základní údaje o městě Holíč leží na západním Slovensku

základní údaje
Město Holíč leží na západním Slovensku v regionu Záhoří, 88 km severně od hlavního města SR Bratislavy, v severní části Ústeckého kraje, 72 km severozápadně od krajského města Trnava. Administrativní je začleněno v okrese Skalica, od okresního města je vzdáleno 7 km jihozápadním směrem.

základní údaje o městě Holíč leží na západním Slovensku
základní údaje o městě Holíč leží na západním Slovensku

Město leží na severní hranici Slovenska s Českou republikou, je vstupní branou z České republiky na Slovensko – hraniční přechod Holíč – Hodonín na silnici první třídy E 51 spojuje Západní Slovensko – Nitransko a Trnavsko s moravským Brnem (65 km). Nejbližším sousedním městem je město Hodonín (5 km) v České republice. Město leží na severu Záhorské nížiny na styku dvou morfologických celků – Chvojnická pahorkatina a Dolnomoravského úvalu.

Město leží na východním okraji tzv. Středoevropského regionu (hospodářský prostor s počtem obyvatel 5,5 mil., S hlavními póly rozvoje Bratislava, Vídeň a Brno), regionu s vysokým potenciálem rozvoje, přičemž tato pozice regionu i města se v čase soustavně zlepšuje.

dopravními koridory ke krajskému městu Trnava i k hlavnímu městu ČR
dopravními koridory ke krajskému městu Trnava i k hlavnímu městu ČR

Z hlediska rozvojových pólů je poloha města příznivá – přístup dopravními koridory ke krajskému městu Trnava i k hlavnímu městu ČR – Bratislavě je cca 1 – 1,5 hod, dostupnost nejbližšího mezinárodního města evropského významu – Vídeň je 135 km – cca 2 hod. Město je přístupné všemi formami dopravy – z dálnice D2 Bratislava – Brno cestou I. třídy I / 2 z dálniční křižovatky Kúty vzdálené 23 km, železnicí přes mezinárodní železniční uzel Kúty vzdálený 20 km, letecky místním národním sportovním letištěm Aeroklubu a potenciálně i vodní rekreační osobní dopravou po řece Morava napojené na transevropskou Dunajskou vodní cestu.
Město má dostupný potenciál těžit ze své výhodné geografické polohy a intenzivně se zapojit do mezinárodního obchodu a růstu konkurenceschopnosti jeho lokální ekonomiky. Může být ovlivněny efektivní politikou hospodářského a sociálního rozvoje města jako součásti mikroregionu a širšího, regionálního území.

Katastr města na severu hraničí s Českou republikou na východě sousedí s obcemi Kátov, Vrádište, Prietržka, Trnovec a Popudinské Močidľany, na jihu s obcemi Radimov, Petrova Ves a s městem Gbely, na západě s obcí Kopčany.

Chvojnická pahorkatina
Chvojnická pahorkatina

Katastr města má převážně mírně zvlněný Pahorkatinný charakter, hlavně v jižní a východní části, kde je součástí Chvojnická pahorkatina, dosahuje nadmořskou výšku až 240 m n.m. Severní a západní část katastru je rovinného charakteru, je ohraničena povodím řeky Morava s nejnižší nadmořskou výškou 156 m n.m.
Rozlohou i počtem obyvatel patří město Holíč mezi malá města. V současnosti (stav k 31.12. 2007) má 11 146 obyvatel. Rozloha katastrálního území je 3482 ha. Průměrná hustota obyvatelstva je 333 obyvatel / km2.
Město leží na křižovatce silnic I. třídy E 51 a II / 426, které tvoří hlavní komunikační trasy města a zároveň i jeho spojnice s okolím ve všech směrech – jihozápadně s hlavním městem SR Bratislavou, jihovýchodně s krajským městem Trnava, severovýchodně s okresním městem Skalica a severozápadně se státní hranicí s ČR a hraničním městem Hodonín v Jihomoravském kraji.

Geografický střed obce leží v nadmořské výšce 185 m n.m .:
Zeměpisná délka: 17 ° 09 ’38 „východní délky
Zeměpisná šířka: 48 ° 48 ’44 „severní šířky

Geologické podmínky:
Nížinná, severní část katastrálního území je tvořena říčními úrodnými naplaveninami a štěrkopísků v nivě řeky Moravy, v jižní části katastru na severu Chvojnická pahorkatina se nacházejí druhohorní horniny a na nich naváté úrodné spraše – zemědělsky využívané půdy vhodné pro pěstování všech druhů obilovin a pícnin. Město bylo v minulosti známé dostatkem vhodných surovin pro výrobu habánské keramiky, později majoliky a porcelánu. Reliéf území je mírně členitý – na severu v povodí Moravy dosahuje nejnižší nadmořskou výšku i členitost, na jihu v Chvojnickej pahorkatině nabývá výraznější pahorkatinový charakter.

Území se vyznačuje mírně suchým klimatem s teplotou v lednu od -1 do -3C
Území se vyznačuje mírně suchým klimatem s teplotou v lednu od -1 do -3C

Klimatické podmínky:
Z hlediska klimatických typů leží město v území s převážně nížinným typem klimatu s mírnou intenzitou teplot, které přičlenit k Záhorské nížině. Území se vyznačuje mírně suchým klimatem s teplotou v lednu od -1 do -3C, s trváním slunečního svitu ve vegetačním období nad 1800 hodin, s průměrnou roční teplotou 8 – 10C, s ročním úhrnem srážek 560 – 680 mm. Průměrné teploty v červenci se pohybují od 19,5 – 20,5C. Celoroční amplituda maximálních teplot na tomto území dosahuje interval spolehlivosti -16,5 až 33C. Průměrná oblačnost (procento pokrytí oblohy oblaky) v oblasti, ve které se obec nachází dosahuje 80 – 85% (prosinec) a 40 – 45% (září). Trvání období se sněhovou pokrývkou nepřesahuje v této oblasti délku 90 dní. Průměrný úhrn potenciálního výparu dosahuje 700 – 800 mm za rok. Převládající severní a severozápadní směr větrů vyplývá z otevřenosti území ze severu.

Území katastru obce se nachází v povodí řeky Morava, která jako přítok Dunaje patří do úmoří Černého moře
Území katastru obce se nachází v povodí řeky Morava, která jako přítok Dunaje patří do úmoří Černého moře

Vodstvo a rostlinstvo
Území katastru obce se nachází v povodí řeky Morava, která jako přítok Dunaje patří do úmoří Černého moře. Severní část katastru leží v levostranný nivě Moravy, i když v současnosti už jí není významněji ovlivňována, potenciál řeky není intenzivně využíván pro hospodářský a sociální rozvoj města i regionu. Neogénne podloží se v těchto úsecích nachází na úrovni 145 – 155 m n.m. Je tvořeno převážně jílovými sedimenty. Hladina podzemní vody se nachází na úrovni 155 – 160 m n.m. Směr proudění spodních vod je převážně severo – západní. Povrchové vody jsou odváděny z pahorkatiny na jihu katastru do severní nížinné části hlavně potokem Chvojnica a Kopčianska kanálem do řeky Morava. V Jihozápadní části území je regulován potok Kyštor (recipient ČOV) a přírodní rybníky soustřeďující povrchové vody z lokalit Konopniská a Bažantnica včetně nefunkčního systému ochranných příkopů kolem NKP makeover Zámeček.

Lesy SR, š.p. Banská Bystrica
Lesy SR, š.p. Banská Bystrica

V území se nacházejí lesní porosty pod správou Lesy SR, š.p. Banská Bystrica, Celková výměra lesních porostů nacházejících se převážně v severní nížinné části katastru je 668 ha, tj cca 19% území. Lesní porosty mají charakter ochranných lužních a hospodářských lesů. Ve skladbě převládají listnaté druhy, doplňkově jsou tvořeny kulturami topolu šlechtěného, ​​vrbou bílou a.i. Lesní porosty kromě produkce dřevní hmoty jsou základním ekologickým stabilizačním prvkem území.

Využití země:
Lokalita neměla v minulosti výhradně zemědělský charakter, obdělávání půdy vždy doplňovaly obchodní a řemeslné činnosti související s polohou města jako přirozené křižovatky obchodních cest prakticky od dob Samovy a Velkomoravské říše. Zemědělstvím se v současnosti v území zabývá firma Agroma s.r.o. Skalica, která obhospodařuje přibližně 2000 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě se zde pěstují obilniny – pšenice, ječmen a technické plodiny – řepka olejka, slunečnice, doplňkově pícniny.
Zemědělská půda tvoří skoro 2/3 katastrálního území, přičemž se jedná převážně o ornou půdu vysoké kvality (55,5% celkové plochy katastru).
Nezemědělská půda tvoří pouze 35,8% rozlohy katastru, z toho více než polovinu pokrývají lesy (19% celkové plochy katastru).
Území katastru města má dostatečný potenciál rozvoje osídlení i průmyslového využití krajiny.

Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté

Zemědělská velkovýroba je v české republice na velmi vysoké úrovni. Rostlinná i živočišná výroba se odehrává téměř výhradně ve velkém. Několika hektarové osevy polí jsou standardem, které nám zanechalo socialistické zemědělství velkovýroby.

Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté
Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté

Dramatický rozvoj lidské společnosti, explozivní nárůst populace, zvyšování rozsahu a vlivu člověka na životní prostředí staví civilizaci před závažné rozhodnutí: Jak dál?

Znečištění ovzduší, půdy a vody jakož i další problémy přerostly místní rámec a jsou vážným ohrožením pro život na Zemi. Příroda nezná administrativní hranice. Toxický odpad v řekách ničí život v místě jeho vypouštění, ale i prostředí vzdálené stovky kilometrů od místa znečištění. Emise z továrních komínů způsobují devastaci přírodních lokalit v nejvzdálenějších koutech planety. Proto spojení sil v zájmu záchrany přírody i člověka na mezinárodní úrovni je naléhavější než doposud.

Nabídka hypotéky

Zemědělská velkovýroba
Zemědělská velkovýroba

Jedinou cestou trvale udržitelného života je harmonizace požadavků na ochranu životního prostředí a ekonomického rozvoje země. Cílem je rozumné využívání přírodních zdrojů v mezích jejich ekologické únosnosti.

Cíle ekologického zemědělství:

– minimalizovat všechny formy znečištění, jež pochází ze zemědělské výroby, zpracování a distribuce produktů
v co největší míře využívat recyklovatelné a mnohonásobně použitelné materiály na farmách při výrobě, zpracování a distribuci
– využívat v maximální míře obnovitelné zdroje místních zemědělských systémů
hospodařením se snažit o co nejuzavřenější systém oběhu organické hmoty a živin (koloběh prvků)
– používání takových způsobů hospodaření, které podporují rozvoj půdních mikroorganismů, fauny a flóry a podporují tak fungování biogeochemických cyklů
– vytvořit takové podmínky hospodářským zvířatům, které odpovídají jejich přirozeným fyziologickým a etologickým potřebám a kondici
– udržet a dlouhodobě podporovat úrodnost půdy
– podporovat biologickou rozmanitost zemědělských ekosystémů a jejich okolí včetně ochrany stanovišť volně žijících rostlin a živočichů
– produkovat dostatečné množství potravin s vysokou nutriční hodnotou (není principiálním účelem hospodaření)
– v souladu s listinou lidských práv OSN zajistit ekologickým zemědělcům dostatečný příjem, uspokojení základních potřeb a pracovního vyžití se, včetně bezpečného pracovního prostředí
– zvýšit důraz na uznání EP jako odvětví s významným sociálním a ekologickým dopadem na společnost

Snížení úrokové sazby mimo fixaci

Jak je na tom zemědělství v okolních zemích?