Slovenský premiér Robert Fico

Kde v Bratislavě bydlí slovenský premiér Robert Fico? Robert Fico si pronajímá byt v residenčním komplexu Bonaperta v Bratislavě od podnikatele Ladislava Bašternáka, který je spoluvlastníkem komplexu residenčního bydlení Bonaparte ve středu historického jádra Bratislavy.

Prodej luxusního 4- pokojového bytu v Praze, Žižkově (ulice Olšanská)

residenční projekt Bratislava Bonaparte
residenční projekt Bratislava Bonaparte

 

Prodej 3- pokojového bytu v Praze, Smíchově (ulice Na Knížecí)

Moderním rezidenční komplex Bonaparte je k nalezení v Bratislavě na Radvanské ulici. Tento velkoryse řešený komplex s nádherným výhledem. Standart bytu v komplexu Bonaparte zahrnuje bezpečnostní dveře, vestavěné skříně a samostatné šatny. Obyvatelům domu je k dispozici sauna v komplexu Bonaparte. V bytech jsou na podlahách dřevěné parkety, hliníková okna, externí žaluzie, podlahové topení, byty jsou klimatizované. Bonaparte představuje nadstandardní komfortní bydlení i pro nejnáročnějšího klienty v příjemné lokalitě s rychlou dostupností centra a plnou občanskou vybaveností. Nelze pochybovat o tom, že by mnoho obyvatel Bratislavy rádo bydlelo v komplexu Bonaperte. Podaří se to ale jen několika z nich.

DESIGN: Začali se přípravy na první slovenský Bauhausfest

První slovenský Bauhausfest připravuje na 12. červen Slovenské muzeum designu. K akci se již v tento měsíc uskuteční tvůrčí workshop. Informuje o tom Slovenské centrum designu (SCD). První slovenský Bauhausfest je, jak napovídá jeho podtitul „Zatancuj si Bauhaus!“, Věnovaný tanci. Slovenské muzeum designu spolu s Goethe Institutem v Bratislavě oslovilo kurátora nadace Bauhaus Dessau Torstena Blumeho, aby se skupinou účastníků dubnového workshopu připravil jedinečnou choreografii ve stylu Bauhausu. „Bauhausfest není klasické divadelní představení s herci a publikem, ale maškarní ples, na kterém se každý účastník změní na tancující figurínu,“ avizuje zpráva k akci zveřejněna na webu SCD. Akci, které vychází z unikátní školy scénického umění, kterou definovala v 20. a 30. letech 20. století škola Bauhaus-u pod vedením Oscara Schlemmer, je součástí letošního festivalu Bratislava Design Week.
Vše potřebné pro scénické akci Bauhausfest si připraví účastníci tvůrčího semináře, které se uskuteční od 23. do 25. dubna v galerii SCD, v Satelite v Hurbanovo kasárnách na Kollárovo náměstí 10 v Bratislavě. Účastníkům workshopu na téma „Papír + sen + stroj + zvuk“ představí Torsten Blume scénickou tvorbu na Bauhausu a vysvětlí jim zásady tvorby kostýmů a tance ve stylu Bauhausu. Výtvarník a badatel Blume vede od roku 2011 v nadaci Bauhaus Dessau projekt „Play Bauhaus“, v jehož rámci z teoretického hlediska reflektuje divadlo na Bauhausu v jeho historických souvislostech jako místo hravé tvorby a přenáší ho do současnosti ve formě divadelních experimentů. Na workshopu si účastníci vyrobí papírové kostýmy, rekvizity a spolu s mistrem zvuku si připraví jedinečnou choreografii, kterou představí v červnu na Bauhausfeste v rámci Bratislava Design Week, připomíná se ve zprávě zveřejněné na webstránce SCD. Workshop vyhodnotí v sobotu 25. dubna. Počet účastníků workshopu, který se uskuteční v anglickém jazyce, je omezen na 15 lidí. Podmínkou pro účast na workshopu je i účast na Bauhausfeste. Více o akci, kterou pořádá Slovenské muzeum designu, Goethův institut v Praze, Design Week Bratislava a Stiftung Bauhaus Dessau, je na webu SCD.
Bauhausfest je jedním z množství akcí, které v červnu přinese program letošního mezinárodního festivalu současného designu Bratislava Design Week. Festivalv znikl v roce 2009 jako Dizajnvíkend a od roku 2013 funguje pod názvem Bratislava Design Week. Jde o výběrové akci, na kterém se organizátoři snaží představit to nejlepší z domácí scény: výrobců, prodejců, designérů, nezávislé značky, studenty designu, experimentální design, módu a vybrané projekty a designérů ze zahraničí.
Umělecko-historickou školu Bauhausu založil v roce 1919 Walter Gropius v německém městě Weimar. Studenti v knihovně společně zpracovávali různé materiály jako keramiku, textil, dřevo a sklo. Architekturu, která tento směr nejvíce proslavila, vnímali jako absolutně završení svých tvůrčích snah a studia. Škola Bauhausu byla evropským centrem meziválečné výtvarné avantgardy. V roce 1925 se pro útoky nacistů přestěhovala do Dessau a získala nový název Vysoká škola průmyslového tvarování. V této fázi vývoje kladli její členové důraz na spojení tvorby s průmyslem. V roce 1932 se Bauhaus přestěhoval do Berlína a rok nato jej nacisté zavřeli.

Vysílání Rozhlas a televize Slovenska k 25. výročí Sametové revoluce

K 25. výročí Sametové revoluce jsme v rozhlase a televizi připravili speciální tematické vysílání.

Rozhlas a televize Slovenska
Rozhlas a televize Slovenska

Jednotka se v tomto období zaměří hlavně na filmovou tvorbu, vysílání k 25. výročí Sametové revoluce bude na Jednotce doplněno společným vysíláním České televize a Rozhlas a televize Slovenska. Moderátoři Martin Strižinec a Václav Moravec přivítají v Bratislavě živě O 5 minut 12 Roberta Fica a Bohuslava Sobotky. V tento den se také odehraje Vzpomínková slavnost k 25. výročí Sametové revoluce pod záštitou prezidenta České republiky Andreje Kiska, ve vysílání Rozhlas a televize Slovenska bude slavnost zařazena na Jednotce v hlavním vysílacím čase ve 20:20.

Tématu Listopad ’89 je na dvojku věnováno několik diskusních pořadů. Téma otevírá Večer pod lampou (13. 11.) a uzavírá Večeře s havrany s podtitulem Jsme 25 let po Sametové revoluci svobodnými? (18. 11.)
Během svátečního dne 17. listopadu budou s moderátorem projektu Dějiny Tomášem Slezák diskutovat dopoledne i odpoledne v tematických diskusních blocích Studie Dialog 2014 hosté z různých oblastí společenského života na téma polistopadového vývoje společnosti. Na dvojku je také připravena televizní premiéra celovečerního dokumentu slovenské režisérky Olgy Somerovej o zpěvačce Martě Kubišové Magický hlas rebelky.

Významnou historickou událost, která změnila kurz směřování naší země, Rádio Slovensko reflektuje ve vysílání nejen v den výročí, ale i v celém týdnu předtím. Oslavy Rádio Slovensko odstartovalo již 10. listopadu v pořadu Příběh na týden. Během oslav 17. listopadu budou regionální studia Rádia Regina sledovat aktuální události k výročí v regionech, ale také si budou připomínat podoby Sametové revoluce mimo Bratislavy. Posluchačům v zahraničí chce Rádio Slovakia International přiblížit nejzásadnější změnu v novodobé historii Slovenska a Česka, kterou spustili události 17. listopadu. Rádio Devín připravilo premiéru hry Sedm dní do pohřbu. Rozhlasová hra, kterou na motivy románu Jana Roznera zdramatizoval Peter pavlač, účinkují Jana Oľhová, Dano Heriban a Ján Kožuch. V hudebních playlistech Rádia_FM se objeví několik písniček, s nimiž jsou listopadové události v Československu spojeny (K. Kryl, J. Nohavica, J. Filip). Domácích interpretů budou doplňovat zahraniční interpreti, jejichž skladby zařazujeme do kategorie protest songů nebo angažovaných písní (B. Dylan, U2 a pod.)

30. ročník Košického zlatého pokladu zná svého vítěze

Finálový koncert jubilejního 30. ročníku písničkové soutěže Košický zlatý poklad se uskutečnil v sobotu 8. listopadu v košickém Kulturpark. Do letošní soutěže bylo přihlášeno 188 písní.

Košický zlatý poklad
Košický zlatý poklad

Na základě rozhodnutí výběrové komise ve složení Igor Timko, Ľuboš Zeman, Peter Bič, Marián Čekovský, Juraj Vančík, Juraj Hidvéghy a Vincent Štofaník a SMS hlasování posluchačů Rádia Slovensko se do finále probojovalo 12 skladeb, které zazněly v podání zpěváků a skupin z celého Slovenska . V nesoutěžní části večera účinkovali laureáti předchozích ročníků soutěže Juraj Vančík, skupina No Name a vítěz předchozího ročníku soutěže skupina Alias. O vítězích rozhodla odborná porota, výsledky prohlásil předseda poroty Marián Čekovský.

3. místo a finanční cenu 150 eur získala píseň To se ti jen zdá autorky a interpretky Romany Hlobeňovej.

2. místo a finanční cenu 300 eur získala píseň Jistý pocit autorky Zuzany Mikoulcovej.

1. místo a finanční cenu 450 eur získala píseň autorů Kristiána Dufinca, Martina Dufinca, Martina Bertiča a Michala Chomu s názvem Dva světy v podání Kristiána Dufinca a skupiny Inkognito. Součástí ceny pro absolutního vítěze je také videoklip k vítězné písni.

V košickém Kulturpark byla skvělá atmosféra, jejíž výrazně pomohla moderní světelná a zvuková technika a výborný výkon moderátora Romana Bomboš. V přímém přenosu si ji mohli vychutnat i posluchači Rádia Slovensko a Rádia Regina. „Jsem rád, že se mé předpovědi naplnily a letošní finále bylo opravdu kvalitní. V rámci soutěžních akcí zaměřených na původní slovenskou populární hudbu je Košický zlatý poklad opravdu výjimečný. Potvrzuje to nejen 30 úspěšně zrealizovaných ročníků a více než 300 nových písní, ale především každoroční obrovský zájem autorů a interpretů soutěžit na této akci. To jsou fakta, které těší a zavazují. Finalistou držím palce v jejich hudební kariéře a těším se na 31. ročník Košického zlatého pokladu, „řekl ředitel Studia Rozhlasu a televize Slovenska Košice a zároveň ředitel soutěže Košický zlatý poklad Juraj Hidvéghy.

Písničková soutěž Košický zlatý
Písničková soutěž Košický zlatý

Písničková soutěž Košický zlatý poklad spatřila světlo světa v roce 1980, její vyhlašovatelem a organizátorem je Studio Rozhlasu a televize Slovenska Košice. Dosud na ní zaznělo 313 nových, původních Slovenská písní pokud její úspěšným finalistou patřily i Beáta Dubasová, Peter Nagy, skupina No Name, Marián Čekovský či Peter Cmorík.

Televizní hudební dokument z akce odvysílá Dvojka v neděli 30. listopadu.

Finále 30. ročníku košíčků základní pokladu již tuto sobotu

Porota bude vybírat z dvanácti soutěžních skladeb, sedm finalistů je z východního Slovenska, tři ze středního a dva ze západního Slovenska.

Finálový koncert jubilejního 30. ročníku písničkové soutěže Košický zlatý poklad 2014 se uskuteční v sobotu 8. listopadu v 19:00 v košickém Kulturpark. Soutěžit v něm bude 12 nových skladeb zpívaných v češtině av podání zpěváků a skupin z celého Slovenska. První šestici vybrala ze 188 přihlášených porota, dalších šest skadieb vybrali prostřednictvím SMS hlasování posluchači Slovenského rozhlasu. Na koncertě se představí vítěz předchozího ročníku skupina ALIAS, interpret vítězných písní soutěže z let 1984, 1986 a 1989 Juraj Vančík a skupina NO NAME, která na soutěži zvítězila v roce 1996. Moderátorem večera bude Roman Bomboš.

Organizátorem soutěže je Studio RTVS Košice, finálový koncert v přímém přenosu odvysílá Rádio Slovensko a Rádio Regina. O vítězích bude rozhodovat odborná porota ve složení Igor Timko, Marián Čekovský, Ľuboš Zeman, Peter Bič, Juraj Vančík, ředitel rozhlasových programových služeb RTVS Vincent Štofaník a ředitel Studie RTVS Košice Juraj Hidvéghy. Na vítěze čekají finanční ceny a pro absolutního vítěze je připravena mimořádná cena – produkce videoklipu k vítězné písni.

„Jubilejní 30. ročník Košického zlatého pokladu bude z pohledu kvality soutěžních písní výjimečný. Jsem velmi zvědavý na jejich interpretů, podle nahrávek se jeví být opravdu dobří. Finálový koncert jistě potěší fanoušky původní slovenské populární hudby a věřím, že mnohým z finalistů odstartuje úspěšnou hudební kariéru. Každopádně se posluchači Rádia Slovensko a Rádia Regina mají na co těšit. Televizní diváci si budou moci atmosféru z akce vychutnat v dokumentu, který odvysílá Dvojka v neděli 30. listopadu odpoledne, „prozradil ředitel soutěže Juraj Hidvéghy.

 

Doplňující informace:

První ročník písničkové soutěže Košický zlatý poklad se uskutečnil v roce 1980. Podpora původní slovenské populární hudby a vytváření prostoru na její prezentaci a propagaci byly, i jsou záměrem organizátorů soutěže. V průběhu předcházejících 29. ročníků na Košickém zlatém pokladu zaznělo 313 písní. Mezi jejich nejznámějších interprety, kteří zde odstartovali svou kariéru patří i Beáta Dubasová, Peter Nagy, skupina No Name, Marián Čekovský či Peter Cmorík.

RegioJet začal jezdit autobusy z Bratislavy do Vídně

Soukromý přepravce RegioJet začal ve středu provozovat mezinárodní autobusovou linku z Bratislavy přes letiště Schwechat do Vídně.

autobusy
autobusy

Denně bude na trase zajišťovat šestnáct spojů v každém směru. Jako společnost ve středu informovala, autobusy budou z Bratislavy odcházet v hodinových intervalech od 4:30 do 19:30, poslední spoj z letiště ve Schwechatu bude odcházet o 22:00. Všem cestujícím na letiště ve Schwechatu přepravce garantuje proplacení nákladů na letenky či dovolenou v případě, že ze zavinění dopravce, například pro poruchu autobusu, zmeškají odlet svého letadla.

„Zájem cestujících o novou linku předčil naše prvotní očekávání. Ihned po spuštění prodeje jsme zaznamenali prodej několika tisíc lístků na novou trasu, „uvedl majitel RegioJet Radim Jančura. „Pokud bude zájem cestujících narůstat, budeme uvažovat nad přidáním spojů,“ dodal. RegioJet chce do Vídně jezdit mimo akční ceny za běžné ceny zhruba o polovinu nižší než konkurenti. „Taková cenová politika nám stačí k tomu, aby byla linka v zisku,“ tvrdí Jančura s tím, maximální cena bude trvalá.

Společnost Slovak Lines Express, a. s., dcera Slovak Lines, a. s. Bratislava, spolu s rakouským partnerem ÖBB-Postbus GmbH na autobusové lince z Prahy do Vídně provozují denně 23 spojů v obou směrech. Generální ředitel Slovak Lines Peter Sádovský si myslí, že avizovaná maximální cena RegioJet-u na trase do Vídně není přiměřená a možná stačí na zisk v případě vytištění konkurence zcela na okraj a spolknutí rozhodujícího množství zákazníků.

„Zdravá konkurence zlepšuje kvalitu poskytovaných služeb, a určitě bude i nás motivovat k tomu, abychom naše služby ještě zlepšily. Důležité je však, zda dopravci i dlouhodobě naplňují to, co slibují a jejich kvalita a cena je udržitelná, „reagoval Sádovský. Slovak Lines o omezení spojů neuvažuje. „Jako hlavní hráč na trhu máme problém s legislativou a nemůžeme jezdit pod náklady, přičemž vstupující konkurence může, což není fér. Naše ceny však i tak upravíme, aby odrážely konkurenční ceny a naši zákazníci měli z toho užitek, „zdůraznil Sádovský.

Přepravce Blaguss Slovakia, s. r. o., dcera rakouské společnosti Blaguss, na autobusové trase z Prahy do Vídně zajišťuje čtrnáct spojů denně v každém směru. Generální ředitel společnosti Richard Tarbuk uvedl, že nebudou jezdit za akční ani maximální ceny avizované RegioJetu. „Nepokryly by to náklady,“ tvrdí. „Na základě počtu přepravených pasažérů v roce 2015 jsme se rozhodli v příštím roce zvýšit počet spojů,“ dodal Tarbuk.

Parkovací politiku v Bratislavě budou schvalovat až v lednu

Schvalování celoměstské parkovací politiky bratislavská radnice odkládá až na začátek příštího roku. O dokumentech potřebných ke spuštění parkovací politiky by měli městští poslanci jednat v lednu.

Hlavní město Bratislava už má od roku 2012 schváleny zásady parkovací politiky. Přesto zůstává jediným krajským městem na Slovensku bez jednotných pravidel parkování.

Parkovací politiku v Bratislavě
Parkovací politiku v Bratislavě

Původně chtělo město nový systém parkování schválit do konce tohoto roku. Za zdržením mají stát neshody některých starostů, kteří si potřebovali ještě vyříkat fungování pravidel nové parkovací politiky. „Materiál primátor předloží na jednání městského zastupitelstva až tehdy, když bude zodpovědně připraven a do detailu odsouhlasený všemi starosty a odbornými útvary magistrátu, aby se nestalo, že nebude schválen tak, jak tomu bylo v minulosti,“ reagovala mluvčí Bratislavy Ivana Skokanová.

Posunutí schvalování parkovací politiky se nezamlouvá poslancům z městského poslaneckého klubu Bratislava Jinak, podle nichž je přijetí celoměstského systému parkování jedním z nejdůležitějších opatření proti dopravního kolapsu. „Pro nás je nepřijatelné, aby se přijetí celoměstských pravidel odkládalo,“ shodují se poslanci z klubu Bratislava Jinak s tím, že žádají přijmout parkovací politiku ještě letos. Poslanci tvrdí, že parkovací politika aktuálně uvízla na neshodě starostů některých městských částí, vyříkat si totiž potřebovali fungování konkrétních pravidel nového parkovacího systému.

Memorandum sjednotí postup
Podle mluvčí radnice Ivany SKOKANOVÁ městské části, které se chtějí k celoměstské parkovacímu systému připojit, musí momentálně vyčlenit parkovací zóny, v nichž by chtěli nový systém parkování spustit. „Takový seznam je totiž třeba přiložit k návrhu obecně závazného nařízení k parkovací politice,“ přiblížila Skokanová. Hlavní město připravuje Memorandum města a městských částí o společném postupu v oblasti parkovací politiky.

Ivana SKOKANOVÁ
Ivana SKOKANOVÁ

V dokumentu budou dle SKOKANOVÁ sepsány následující kroky města a městských částí při přijímání parkovací politiky. Sepsáno by v memorandu mělo být to, kdy bude návrh předložen na jednání městského zastupitelstva, definované zde bude i období, během kterého budou muset městské části zajistit vyznačení parkovacích míst či najít správce parkování na svém území.
„Primátor Nesrovnal prosazuje, aby se v prvním kole připojili k jednotné parkovací politice zejména velké městské části jako Staré Město, Nové Město, Petržalka a Ružinov tak, aby šlo o kompaktnější celek a nebyl v parkování chaos. Primátor proto prosazuje, aby Memorandum podepsali minimálně 4 zmíněné městské části, „vysvětlila Skokanová s tím, že připojit se budou moci všechny městské části, které se chtějí do parkovací politiky zapojit.

Parkovací politika v hlavním městě zřejmě nebude mít jednoho společného provozovatele, ale každá městská část si bude moci zvolit svého provozovatele parkovacího systému. Respektovat při tom však budou muset společné celoměstské zásady parkovací politiky. Stanovená tedy bude minimální a maximální cena za rezidenční parkování, společný bude vizuál pro rezidentské karty a jejich evidenci a vydávání bude spravovat hlavní město. „Chceme jít směrem, aby mohli městské části komplexně zavést jednotný systém parkování na místních komunikacích I. až IV. třídy, tedy i na komunikacích, které jsou ve správě hlavního města, „vysvětlovala v minulosti princip fungování hlavní dopravní inženýrka Bratislavy Tatiana Kratochvílová s tím, že provozovat parkovací politiku v každé městské části bude místní samospráva na celém území.

Minulý rok totiž zastupitelstvo nepřijalo obecné závazné nařízení ani změnu statutu města, tedy dokumenty, potřebné ke spuštění parkovací politiky. Městským poslancem tehdy vadilo, že s parkovací politikou nesouhlasilo všech 17 bratislavských městských částí. Nová pravidla parkování v minulosti podpořilo jen šest městských částí, nesouhlasilo s nimi deset samospráv a jedna se k materiálu nevyjádřila.

Z úspěšného sportovce skvělým režisérem: Ján Zeman byl klenotem Slovenské filmu

Scenárista a režisér Jan Zeman byl juniorským držitelem čs. rekordu ve skoku o tyči. Sportovní kariéru však nahradil filmovou. Spolupracoval s Československou televizí (CST) Bratislava, pro kterou vytvořil několik oceněných televizních filmů a inscenací. Ve čtvrtek 19. listopadu uplyne pět let od jeho úmrtí.

Ján Zeman
Ján Zeman

Ján Zeman se narodil 13. února 1944 ve Zvolenu. Po gymnáziu vystudoval nástavbové studium na Střední průmyslové škole elektrotechnické. V letech 1967-1974 studoval filmovou režii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Už během školy točil dokumentární filmy. Pro ČST Bratislava natočil i hraný film Babí léto – čas smutku (1969).

V letech 1971-1976 se Zeman věnoval dokumentární tvorbě ve Studiu krátkých filmů v Bratislavě: Dezider Milly (1971), Bumerang (1972), Jarmark marnosti (1974), Zpráva o smrti mladého muže (1975). Svůj celovečerní hraný debut Hra na tělo natočil v roce 1979. Na 18. Mezinárodním filmovém festivalu v kanadském Chicagu za něj získal hlavní cenu Zlatý Hugo v kategorii Plakát k filmu. Snímek Citová výchova jedné Dáši (1980) se promítala až tři roky po jejím vzniku.

Jelikož pranýřovala morálku socialistického maloměšťáctví, po premiéře skončila v trezoru. Hudebně na tomto filmu spolupracoval s Jaroslavem Filipem. Následovaly filmy Na konci dálnice (1982), Úsměv ďábla (1987) a V ranní mlze (1990). Tímto filmem opět rozpoutal diskuse. Ve snímku se objevily naturalistické scény, jaké dosud v čs. filmu nebyly (erotika, scény z místa vražd apod.). Na tomto filmu hudebně spolupracoval s Petrem Hapkou.

Ján Zeman
V 80. letech minulého století Zeman často spolupracoval s ČST Bratislava. Za historicko-naučná rodinný film Klíče od města (1982) získal v roce 1983 ve španělském Dijonu Hlavní cenu a Cenu dětské poroty. Úspěšné byly i Hra s ohněm (1986), Město Anatol 1-3 (1988), Zlatý chléb (2001) aj.

V posledních letech života se Jan Zeman věnoval režii Slovenské znění zahraničních programů. Za televizní seriál Sopranovci získal Zlatou smyčku v kategorii nejlepší nadabovány seriál. Od roku 1993 byl i divadelním režisérem. Působil v Trnavě, Spišské Nové Vsi a Mahenova divadle v Brně.

Ján Zeman zemřel 19. října 2010 v Bratislavě.