Příčiny klimatických změn

Kolísání klimatu v našem století se vysvětluje změnami propustnosti atmosféry Země, a tím i změnou v příkonu energie slunečního záření. složitost klimatického
systému Země a dosud neujasněné představy o tom, které z klimatotvorných činitelů jsou pro změnu klimatického systému nejpodstatnější vede k závěru, že intenzivní výkyvy klimatu jsou výsledkem vzájemného působení několika klimatotvorných činitelů (ANTAL, Špánik, 2004).
Nejdůležitější změna, kterou jsme v zemské atmosféře způsobily a nadále způsobujeme je změna koncentrace skleníkových plynů. Problém spočívá v tom, že jejich stále se zvyšující koncentrace výrazně přispívá ke skleníkovému jevu, ke změnám klimatu (Bedi, 2002).
Lidskou činností, zejména technologickými procesy jsou do ovzduší vypouštěny látky jako oxid uhličitý, metan nebo chlor-fluor-uhlovodíky (CFC = freony), které
pohlcují teplo a jsou odpadními produkty naší civilizace. Tyto plyny, stejně jako ve skleníku, propouštějí teplo dovnitř, ale zabraňují mu vrátit se zpět do vesmíru
(PŘÍČINY A DOPADY ZMĚNY KLIMATU).
Mění se tak schopnost atmosféry pohlcovat a odrážet sluneční radiaci, dochází ke změnám dlouhovlnných radiačních toků a k narušení Ozonosféra (GORE, 2000).
Pro změny klimatu má největší význam změna koncentrace oxidu uhličitého, nejen proto, že spoluvytváří skleníkový efekt, tj odráží dlouhovlnné vyzařování Země zpět na její povrch, ale hlavně proto, že zvyšování koncentrace CO2 způsobuje změny intenzit fotosyntézy porostů (NOVÁK, 1994).
Oxid uhličitý není sice pro organismus toxický, má však vliv změnu globální klimatu. Je zodpovědný za více než 50% emisí přispívajících k této změně.
Stabilizace globální teploty Země (zastavení nárůstu průměrné teploty) by sivyžadovalo až 60% snížení celosvětových emisí CO2 do roku 2050. Abychom vytvořily podmínky, kdy nedochází k nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře, museli bychom omezit spotřebu paliv až o 80%. Mezi skleníkové plyny patří i metan. Vzniká například na rýžových polích a při chovu dobytka. Bakterie, které rozkládají celulózu v žaludku dobytka, přeměňují 3 až 10% hmotnosti krmiva na
metan, který dobytek vylučuje. Odhaduje se, že tímto způsobem se do atmosféry dostává téměř 100 milionů tun metanu ročně. Rýžová pole jsou považovány za nejdůležitější zdroj atmosférického metanu. Kořeny rýže zachycují metan z bahna na dně, plyn putuje rostlinou a pak je vypouštěn do ovzduší. Tímto způsobem se dostává do ovzduší 150 milionů tun metanu ročně. Metan rovněž vzniká působením různých organismů, procesy v mokřadech, vypalováním lesů a savan, ale i procesy hnití na vodních plochách a skládkách. Všechny tyto zdroje dávají dohromady asi 500 milionů tun metanu ročně a každým rokem o 50 milionů tun přibývá (PŘÍČINY A DOPADY ZMĚNY KLIMATU).