Definice a rozdělení sucha

Definice a rozdělení sucha
Sucho je v přírodě opakovaný klimatický jev, jehož projevy se vyskytují i v čase i v prostoru. V suchými a polosuchými oblastech je chronickým problémem,
v humídnejších regionech může představovat pravidelně se opakující jev. sucho
považujeme za situaci, kdy suma srážek za určité období nedosahuje tzv. normální (dlouhodobě ustálenou) úroveň srážek pro určité území (Wilham, Glantz, 1985).

Definice a rozdělení sucha
Definice a rozdělení sucha

Epizody sucha se vyskytovaly i v minulosti naší Země, jakož i v historických
obdobích vývoje lidské civilizace. Přinášeli s sebou i nucené přesídlování, vznik
měst, států a civilizací, ale i jejich postupný kolaps spojený se změnami klimatu,
sílící aridizáciou, degradací půd a ztrátou vodních zdrojů (BROOKS, 2004).
V našich klimatických podmínkách se pojmem sucho označuje určité časové
období (týden, měsíc, rok), ve kterém spadne méně srážek než je příslušný normál.
Sucho se charakterizuje také počtem za sebou jdoucích dní, ve kterých nebyl překročen určitý předem stanovený srážkový limit. Klasifikace sucha předpokládá vymezení pojmu a rozbor prvků, které na sucho ovlivňují. Je to problém, který se dá posuzovat podle různých kritérií, kvantifikovat různými údaji a posuzovat podle různých hledisek. Suchost oblasti může být způsobena klimatickým nebo místním suchem.

Klimatické sucho souvisí s regionálními podmínkami
Klimatické sucho souvisí s regionálními podmínkami

Klimatické sucho souvisí s regionálními podmínkami, které vyplývají z
meteorologických a klimatických poměrů. Místní sucho souvisí s orografickými,
hydrologickými, hydropedologickými, agrobiologickými nebo hospodářskými
podmínkami (Klementová, LITSCHMANN, 2001).

Podle racku (1987) období považujeme za suché pokud na dané stanici je:
– úhrn srážek za 15 po sobě následujících dnech nejvíce 0,9 mm,
– úhrn srážek za 20 po sobě následujících dnech nejvíce 2,4 mm,
– úhrn srážek za 30 po sobě následujících dnech nejvíce 4,9 mm.
Uvedená definice sucha je velmi jednoduchá a nezohledňuje roční chod srážek,
teplotu vzduchu ani vlhkost půdy. Sucho definujeme pouze jako nízký úhrn srážek za určitý počet dní. Samozřejmě sucho se ve smyslu této definice projevuje jinak v zimě a jinak v létě (drink, 2005).
Meteorologické sucho – sucho definováno nejčastěji časovými a prostorovými
srážkovými poměry, např. výskytem suchého období. Kromě množství a intenzity
spadlých srážek vztahujících se k dlouhodobým srážkovým normálem pro dané
místo a roční dobu, stanovili mnozí autoři různé definice meteorologického sucha v závislosti i na dalších meteorologických prvcích, a to hlavně na výparu, teplotě vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu (Sobíšek, 1993).

Hydrologické sucho – sucho definované pro povrchové toky určitým počtem za sebou jdoucích dní, týdnů, měsíců a let s výskytem relativně velmi nízkých průtoků vzhledem k dlouhodobým měsíčním či ročním normálem. Sucho hydrologické se vyskytuje zpravidla ke konci dlouhotrvajícího období sucha, v němž nepadaly kapalné ani smíšené srážky. Sucho hydrologické se často vyskytuje i v době, kdy už meteorologické sucho dávno zaznělo. Naopak při výskytu meteorologického sucha se ještě vůbec nemusí projevovat sucho hydrologické. (Sobíšek, 1993) Zemědělské sucho – nedostatek vody v půdě, ovlivněn předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z dalších vlivů mají značný význam vlastnosti půdy, úroveň zemědělské techniky, která se v dané oblasti používá a celá řada dalších faktorů (Sobíšek, 1993).
Socioekonomické sucho – definice spojující sucho s ekonomickou teorií nabídky
a poptávky.
Z fyziologického hlediska obecně platí, že periody bez srážek do 5 dní rostliny
většinou prožívají bez negativních účinků. Na postupné prodlužování období sucha, při postupném poklesu zásoby využitelné půdní vody k bodu vadnutí, rostliny reagují narušováním poměru fotosyntézy a respirace, poklesem tvorby nové organické hmoty, poklesem turgoru (vnitřního tlaku, napětí tkání), vadnutím až odumíráním. Negativní účinky sucha však závisí i od rostlinného druhu, odrůdy, stupně růstu, vývoje a pod. (ANTAL, Igaz, 2006).
Absence univerzální definice sucha vede k více problémům. V některých
případech je obtížné vůbec rozhodnout, zda se sucho vyskytuje či nikoliv. pro stanovení začátku, konce a intenzity sucha existuje celá řada víceméně objektivních metod. do výpočtu indexu sucha vstupují různé faktory – jako srážky, teplota, evapotranspirace, půdní vlhkost, odtok, zásoby sněhu a vody v tocích a nádržích atd. výsledné indexy sucha umožňují vzájemné srovnání suchých období (ANALÝZA ZMĚN NÁROČNÝCH
Minimálního průtoku ŘEKY DUNAJ V STANICI
BRATISLAVA ZA OBDOBÍ 1876/77 – 2005/06).

Sucho se projevuje v různých lokalitách různě, existují tak oblasti s dlouhodobým
nedostatkem půdní vlhkosti, jakož i oblasti s jejím přebytkem. K určení, zda je daná lokalita suchá nebo vlhká, existuje řada charakteristik (drink, 2005).