integrace v měřítku Megabase

integrace v měřítku Megabase

integrace v měřítku Megabase
integrace v měřítku Megabase

Než začneme pracovat na tvorbě mapy závislé na měřítku, musíme nejprve nastavit vhodný souřadnicový systém pro danou oblast.

Příkladem mapy velkého měřítka je katastrální mapa. Jejím obsahem jsou body bodového pole, polohopis a popis. Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů. Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu.

Kromě pravoúhlého koordinátografu lze pro konstrukci sítě použít také kovové šablony. Jedná se o kovovou fólii, do níž jsou s vysokou přesností vyvrtány kruhové otvory v pravidelném rozestupu 10 cm. Pro vynesení bodů o nepravidelných vzdálenostech je pak ale nutné použít zobrazovací trojúhelníky.

zobrazovací trojúhelníky
zobrazovací trojúhelníky

Body polohového pole se vynášejí současně se sítí pravoúhlých souřadnic prostřednictvím pravoúhlého koordinátografu. Pokud bychom je vynášeli až dodatečně, použije se zobrazovacích trojúhelníků. Pomocí zobrazovacích trojúhelníků se odsouvají zbytkové souřadnice od sítě pravoúhlých souřadnic. Máme-li vynést bod o souřadnicích Y a X, najdeme nejbližší rovnoběžky Y = konst., X = konst. Zjistíme rozdíl mezi souřadnicemi bodu a těmito rovnoběžkami a pomocí zobrazovacích trojúhelníků vynášíme pouze tento rozdíl. Jeden z trojúhelníků přiložíme odvěsnou k rovnoběžce Y = konst. či X = konst., podle toho, zda chceme vynášet rozdíl ΔY nebo ΔX . Druhý trojúhelník přiložíme tak, aby se nulové údaje na vernieru i na stupnici kryly. Nyní posuneme druhý trojúhelník o hodnotu ΔY (nebo ΔX) a podle jeho strany[57] , která je rovnoběžná s rovnoběžkou, k níž je přiložen první trojúhelník uděláme rysku. Postup opakujeme také pro druhý rozdíl, na průsečíku obou rysek pak leží bod o daných souřadnicích.