SMOLENICE obec na Slovensku

Poprvé je obec písemně doložena listinou z roku 1256 jako villa Solmus. V 13. stol. patřila obec do komplexu majitelů Pezinská-svatojurskou hrabat, koncem 14. stol. Ctiborovi ze Ctiboríc, potom opět Pezinská-svatojurskou hrabětem,
v 16. stol. Országovcom a od 17. stol. se staly poddanskou obcí hradu Smolenice patřící Pálffyům.
Název obce – Smolenice – je pravděpodobně odvozen od výrobců smůly – smolaře.
Měli svůj erb, sloup ostychu, drába i dereš. Význam obce vzrostl v 15. stol., Kdy byl vybudován hrad plnící funkci strážního hradu, důležité obchodní cesty přes Karpaty.
V současnosti žije v Smolenicích 3242 obyvatel s průměrným věkem 38 let. Do ZŠ chodí 403 žáků, do 2 mateřských školek 100 dětí. Největším podnikem je Chemolak, a.s., Zemědělské družstvo, Lesy Smolenice, zdravotní středisko s 5 lékaři / dětská lékařka, ženský lékař, zubní lékařka, všeobecný lékař a oční lékařka / a nová lékárna. Obec je plynofikovaná, vede ní vodovod, kanalizace zatím pro polovinu obyvatel, v plánu dobudovat pro celou obec. Na dobré úrovni je restaurační a obchodní síť.

V obci se nachází vršek Molpír, na kterém koncem 19. stol. Smolenický kaplan v r. 1887- 1890 slovenský archeolog a kulturní pracovník dělal archeologický průzkum. Našel zde předměty z bronzu a ze železa, největší pozornost archeologů upoutaly trojboké střelky, kterým se připisuje skytských původ. Hradisko s 3 opevněnými valy existovalo přibližně od konce 6. stol. p. n. l. do zač. 4. stol. n. l. V r. 1963 – 1970 probíhal archeologický výzkum hradiště a svou rozlohou 12 ha patří k významným lokalitám v karpatské oblasti.
Archeologické nálezy z toho výzkumu jsou uloženy v Západoslovenském muzeu v Trnavě a v Archeologickém ústavu SAV v Nitře. Význam archeologické lokality hradiska Molpír potvrzuje i skutečnost, že bylo předmětem jednání celosvětového kongresu archeologů, který se konal v r. 1966.
Starobylým MOLPIR vede naučná stezka Smolenický kras, který pokračuje Státní přírodní rezervací Dolina Hlboče, jejíž součástí je chráněný přírodní výtvor jeskyně Driny. Objevením jeskyně v 30.tych letech 20. stol. byl položen základ pro vznik rekreačního střediska Jahodník. Zásluhu na objevení jeskyně měl Štefan Banič, rodák z NESTICH / dnes součást Smolenic /, který obec proslavil sestrojením prototypu padáku, který sám vyzkoušel a předložil patentovému úřadu USA. 25. srpna 1914 dostal Štefan Banič od tohoto úřadu pamětní patentovou listinu, která ho opravňovala vyrábět padák 17 let. Štefan Banič však svůj patent prodal za pár dolarů a v r. 1920 se vrátil do vlasti. Odpočívá na hřbitově v rodné obci. 28. října 1968 mu byl slavnostně odhalen pomník a u příležitosti 100. výročí narození, byla odhalena pamětní tabule na jeho rodném domě a na bratislavském letišti památník s jeho bustou.
V současnosti Smolenice tvoří poslední zastávku na Vinné cestě, která začíná v Bratislavě, prochází městy a obcemi Malých Karpat a návštěvníky seznamuje nejen historií regionu a pěstováním hroznů, ale nabízí krásné zákoutí přírody na rekreaci a odpočinek, což je také záměrem Vinné cesty.