Středověká architektura na slovensku Dechtice

Vznik: asi kolem roku 1172

Poloha: v areálu hřbitova na svahu na okraji obce

Stručný popis: cihlová románská rotunda s půlkruhový zakončenou apsidou a západní barokní věží

Historie:

Středověká architektura na slovensku Dechtice
Středověká architektura na slovensku Dechtice

Rotundu v Dechticích postavili z cihel ve vyvýšené poloze na svahu a její výstavba se datuje rokem 1172, který se uvádí v kanonické vizitaci z roku 1782. Stavitelé se zřejmě inspirovali italskou architekturou.
V původní podobě ji tvořila loď navenek obdélníkového, uvnitř však ne zcela pravidelného kruhového půdorysu (průměr 6,25 až 6,40 metru), zaklenuta zděnou kopulí. Svatyni představovala protáhlá půlkruhový zakončena apsida.
V druhé polovině 13. století byla rotunda vyzdobena ještě pozdně freskami v tzv. lámaném stylu, další malby přibyly v apsidě v 14. století.
Prvními stavebními úpravami prošla rotunda v období pozdní gotiky, ale zásadní změnu přinesl až rok 1741, kdy byla barokně přestavěna a nabyla dnešní podobu. K západnímu průčelí byla dostavěna věž, na západní straně lodi v roce 1756 přibyla zděná tribuna. Také se přestal používat původní jižní portál a byl vytvořen nový ze západní strany přes podvežie. Loď byla osvětlena malým oknem na jižní straně lodi v místě, kde byl obvodová zeď nejtenčí.
Při rekonstrukci, která začala v roce 1932, bylo toto okno zvětšené. Během této obnovy byly rovněž odkryty fresky v lodi i apsidě.
Koncem druhé světové války dostala barokní věž přímý zásah dělostřeleckým granátem do horní části. Odstřelen byla západní a téměř celá jižní stěna i část východní stěny, přesto va však nezhroutila. Hned v roce 1945 byla opravena.
Celý kostel byl obnoven v letech 1985 – 86 av roce 1991 byla dokončena obnova vnitřního zařízení, včetně barokního oltáře. V roce 2010 se uskutečnil archeologický a architektonicko-historický výzkum stavby. V rámci něj byly mj odkryty několik úrovní cihlových dlažeb, původní ležela v hloubce 50 cm pod nynější. V posledních letech se realizuje komplexní obnova (nová dlažba, fasáda věže, průzkum a restaurování nástěnných maleb v interiéru a exteriérových fasád lodě a apsidy).

Zajímavosti:
– Zvenku vypadá rotunda jako běžný kostel s věží, obdélníkovou lodí a apsidou. Někteří odborníci však v této souvislosti zpochybňují zařazení stavby mezi rotundy a považují ji za jednolodní kostelík s válcovou lodí zaklenutou kopulí.
– Důkazem, že obdélníkový tvar lodě v exteriéru není výsledkem dodatečné přestavby, je románský portál, který částečně vystupuje z jižní stěny lodi a plně respektuje její zdivo.
– V období pozdní gotiky byl do tohoto románského portálu vložen menší, zakončený lomeným obloukem. Stavitelé ho navíc nevložili rovnoběžně s vnější fasádou, ale šikmo, takže zčásti kopíruje oblouk vnitřního oválného prostoru.
– Exteriér apsidy byl původně zdobený na Slovensku unikátními vodorovnými pásy z tvarovaných cihel. Odborníci kladou původ takové výzdoby do Itálie. V pozdějším období byly fasády upraveny a namalovali na ně iluzívnu kvádrováním.
– Horní část apsidy a jižní stěny lodi zdobí poměrně vysoký zuborez s malovanou výzdobou.
– Na východní straně apsidy se zachovalo původní kruhové okno.
– Válcový prostor lodi je zaklenut cihlovou kopulí, která by mohla být nejstarší dochovanou klenbou lodě na našem území.
– Výzkum interiéru odkryl sedile v lodi.
– Vzácné pozdně fresky se zachovaly v podobě pásu maleb, zachycujících výjevy ze života Krista od jeho narození přes křest, bičování, křížovou cestu a ukřižování. Součástí je i stylizovaný Strom života, při kterém klečí zřejmě donátor stavby. Představují na Slovensku velmi ojedinělý příklad tehdejšího tzv. lámaného stylu.
– Velmi netradičně dnes působí malba zejména kvůli tmavé pleti Panny Marie i dalších postav. Románský umělec podle všeho nenamícháte kvalitní červenou barvu, která tak postupně zčernalé. Rovněž neobvyklé je zobrazení Jana Křtitele při Ježíšově křtu v kněžském ornáty a nikoli v typické kůži.
– Malby obsahují i ​​několik prvků františkánské spitituality, včetně vyobrazení samotného sv. Františka jako rytíře se stigmaty ve scéně neseného kříže.
– Starší prameny zmiňují i ​​románskou výzdobu stěn apsidy v podobě řady apoštolů (podobně jako v Žilině-Rudina).
– Další freska na jižní stěně apsidy zobrazuje výjev s nevěřícím Tomášem, který odborníci datují do 14. století.
– Ve východní části jižní stěny byly okryté zbytky nástěnné malby sv. Kryštofa.
– Z románského období pochází i spodní část náhrobního kamene s rytinou základny kříže. Nachází se v interiéru kostelíka. Další náhrobní kámen z 18. století je osazen v dlažbě před svatyní. Je možné, že jde o druhotně použitý náhrobní kámen z gotického období.
– V jižní části lodi je prezentován objev starších dlažeb.
– Pod kostelem je krypta, kde jsou pohřbeni členové zemanské rodiny Jackovičovcov.
– Zásah věže v druhé světové válce se měl podle tradovaného příběhu „podařit“ ruským vojákům ze sousední vesnice Kátlovce, vzdálené přibližně tři kilometry, kteří stříleli na stanoviště Němců na věži.
– V lesích nad obcí stojí Katarínka, malebná zřícenina františkánského kláštera ze 17. století, který postavili s využití starší gotické kaple. Středověké kostelíky stojí iv okolních obcích Chtelnica, Trstín a Dolní Dubové.

Současný stav: Kostelík patří pod obec. Je v poměrně dobrém stavu. V posledních letech proběhla výměna podlahy, obnova fasády věže av roce 2015 se realizoval výzkum i obnova fasády apsidy a lodi i interiéru, který přinesl několik zásadní objevy. Navštívili jsme ho v květnu 2009, červnu 2010, březnu 2012, srpnu 2014 a říjnu 2015.

Bohoslužby: obvykle v 10.30 hod. na svátek Všech svatých (1. listopadu) a zpravidla o 14.30 na Památku zesnulých (2. listopad). Během roku jen příležitostně a na vyžádání. V roce 2015 bylo / je využívání kostelíka kvůli obnově omezené.

Praktické informace
Obec Dechtice leží asi 20 kilometrů severozápadně od Trnavy. Kostelík stojí na jejím severním okraji na svahu v areálu dodnes využívaného hřbitova. Kontakt na obecní úřad: 033/55 75 102.
GPS: 48.551763758, 17.594620585

1 komentář: „Středověká architektura na slovensku Dechtice“

Komentáře nejsou povoleny.