné bylo placeno nejméně 44 let. Ve státní schématu vypočtené ze mzdy (SERP) je to 196 euro týdně.

Pokud se rozhodnete vzít si hypotéku, připravte se na trochu byrokracie

Při vyřizování úvěru na bydlení musíte dokladovat příjem, účel úvěru a dodat bance papíry k nemovitosti.

vzít si hypotéku
vzít si hypotéku

Pokud se rozhodnete vzít si hypotéku, připravte se na trochu byrokracie. Banky se v první řadě budou zajímat o váš příjem, případně i příjem vašeho spoludlužníka či ručitele.
Pokud jste zaměstnanec, situaci máte lehčí, protože banky si ověří váš příjem u Sociální pojišťovny nebo budou od vás chtít potvrzení o příjmu od vašeho zaměstnavatele. Obvykle bankám stačí tříměsíční výpis z účtu o tom, že vám tam nabíhá pravidelně výplata. Pokud jste klient banky, kde o hypotéku žádáte ani tento výpis nebude třeba, protože banka o vás má záznamy.
Zadejte otázku do poradny o hypotékách
„Potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele žadatel předkládá pouze v případě, pokud je zaměstnán u stávajícího zaměstnavatele kratší než 1 rok a příjem není přidělován na účet v té bance, od níž žádá klient o úvěr,“ informuje Zuzana Ďuďáková, mluvčí UniCredit Bank v naší poradně.
Když podnikáte, jste živnostník či pracujete na autorskou smlouvu banka od vás bude vyžadovat daňové přiznání za poslední rok potvrzené daňovým úřadem. Zajímá je zejména daňový základ za minulý rok. Před požádáním o hypotéku si proto raději nesnižuje uměle příjem, abyste nebyli překvapeni, že vaše bonita nebude dostatečná na poskytnutí úvěru.
V UniCredit Bank podnikatelé předkládají i potvrzení z daňového úřadu o vyrovnaných závazcích a také výpisy z podnikatelského účtu za období 3 měsíce.
Při žádosti o hypotéku ne byt si pro jistotu prověřte svou, ale i spoludlužníkovým úvěrovou minulost v úvěrovém registru, aby vás nepřekvapilo, že někomu ručíte za úvěr a banka vám úvěr zamítne. Vaši úvěrovou historii můžete dokázat výpisem z bankovního registru. Za ten zaplatíte ve zkráceném řízení do 5 dnů 14 eur a v běžném termínu do měsíce pouze 4 eura.
Banky budou od vás žádat i doklad totožnosti tedy občanský průkaz.

Kdy není třeba doklad o příjmu

Banky
Banky

Banky obvykle vyžadují dokladování příjmu při refinancování hypotéky, ale musíte mít bezproblémový historii splácení starého úvěru nebo být v bance stálý klient.
V UniCredit Bank nepředkládáte doklad o příjmu v případě refinancování hypotéky, pokud ji bez prodlení splácíte alespoň 2 roky.
„Starosti s doložením příjmu odpadají i stávajícímu klientovi banky, který dostává příjem alespoň 6 měsíců na účet v bance, kde io hypotéku žádá,“ dodává Ďuďáková.
Konečně v UniCredit Bank nemusíte dokladovat příjem pokud máte příjem alespoň 13 měsíců od téhož zaměstnavatele zasílán přímo na účet. Jeho výšku si může banka ověřit v registru Sociální pojišťovny.

nemovitosti
nemovitosti

Doklady o nemovitosti
Jelikož hypotéka je účelový úvěr musíte bance doložit i doklady o tom jak jej chcete použít. Obvykle k tomu potřebujete doklady o kupované nemovitosti – kupní smlouvu nebo její návrh. Pokud si půjčujete na výstavbu domu, musíte bance doložit stavební povolení a rozpočet stavby.
K nemovitosti, kterou budete zakládat v bance, musíte dodat i výpis z listu vlastnictví, kopii katastrální mapy a doklad prokazující věk stavby.
Na základě těchto dokumentů je možné vypracovat znalecký posudek na nemovitost. Banka totiž potřebuje vědět jaká je nynější hodnota nemovitosti, aby věděla na jakou část její hodnoty vám půjčuje. Ten vám může udělat i banka nebo si ho dáte udělat nezávislému znalci. Některé finanční domy vám tuto službu nabídnou bez poplatku. Jinak se připravte na poplatek i nad 100 eur.
Pokud máte k bytu posudek, který není velmi starý obvykle do 3 nebo 5 let, některé banky nový vyžadovat nebudou. To platí obvykle při přenášení hypotéky. Pokud máte dotazy ohledně hypotéky zjistěte o nich více zde.
Kromě znaleckého posudku banku bude zajímat o minulost kupovaného bytu či domu. Proto si zjistěte zda na ní není starý úvěr nebo jiná úvěrová tíha, pro kterou by vám banka mohla úvěr zamítnout nebo alespoň jeho poskytnutí přibrzdit.
Chcete koupit pozemek?

Potřebujete hypotéku na koupi pozemku?

Banka při úvěru bude chtít i doklad o pojištění kupované nemovitosti a některé i pojištění úvěru. Pokud si nemovitost pojistíte v pojišťovně, se kterou spolupracuje banka můžete ušetřit a dostat výhodnější úrok.

Koupě bytu na hypotéku, je pro ní dobrá chvíle zrovna teď?

Kdo chce lépe bydlet, má v současnosti dobrou perspektivu své touhy zhmotnit do reálné podoby.

Koupě bytu na hypotéku
Koupě bytu na hypotéku

Hospodářská krize se postarala o snížení cen nemovitostí na bydlení od poloviny roku 2008 do konce loňského roku průměrně o 16 procent. Nyní postupné zlepšování ekonomické situace vede některé banky k uvolňování pravidel pro poskytnutí hypotečního úvěru.

„Pokles cen nemovitostí od poloviny roku 2008 a pokles úrokových sazeb na hypotékách vedl k návratu dostupnosti bydlení k úrovním roku 2005,“ konstatoval hlavní ekonom CVA banky Irenij Šmoldas.

Právě CVA je tak jednou z bank, kde od začátku března bude možné získat hypotéku výhodnější. Banka se totiž rozhodla vrátit k 100-procentnímu financování. To znamená, že klient CVA může získat úvěr na bydlení i ve výši celé hodnoty zakládaného bytu. Pro majitele domů se zase tato hranice zvyšuje z 85 na 90 procent.

Klasické hypotéky už levnější nebudou, ceny bytů ještě klesnou
„Na základě vývoje trhu s nemovitostmi si myslíme, že prostor na 100procentní financování zde existuje. Tak jako v minulosti však platí, že 100 procent nemusí získat každý. Výsledné procento je vždy závislé na samotné nemovitosti a bonity klienta,“ poznamenala Kateřina Cíglerová, produktový stratég CVA banky.

Zájemce, který se rozhodne sáhnout po hypotéce od CVA do konce dubna, může ušetřit desítky či stovky eur. Tolik by totiž zaplatil jen na poplatku za její poskytnutí, který mu v současnosti banka odpouští.

Nižší úroky pro starší i mladší
Podobné pozitivní zprávy přicházejí však i ze České spořitelny, která patří mezi klíčové hráče na hypotečním trhu. Právě i tato skutečnost jí umožnila poskytovat úvěry na bydlení do 100 procent hodnoty zajištění i během minulého roku.

Stejně jako v předchozím případě však takové podmínky úvěru nemusí získat každý žadatel.

„Většina bank standardně poskytuje úvěry i na více než 70 procent hodnoty zabezpečené nemovitosti. Faktem je, že změna na trhu v oblasti 100 procentním financování bydlení může podpořit část klientů, kteří nemají našetřeno žádné prostředky,“ poznamenal mluvčí České spořitelny Štefan Frimmer pro Aktuálně .cz.

Ceny bytů klesly téměř o polovinu, zejména luxusních
Další dobrou zprávou, kterou Frimmer má pro klienty této společnosti, je snížení úrokových sazeb úvěrů na bydlení.

Jak získat půjčku

V naší práci jsme se setkali s klienty, kteří se snažili samostatně si vyhledat půjčku. Prošli si všechny banky, kde si vyžádaly nabídky a požádali o půjčku.
Po neúspěchu se následně obrátili na naši společnost, kde jsme častokrát zjistili, že tím, že požádali o půjčky v různých bankách a tyto nebyly schváleny nastala situace, že měli několik záznamů v úvěrovém registru, což mělo za následek, že další žádosti o půjčku již byly automaticky zamítnuty.

 

Jak získat půjčku
Jak získat půjčku

Jak k tomu došlo? Vysvětlení je jednoduché, každá banka má různé kritéria pro schválení půjčky a pokud klient požádá o půjčku v bance, kde nesplňuje všechny podmínky je žádost zamítnuta. Tyto neúspěšné žádosti jsou zaznamenány v úvěrovém registru.
Naši pracovníci znají nabídky a kritéria jednotlivých bank. Na základě požadavků klienta mu vypracují nejvýhodnější nabídky. Po schválení nabídky klientům
shromáždíme potřebné doklady podáme žádost o úvěr a klient přichází do banky až k podpisu úvěrové smlouvy.
Vždy jsou na prvním místě požadavky a potřeby klienta.

100% hypotéky postupně mizí z trhu. Kde se ještě dají vyřídit?

Ještě donedávna byly 100% hypotéky téměř samozřejmostí. Neměli na ni automaticky nárok všichni, ale téměř většina lidí ji mohla získat. Momentálně se karta otočila. 100% hypotéky poskytuje méně bank než v minulosti a také ty, které je poskytují, tak jejich nedají jen tak každému. Ve výhodě jsou lidé, kteří mají našetřeno a při koupi nemovitosti použijí i vlastní peníze.
Proč banky postupně omezují 100% hypotéky?

100% hypotéka
100% hypotéka

Začalo to doporučením NBS ze 7.10.2014, kterým NBS doporučuje poskytovat nové úvěry na bydlení s maximální hodnotou LTV na úrovni nejvýše 90%. NBS dokonce v doporučení upřesňuje procentuální objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení s LTV převyšujícím 90%, a to následovně:

25% na období do 30. června 2015;
20% na období od 1. července 2015 do 31. března 2016;
15% na období od 1. dubna 2016 do 31. prosince 2016
10% na období od 1. ledna 2017.
Takže mělo by to být ještě přísnější. Podle toho jak banky začaly, tak už věřím, že budou pokračovat i nadále.

Banky se totiž tomu nějak velmi nebrání. Dokonce si myslím, že to přivítali. Sníží si riziko při poskytování úvěrů na bydlení a kromě toho víc vydělají na spotřebitelských úvěrech, kterými si lidé dofinancovat chybějící část v jiné bance.

 

100% hypotéky poskytuje stále méně bank

Přiznám se, že toto doporučení jsem i já jako zprostředkovatel bral na lehkou váhu. Nepředpokládal jsem, že banky to vezmou až tak vážně a kromě toho, asi mám štěstí, ale obyčejně mě kontaktují lidé, kteří 100% hypotéky řešit nemusí a i když to bylo nutné, tak téměř vždy vybavení 100% hypotéky šlo snadno.

Situace se začala měnit koncem roku 2014. Nejdříve přišla se změnou UniCredit Bank, která zavedla u hypoték nad 90% LTV přirážku 2% k úroku. To znamená, že když při 90% LTV dostanete úrok 2,19% pa (bez jejich drahého pojištění), tak při 100% LTV, resp. nad 90% LTV dostanete úrok 4,19%. Hypotéky na 100% poskytují, ale nikdo si je nevezme. Vymysleli si to docela dobře.

Pak přišly na řadu další banky. SLSP zvýšila úroky u hypoték nad 90% LTV a zpřísnila mimořádného politiku na slevy z úroku při 100% hypoték. Pak přišlo překvapení od Sberbank, která zrušila 100% hypotéky a od nedávná poskytuje hypotéky maximálně do 90% LTV. Dokonce se přidala i ČSOB, která už poskytuje hypotéky jen do 90% LTV a 100% hypotéky poskytuje již jen u některých developerských projektech (hlavně v BA) a lidem s nejlepším ratingem (A, B podle jejich hodnocení).

Stáhněte si zdarma E-BOOK: 7 tipů jak ušetřit na finančních produktech

 

Které banky ještě poskytují 100% hypotéky?

Je jich méně než donedávna. Pokud se podívám na poslední přepočty, které jsem připravoval lidem, kterým jsem vybavil 100% hypotéku, tak na 100% LTV se můžete dostat v těchto bankách:

SLSP,
VÚB,
mBank,
Tatrabanka,
Čsob banka,
UniCredit Bank.
I tyto banky si však vybírají, kterým lidem 100% hypotéku poskytnou a kterým ne. Mnohé z těchto bank na 100% hypotéku dávají přirážku na úrok vyšší než v loňském roce.

Ostatní banky jsou již při 100% hypotéce mimo hry. Maximální LTV u nich vypadá následovně:

Sberbank 90%,
Oberbank 80%,
OTP banka 90%,
Prima banka 80%.
Banky, které jsem zmínil, že ještě dávají 100% hypotéku, ji nedají automaticky každému. V mnoha případech jsem byl překvapen i já. Poslednímu člověku, kterému jsem dělal přepočet na 100% hypotéku, dokonce banka, za níž „jdou nejlepší“ nabídla jen 80% financování i přesto, že spadá do jejich kategorizace VIP klienty (příjem nad 1.700 €). Důvodem je jeho vzdělání a krátká doba zaměstnání. Věřím tomu, že bych to tam na výjimku vybavil, ale už to není tak snadné jako v minulém roce. V jeho případě i tak jdeme za lepšími podmínkami do jiné banky.

Tím, že banky momentálně budou dodržovat limity na objem hypoték s LTV nad 90%, tak si budou vybírat klientů, kterým poskytnou 100% hypotéky. Většinou budou vyhrávat lidé, kteří mají vysokoškolské vzdělání, dobré příjmy a celkově dobrou bonitu.

 

Níže LTV = nižší proplacení na úroku

Jak se říká „všechno zlé, je pro něco dobré“ a platí to i v tomto případě. Pokud si méně půjčíte, tak automaticky i méně přeplatíte. Jaký je rozdíl např. mezi 100% a 80% hypotékou? Níže uvádím přepočet na hypotéku ve výši 100.000 € a 80.000 € při splatnosti 30 let a úroku 2,1% pa

Níže LTV = nižší proplacení na úroku

Rozdíl v proplacení na úroku je tam téměř 7.000 €. V případě, že by byl úrok při 100% financování vyšší, což je velmi pravděpodobné, tak i proplacení bude podstatně vyšší. Např. při úroku 2,7% p.a. na 100% hypotéce bude proplacení až 46.015 €, což už je rozdíl v úroku více než 18.000 €.

Všechno je to však jen teorie. Důležité je mít konkrétní přepočty, které platí právě pro vás a rozhodnout se podle přesných čísel. Pro někoho, což je druhý extrém, pokud mu 100% hypotéka vychází, může být dokonce výhodnější vzít si 100% hypotéku a vlastní peníze může zhodnotit více než by ušetřil na nižší hypotéce a získaným výnosem může později udělat mimořádnou splátku hypotéky, kterou ušetří na úrocích a zkrátí si celkovou dobu splácení.

 

Chcete hrát na jistotu? Našetřit si.

Lidé, kteří mají vlastní úspory, nemusí vůbec řešit, zda dostanou 100% hypotéku nebo ne. Pokud jim 100% hypotéka nevyjde, tak použijí při koupi nemovitosti vlastní zdroje. Pokud jim 100% hypotéka vyjde, tak se mohou rozhodnout, zda vlastní peníze použijí při koupi nemovitosti nebo si je nechají jako rezervu, kterou nechají zhodnocovat a hypotéku předčasně vyplatí v budoucnu.

Jakou částku si našetřit? Minimálně 10% z hodnoty nemovitosti a ideálně 30% a více. Čím menší hypotéku si vezmete, tak tím méně na ní přeplatíte. Banky budou do budoucna zvýhodňovat lidí, kteří si berou hypotéky s nižším LTV. Toto je jisté již nyní. A i kdyby to tak nebylo, tak stále je na tom lépe ten, kdo má finanční rezervy.

 

Kde můžete zhodnotit své peníze lépe než ušetříte na hypotéce s nižším LTV?

V bance to dokážete jen velmi těžko. Nejlepší termínované vklady vydělávají 2,5% pa a ty nejsou přístupné pro každého vzhledem k minimální investici. Mimo banky je to mnohem jednodušší. K dnešnímu dni (19.2.2015) jsem si jen u jednoho obchodníka s podílovými fondy vyselektoval fondy s výnosem vyšším než 5% pa za posledních 5 let. Je jich přesně 134 a vybral jsem schválně jen eurové fondy.

Jedním z nich, do kterého investuji i já, fond C-QUADRAT ARTS Total Return Global – AMI, vydělává od svého vzniku více než 8% pa

C-QUADRAT ARTS Total Return Global – AMI

Při poměrně malé volatilitě vydělává poměrně slušně. A právě proto je oblíbený mezi mnoha lidmi, kteří nemají rádi velké výkyvy investice a hledají vyšší výnos. Ale to jsem už trošku odběhl od hypoték k investování.

Toto můžete využít tehdy, pokud vlastní zdroje nebudete potřebovat při koupi nemovitosti nebo si chcete vytvořit kapitál na mimořádné splátky hypotéky a chcete je zhodnotit více než v bance.

 

Tipy na závěr:
Chcete-li financovat nemovitost 100% hypotékou, tak si udělejte přehled hypoték ze všech bank a jejich podmínek. Počítejte is výjimkami, které lze vyřídit přes správné lidi v bance nebo vhodně zvoleného zprostředkovatele.
Vyberte si takovou hypotéku, kde přeplatíte co nejméně nejen na úroku, ale i na vedlejších poplatcích.
Rozhodněte se, zda vlastní zdroje použijete při koupi nemovitosti nebo je necháte zhodnocovat tak, že vyděláte víc než je případná úspora na hypotéce s nižším LTV. Vždy si však ponechte i dostatečnou snadno likvidní rezervu.

Zajistíme vám výhodnou hypotéku nebo jiný úvěr na cokoliv

Zprostředkování hypotečních a jiných úvěrů poskytujeme klientům prostřednictvím hypotečních brokerů. Všichni naši hypoteční brokeři jsou řádně registrováni v Národní bance Slovenska v sektoru zprostředkování úvěrů.

Klientům řešíme úvěry na financování nemovitostí, refinancování stávajících hypoték, konsolidace nevýhodných úvěrů, a také úvěry bez dokládání účelu použití finančních prostředků (tzv.americké hypotéky).

KOUPĚ družstevního BYTU

výhodná hypotéka
výhodná hypotéka

Naši klienti již vědí, že si nemusí brát dovolenou a chodit po bankách. Užívají si výhody brokera, který za ně vyřizuje vše potřebné pro schválení a čerpání jejich úvěrů.

Víme jak myslí Slováci při žádání o hypotéku

Jsme spokojeni, že klienti dostávají více i díky našim nadstandardním vztahům s bankami, v nichž patříme k významným partnerem. Klienti nás doporučují av jejich referencích se dočtete, že naši brokeři konají i nad rámec svých povinností.

Pokud i vy máte zájem stát se našim spokojeným klientům, kontaktujte nás. Rádi pomůžeme i vám.

Bezúčelová hypotéka (americká hypotéka)

Co je Americká hypotéka?
Americká hypotéka je bankami označována hypotéka bez účelu, tedy takový hypoteční úvěr, při kterém banka nezkoumá, na co klient poskytnutou půjčku použije.

Jak řešit problémy se splácením hypotéky?

americká hypotéka
americká hypotéka

Kdo může Americkou hypotéku získat?
• Fyzická osoba starší 18 let
• maximální věk žadatele při splatnosti je max. 65 let
• občan ČR
• cizinec s trvalým pobytem na území ČR (odlišné od různých bank)
Jakou vysokou Americkou hypotéku můžete získat a jaké jsou další podmínky?
• Až do 90% hodnoty nemovitosti (podle banky a lokality)
• Podle bonity klienta
• Splatnost až 30 let (podle banky)
• Možnost vkládat mimořádné vklady (podle banky)
• Možnost bezplatně v období fixace splatit
Americká hypotéka bez prokazování příjmů
• Do výše 50% hodnoty nemovitosti
• Žadatel musí být zároveň majitelem nemovitosti, kterou bude ručit

Bezúčelová hypotéka (americká hypotéka)
Bezúčelová hypotéka (americká hypotéka)

prodej činžovního domu v Praze (Nové Město- Jungmannova ulice)

Výběr amerických hypoték na trhu je v současné době rozmanitý a proto kontaktujte naše hypotečních specialistů, kteří Vám porovnají aktuální stav na trhu a vyberou nejlepší a nejlevnější řešení.
Máte exekuci na nemovitost, vyhlášenou splatnost úvěru?
Spolupracujeme s Centrem občanskoprávní pomoci, které vzniklo za účelem poradenství a řešení problémů v oblasti zadlužených nemovitostí, právních a finančních otázek týkajících se exekucí, dražeb, splatných úvěrů atd. Pokud jste se dostali do takové situace a máte zájem o pomoc, klikněte pro více info zde: Asistence při problémech