Předseda občanského sdružení Lidé a voda.

„V oblasti vodohospodářství a životního prostředí se významným představitelem alternativních teorií, návrhů a praktických řešení stal Ing. Michal Kravčík, CSc., Předseda občanského sdružení Lidé a voda.

Předseda občanského sdružení Lidé a voda.
Předseda občanského sdružení Lidé a voda.

Již několik let prezentuje názory na vývoj klimatu a hydrologie Slovenska, jakož i návrhy vodohospodářství v naší zemi. Tyto prezentuje jako seriózní alternativu k dosud známým vědeckým poznatkům a standardním postupem v hospodaření s povrchovými a podpovrchových vodami. S politováním konstatujeme, že teorie Michala Kravčíka týkající se pohybu vody v krajině a příčin vzniku mnoha extrémních hydrologických a klimatických přírodních jevů neprošly náročným procesem vědecké diskuse na národních a mezinárodních vědeckých fórech, kde měly být před jejich širokou mediálním prezentovány a obhájené, nejsou postaveny na základních teoretických znalostech v oblasti matematiky, fyziky, jakož i dalších přírodních věd, a považujeme je za odborně a vědecky neobhajitelné. Naprosto nepřijatelné jsou mnohé jeho závěry v oblasti hydrologie, fyziky klimatu a hydrologických procesů probíhajících v krajinném systému, které nerespektují mezinárodně přijaté výsledky a vědecké metody výzkumu. Je velmi nebezpečné, že některé závěry Michala Kravčíka jsou postaveny na nepravdivých údajích, které často vedou k účelovým interpretacím. Michal Kravčík se vyhýbá účasti na vědeckých a odborných fórech v oblasti hydrologie a vodního hospodářství, čímž téměř znemožňuje veřejně a transparentně konfrontovat jeho názory se současnými poznatky a přístupy. Technické řešení protipovodňové ochrany a principy řízení vodního hospodářství prezentovány Michalem Kravčík nepovažujeme za seriózní alternativu k postupům uplatňovaným v moderní a technicky vyspělé civilizaci av mnohém nejsou v souladu se zásadami péče o vodstvo deklarovanými Evropskou unií v rámcové směrnici o vodě, jejíž principy se v blízké budoucnosti budou zavádět iv našem vodním hospodářství. Jsou v přímém rozporu se snahou vědecké a odborné obce o zajištění účinné protipovodňové ochrany našeho území, kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje kulturní slovenské krajiny. “

příčinou velmi rychlého oteplování planety za posledních nejméně 70 let
příčinou velmi rychlého oteplování planety za posledních nejméně 70 let

K příčinám a projevům změny klimatu a oteplování klimatického systému Země
S pokrokem monitorování všech složek klimatického systému Země, především z oběžné dráhy Země, stále více přibývá důkazů o tom, že lidské aktivity jsou nesporně hlavní, i když ne jedinou, příčinou velmi rychlého oteplování planety za posledních nejméně 70 let (AR5 IPCC, 2013) . Jeden z najrukolapnejších důkazů nám nabízejí právě satelitní měření množství dlouhovlnné radiace (tepla), které opouští zemskou atmosféru a uniká do meziplanetárního prostoru. Toky tepla směřující do kosmického prostoru se nejen zmenšují, ale navíc pohlcovány jsou právě v oblasti vlnových délek absorpčních pásů CO2 a dalších skleníkových plynů. Jelikož intenzita slunečního záření přicházejícího od Slunce se dlouhodobě nemění, či dokonce mírně klesá, fyzikální mechanismus zesíleného skleníkového efektu je jediný způsob, kterým dnes dokážeme změny toků dlouhovlnné radiace a zvyšování troposféry teploty vysvětlit. Uvedenou teorii nakonec potvrzují i ​​trendy teploty vzduchu ve stratosféře (viz rámeček).

Teorie lidmi podmíněné změny klimatu by nikdy nebyla smysluplnou teorií nebýt detailních empirických měření, pozorování, ale i fyzikálních experimentů a výstupů klimatických modelů, které potvrzují její správnost a náležitý význam. Abychom však dokázali odhadnout a zhodnotit přibližný rozsah a důsledky změny klimatu v nejbližší budoucnosti, pro tento účel je nezbytné rozpoznat a správně interpretovat trendy, jakož i fyzikální mechanismy identifikovány na základě měření základních stavových veličin klimatického systému Země. Kvůli přehlednosti je uvedeme v následujícím seznamu:

Kontinuální měření chemického složení atmosféry, jakož i analýzy vrtných ledových jader v Antarktidě a Grónsku poukazují na významný růst koncentrace skleníkových plynů, především oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4) v období posledních 200 až 250 let. [Zdroj: http://1url.cz/xtJPb].
Prostřednictvím laboratorních, jakož i satelitních měření víme, že vyšší koncentrace uvedených skleníkových plynů vedou k intenzivnějšímu zadržování dlouhovlnné radiace (tepla) v přízemních vrstvách atmosféry. [Zdroj: http://1url.cz/XtJP9 a http://1url.cz/ztJPP a http://1url.cz/PtJPc].
Měření a analýzy globální troposféry teploty a hladiny světových oceánů poukazují na významný nárůst jejich hodnot během 20. a 21. století; s velkou jistotou víme říci, že nárůst je bezprecedentní za posledních minimálně 1500 let, na intenzivnější skleníkový efekt jako hlavní příčinu zvyšování troposféry teploty poukazuje i její významný pokles ve vyšších vrstvách atmosféry (hlavně spodní stratosféra). [Zdroj: http://1url.cz/etJPY a http://1url.cz/etJPn].
Vedle atmosféře,