Parkovací politiku v Bratislavě budou schvalovat až v lednu

Schvalování celoměstské parkovací politiky bratislavská radnice odkládá až na začátek příštího roku. O dokumentech potřebných ke spuštění parkovací politiky by měli městští poslanci jednat v lednu.

Hlavní město Bratislava už má od roku 2012 schváleny zásady parkovací politiky. Přesto zůstává jediným krajským městem na Slovensku bez jednotných pravidel parkování.

Parkovací politiku v Bratislavě
Parkovací politiku v Bratislavě

Původně chtělo město nový systém parkování schválit do konce tohoto roku. Za zdržením mají stát neshody některých starostů, kteří si potřebovali ještě vyříkat fungování pravidel nové parkovací politiky. „Materiál primátor předloží na jednání městského zastupitelstva až tehdy, když bude zodpovědně připraven a do detailu odsouhlasený všemi starosty a odbornými útvary magistrátu, aby se nestalo, že nebude schválen tak, jak tomu bylo v minulosti,“ reagovala mluvčí Bratislavy Ivana Skokanová.

Posunutí schvalování parkovací politiky se nezamlouvá poslancům z městského poslaneckého klubu Bratislava Jinak, podle nichž je přijetí celoměstského systému parkování jedním z nejdůležitějších opatření proti dopravního kolapsu. „Pro nás je nepřijatelné, aby se přijetí celoměstských pravidel odkládalo,“ shodují se poslanci z klubu Bratislava Jinak s tím, že žádají přijmout parkovací politiku ještě letos. Poslanci tvrdí, že parkovací politika aktuálně uvízla na neshodě starostů některých městských částí, vyříkat si totiž potřebovali fungování konkrétních pravidel nového parkovacího systému.

Memorandum sjednotí postup
Podle mluvčí radnice Ivany SKOKANOVÁ městské části, které se chtějí k celoměstské parkovacímu systému připojit, musí momentálně vyčlenit parkovací zóny, v nichž by chtěli nový systém parkování spustit. „Takový seznam je totiž třeba přiložit k návrhu obecně závazného nařízení k parkovací politice,“ přiblížila Skokanová. Hlavní město připravuje Memorandum města a městských částí o společném postupu v oblasti parkovací politiky.

Ivana SKOKANOVÁ
Ivana SKOKANOVÁ

V dokumentu budou dle SKOKANOVÁ sepsány následující kroky města a městských částí při přijímání parkovací politiky. Sepsáno by v memorandu mělo být to, kdy bude návrh předložen na jednání městského zastupitelstva, definované zde bude i období, během kterého budou muset městské části zajistit vyznačení parkovacích míst či najít správce parkování na svém území.
„Primátor Nesrovnal prosazuje, aby se v prvním kole připojili k jednotné parkovací politice zejména velké městské části jako Staré Město, Nové Město, Petržalka a Ružinov tak, aby šlo o kompaktnější celek a nebyl v parkování chaos. Primátor proto prosazuje, aby Memorandum podepsali minimálně 4 zmíněné městské části, „vysvětlila Skokanová s tím, že připojit se budou moci všechny městské části, které se chtějí do parkovací politiky zapojit.

Parkovací politika v hlavním městě zřejmě nebude mít jednoho společného provozovatele, ale každá městská část si bude moci zvolit svého provozovatele parkovacího systému. Respektovat při tom však budou muset společné celoměstské zásady parkovací politiky. Stanovená tedy bude minimální a maximální cena za rezidenční parkování, společný bude vizuál pro rezidentské karty a jejich evidenci a vydávání bude spravovat hlavní město. „Chceme jít směrem, aby mohli městské části komplexně zavést jednotný systém parkování na místních komunikacích I. až IV. třídy, tedy i na komunikacích, které jsou ve správě hlavního města, „vysvětlovala v minulosti princip fungování hlavní dopravní inženýrka Bratislavy Tatiana Kratochvílová s tím, že provozovat parkovací politiku v každé městské části bude místní samospráva na celém území.

Minulý rok totiž zastupitelstvo nepřijalo obecné závazné nařízení ani změnu statutu města, tedy dokumenty, potřebné ke spuštění parkovací politiky. Městským poslancem tehdy vadilo, že s parkovací politikou nesouhlasilo všech 17 bratislavských městských částí. Nová pravidla parkování v minulosti podpořilo jen šest městských částí, nesouhlasilo s nimi deset samospráv a jedna se k materiálu nevyjádřila.

Z úspěšného sportovce skvělým režisérem: Ján Zeman byl klenotem Slovenské filmu

Scenárista a režisér Jan Zeman byl juniorským držitelem čs. rekordu ve skoku o tyči. Sportovní kariéru však nahradil filmovou. Spolupracoval s Československou televizí (CST) Bratislava, pro kterou vytvořil několik oceněných televizních filmů a inscenací. Ve čtvrtek 19. listopadu uplyne pět let od jeho úmrtí.

Ján Zeman
Ján Zeman

Ján Zeman se narodil 13. února 1944 ve Zvolenu. Po gymnáziu vystudoval nástavbové studium na Střední průmyslové škole elektrotechnické. V letech 1967-1974 studoval filmovou režii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Už během školy točil dokumentární filmy. Pro ČST Bratislava natočil i hraný film Babí léto – čas smutku (1969).

V letech 1971-1976 se Zeman věnoval dokumentární tvorbě ve Studiu krátkých filmů v Bratislavě: Dezider Milly (1971), Bumerang (1972), Jarmark marnosti (1974), Zpráva o smrti mladého muže (1975). Svůj celovečerní hraný debut Hra na tělo natočil v roce 1979. Na 18. Mezinárodním filmovém festivalu v kanadském Chicagu za něj získal hlavní cenu Zlatý Hugo v kategorii Plakát k filmu. Snímek Citová výchova jedné Dáši (1980) se promítala až tři roky po jejím vzniku.

Jelikož pranýřovala morálku socialistického maloměšťáctví, po premiéře skončila v trezoru. Hudebně na tomto filmu spolupracoval s Jaroslavem Filipem. Následovaly filmy Na konci dálnice (1982), Úsměv ďábla (1987) a V ranní mlze (1990). Tímto filmem opět rozpoutal diskuse. Ve snímku se objevily naturalistické scény, jaké dosud v čs. filmu nebyly (erotika, scény z místa vražd apod.). Na tomto filmu hudebně spolupracoval s Petrem Hapkou.

Ján Zeman
V 80. letech minulého století Zeman často spolupracoval s ČST Bratislava. Za historicko-naučná rodinný film Klíče od města (1982) získal v roce 1983 ve španělském Dijonu Hlavní cenu a Cenu dětské poroty. Úspěšné byly i Hra s ohněm (1986), Město Anatol 1-3 (1988), Zlatý chléb (2001) aj.

V posledních letech života se Jan Zeman věnoval režii Slovenské znění zahraničních programů. Za televizní seriál Sopranovci získal Zlatou smyčku v kategorii nejlepší nadabovány seriál. Od roku 1993 byl i divadelním režisérem. Působil v Trnavě, Spišské Nové Vsi a Mahenova divadle v Brně.

Ján Zeman zemřel 19. října 2010 v Bratislavě.