Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté

Zemědělská velkovýroba je v české republice na velmi vysoké úrovni. Rostlinná i živočišná výroba se odehrává téměř výhradně ve velkém. Několika hektarové osevy polí jsou standardem, které nám zanechalo socialistické zemědělství velkovýroby.

Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté
Zemědělství je v České republice velmi rozvinuté

Dramatický rozvoj lidské společnosti, explozivní nárůst populace, zvyšování rozsahu a vlivu člověka na životní prostředí staví civilizaci před závažné rozhodnutí: Jak dál?

Znečištění ovzduší, půdy a vody jakož i další problémy přerostly místní rámec a jsou vážným ohrožením pro život na Zemi. Příroda nezná administrativní hranice. Toxický odpad v řekách ničí život v místě jeho vypouštění, ale i prostředí vzdálené stovky kilometrů od místa znečištění. Emise z továrních komínů způsobují devastaci přírodních lokalit v nejvzdálenějších koutech planety. Proto spojení sil v zájmu záchrany přírody i člověka na mezinárodní úrovni je naléhavější než doposud.

Nabídka hypotéky

Zemědělská velkovýroba
Zemědělská velkovýroba

Jedinou cestou trvale udržitelného života je harmonizace požadavků na ochranu životního prostředí a ekonomického rozvoje země. Cílem je rozumné využívání přírodních zdrojů v mezích jejich ekologické únosnosti.

Cíle ekologického zemědělství:

– minimalizovat všechny formy znečištění, jež pochází ze zemědělské výroby, zpracování a distribuce produktů
v co největší míře využívat recyklovatelné a mnohonásobně použitelné materiály na farmách při výrobě, zpracování a distribuci
– využívat v maximální míře obnovitelné zdroje místních zemědělských systémů
hospodařením se snažit o co nejuzavřenější systém oběhu organické hmoty a živin (koloběh prvků)
– používání takových způsobů hospodaření, které podporují rozvoj půdních mikroorganismů, fauny a flóry a podporují tak fungování biogeochemických cyklů
– vytvořit takové podmínky hospodářským zvířatům, které odpovídají jejich přirozeným fyziologickým a etologickým potřebám a kondici
– udržet a dlouhodobě podporovat úrodnost půdy
– podporovat biologickou rozmanitost zemědělských ekosystémů a jejich okolí včetně ochrany stanovišť volně žijících rostlin a živočichů
– produkovat dostatečné množství potravin s vysokou nutriční hodnotou (není principiálním účelem hospodaření)
– v souladu s listinou lidských práv OSN zajistit ekologickým zemědělcům dostatečný příjem, uspokojení základních potřeb a pracovního vyžití se, včetně bezpečného pracovního prostředí
– zvýšit důraz na uznání EP jako odvětví s významným sociálním a ekologickým dopadem na společnost

Snížení úrokové sazby mimo fixaci

Jak je na tom zemědělství v okolních zemích?

Obsah živin v půdě pod cukrovou řepu

K základním stabilizačním faktorem dosažené produkce a kvality řepy cukrové patří výživa a hnojení. Vzhledem ke skutečnosti, že tato plodina přijímá hlavní část živin z půdy, je třeba zajišťovat půdní úrodnost především reprodukcí organické hmoty v půdě, vytvářením vhodné půdní reakce a přiměřených zásob fosforu, draslíku a hořčíku.

Obsah živin v půdě
Obsah živin v půdě

Od počátku 90. let je na Slovensku v důsledku poklesu dávek minerálního hnojení zřejmá negativní bilance živin na orné půdě. Snižování dávek živin v podobě organického hnojení a průmyslových hnojiv nese s sebou riziko zhoršování půdních vlastností, zvyšování půdní kyselosti, zhoršování fyzikálních a biochemických vlastností půd. Redukcí hnojiv dochází k silnému poklesu produkce, která je výrazná hlavně při méně úrodných půdách. Při snížení přístupného fosforu v půdách pod 30 mg.kg-1 (stanovené klasickou metodou – Mehlicha II.) Dochází již bez fosforečného hnojení k poklesu sklizní řepy cukrové o 4 – 11%. Při obsahu draslíku 70-90 mg.kg-1 (Mehlicha II.) Se bez dlouhodobého draselného hnojení snižuje produkce o 7 – 11%. Dlouhodobý přívod draslíku i fosforu má značný vliv na kvalitu řepy cukrové.

přívod draslíku i fosforu má značný vliv na kvalitu řepy cukrové
přívod draslíku i fosforu má značný vliv na kvalitu řepy cukrové

Řepa cukrová čerpá fosfor v průběhu celého vegetačního období, zvláště v počátečních fázích růstu a vývinu, kdy fosfor ovlivňuje vývin listového aparátu a kořenového systému. Později fosfor pozitivně ovlivňuje akumulaci cukru a vyzrávání řepy. Při jeho nedostatku se zpomalují metabolické procesy, dýchání a celkový růst. U starších rostlinách se nedostatek projevuje žloutnutím listů. Nedostatek fosforu se projevuje zejména při nízkých teplotách, kdy se snižuje jeho příjem. Draslík hraje důležitou roli při látkové výměně, tvorbě, transportu a akumulaci cukru. Při jeho nedostatku se snižuje úroda i kvalita (cukernatost). Je třeba si uvědomit, že pokud nejsou půdy dobře zásobené přístupným draslíkem a fosforem, neměli bychom hnojení těmito živinami omezovat. Týká se to zejména půd s vyšším obsahem jílu. S vyjmenováváním významu dalších živin není třeba pokračovat.

Výměry parcel byly v širokém rozmezí od 2 po 135 ha
Výměry parcel byly v širokém rozmezí od 2 po 135 ha

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na hodnoty zásobenosti těch půd živinami, na kterých jsme pro řepu cukrovou dlouhodobě prováděly rozbory půdy a navrhovali optimální dávky jednotlivých živin. Vcelku jde o 10-letý časový řadu zachycující období 1994/5 – 2003/4, při průměru 1706 ha analyzované půdy ročně (873-2472 ha). Průměrný počet ročně analyzovaných parcel byl 53 (40-81) při průměrné výměře 32 ha (roční průměry 17 – 46 ha). Výměry parcel byly v širokém rozmezí od 2 po 135 ha. Jde o ornou půdu v ​​kukuřičné a řepařské výrobní oblasti východoslovenského a středoslovenského regionu. V předkládané práci vyhodnocujeme databázi 10720 exaktních údajů, vytvořenou v průběhu zmíněného desetiletí.

Pro stanovení půdních živin a následné doporučení výživy řepy cukrové byla využita metoda elektroultrafiltrácie. Optimalizovat hnojení dusíkem se Kalkulovalo s plánovanou s průměrnou úrodou 38 t.ha-1. V převážné většině případů (98%) jsme kalkulovali s plánovanou úrodou 40 t.ha-1 (individuálně podle producentů 35-60 t.ha-1) bulev a konstantní dávkou chlévské mrvy 40 t.ha-1.

Dávky dusíkatých hnojiv
Dávky dusíkatých hnojiv

Dávky dusíkatých hnojiv se určují bilančně, přičemž se zohledňuje plánovaná biologická úroda, množství dusíku v přístupné formě v půdním roztoku a potenciální zásobě, množství dusíku, které zůstalo v půdě v závislosti na pěstované předchozích porostů, případně meziplodiny a množství dusíku, které se uvolní z aplikovaných organických hnojiv. V případě vysokých obsahů přístupného dusíku v půdě se doporučuje udržovací hnojení aplikací dusíku na list. Koncentrace dusíku v půdním prostředí se vyskytovala v rozmezí 14 – 61 mg.kg-1 s průměrnou hodnotou 28 mg.kg-1. Individuální rozdíly parcel v obsahu dusíku v půdním roztoku byly obrovské, hodnoty se pohybovaly od 1,2 do 156 mg.kg-1.

Doporučené dávky dusíku pro podzimní výživu byly ve většině případů na nulové úrovni, až na ročníky 1996/7 a 1997/8, kdy se průměrně doporučilo 25, respektive 18 kg N.ha-1. Doporučené dávky dusíku pro předseťové hnojení řepy cukrové se pohybovaly v rozmezí 12 – 44 kg.ha-1 a pro dohnojenie na list v rozmezí 29 – 49 kg.ha-1. Průměrně na hektar bylo třeba dodat 35 kg.ha-1 N na jaře a dalších 41 kg.ha-1 N na list. Jde o roční průměry, absolutní čísla (parcely) byly širším rozmezí (před setím 0 – 90 a na list 0 – 60 kgN.ha-1).

Dávky ostatních hnojiv při použití uvedené metody hnojení nejsou závislé od plánované sklizně, ale je třeba zajistit optimální hladinu živin (P, K, Mg, Ca) v půdě.

Optimální koncentrace fosforu závisí na poměru fosforu zjištěného v půdním roztoku (1. frakce) a v potenciální zásobě (2. frakce). Optimální koncentrace fosforu v půdním roztoku se pohybuje v rozmezí 13 – 21 mg.kg-1. Pokud zjištěná koncentrace fosforu v půdě je vyšší než optimální, je třeba realizovat udržovací hnojení. V případě, že koncentrace fosforu v půdě je nižší než optimální, je nutné dohnojenie na optimální hladinu, při zohlednění obsahu jílovitého podílu v půdě a množství fosforu dodaného z aplikovaných organických hnojiv. Zároveň je třeba zohlednit i maximální dávku fosforečných hnojiv. Koncentrace fosforu v půdním roztoku se vyskytovala v rozmezí 10 – 18 mg.kg-1 s průměrnou hodnotou 13 mg.kg-1 P. Podle parcel 0,48 – 122 mg.kg-1. Doporučené dávky fosforu pro hnojení řepy cukrové se pohybovaly v rozmezí 80 – 102 kg.ha-1 P2O5 s průměrnou dávkou 90 kg.ha-1 P2O5. Podobně jako v případě dusíku de o roční průměry, absolutní čísla byla v širším rozmezí 0 – 180 kg kg.ha-1 P2O5.

Dávka draselných hnojiv
Dávka draselných hnojiv

Podobně v případě draslíku bylo naším záměrem dosáhnout jeho optimální koncentraci v půdě. Dávka draselných hnojiv je závislá nejen na množství draslíku, ale i množství antagonisticky působících prvků (Ca, Mg) v půdním roztoku. Při dohnojení půdy na optimální hladinu se uvažuje se sorpční silou půdy a se spoustou draslíku dodaného z organických hnojiv. Při nízkém obsahu vápníku a hořčíku se může optimální koncentrace draslíku v půdním roztoku vyskytovat v rozmezí 70 – 100 mg.kg-1, zatímco při vysokém obsahu vápníku a hořčíku může optimální koncentrace draslíku dosahovat hodnoty až 200 mg.kg-1. Koncentrace draslíku v půdním roztoku se vyskytovala v rozmezí 106 – 192 mg.kg-1 s průměrnou hodnotou 148 mg.kg-1, individuální parcely 15 – 959 mg.kg-1. Pro hnojení řepy cukrové bylo nutné realizovat hnojení dávkou 76 – 138 kg.ha-1 K2O, individuální 0 – 400 kg.ha-1 K2O. Průměrně doporučená dávka draslíku byla na úrovni 115 kg.ha-1 K2O.

I v současnosti se najdou některé půdy s velmi vysokými obsahy fosforu a draslíku. Pokud stanovena hodnota fosforu v půdě je vyšší o 10 mg.kg-1 od optimální a draslíku dosahuje vyšší hodnoty než 200 mg.kg-1 je třeba vynechat hnojení řepy cukrové těmito prvky.

Řepa cukrová má poměrně vysoké požadavky na hořčík a proto je nutné zajistit jeho optimální hladinu v půdě. Potřebné dávky hořčíku pro hnojení řepy cukrové se určí bilančně, přičemž se zohlední analyticky stanovený obsah hořčíku v půdě a jeho optimální hladina. Deficit hořčíku se může vyskytovat na lehkých půdách a v půdách s vysokým obsahem draslíku. Koncentrace hořčíku v půdním roztoku se meziročně vyskytovala v rozmezí 32 – 72 mg.kg-1 s průměrnou hodnotou 40 mg.kg-1, jednotlivé parcely 1,64 – 211 mg.kg-1. Průměrně doporučená dávka hořčíku byla 35 kg.ha-1 MgO, meziročně 4 – 60 kg.ha-1 a v závislosti na parcely se individuálně dávky pohybovaly v rozmezí 0 – 190 kg.ha-1 MgO.

Důležité místo v půdě patří vápníku, který trvale ovlivňuje půdní úrodnost. Metoda elektroultrafiltrácie doporučuje vápnění půdy v případě, pokud je obsah vápníku v první frakci nižší než 650 mg.kg-1. Požadované dávky CaO závisí od stanoveného obsahu vápníku v první frakci a od obsahu jílovitého podílu v půdě. Stanovený obsah vápníku v půdním roztoku se vyskytoval v rozmezí 258 – 404 mg.kg-1, průměrně 323 mg.kg-1. Podle parcel 60 – 1040 mg.kg-1. Pro vápnění půdy bylo meziročně třeba použít CaO ve formě mletého vápence v rozmezí 2,9 – 6,7 t.ha-1, podle parcel 0 – 8 t.ha-1. Průměrně doporučená dávka vápníku se pohybovala na úrovni 3,9 t.ha-1 CaO.

Jak začít podnikat? Administrativa začínajícího podnikatele

Firmu už založenou máte. Místo, kde budete podnikat, už máte zajištěno také. Dostali jsme se přes úvodní fázi. V následujícím článku nastíníme, jak si nejlépe udělat systém a pořádek v administrativě. Ušetříte spoustu času a ačkoli v současnosti nemáte skoro žádné administrativní úkoly, v budoucnu to oceníte, věřte nám.

Administrativa začínajícího podnikatele
Administrativa začínajícího podnikatele

Firemní účet
Založte si další bankovní účet pro účely vašeho podnikání. Není to podmínka (při živnostnících), ale takto budete mít mnohem lepší přehled. Nechceme vám radit, kterou konkrétní banku zvolit. Výběr banky mnohdy závisí na osobních preferencí (no schválně, zkuste udělat menší průzkum mezi svými známými na Facebooku) a byla by to spíše téma na další článek.

Víte zvolit dva přístupy. Buď chcete ušetřit a postačí vám balík základních služeb, nebo si připlatíte za služby v podnikatelském balíku, které vám v konečném důsledku mohou zpříjemnit podnikání (např. X-měsíční odpuštění poplatků za vedení účtu pro začínající podnikatele, přístup přes jedno přihlášení v internetbankingu k firemnímu i osobnímu účtu apod.). Při plnění určitých podmínek poskytují některé banky založení a vedení účtu i bez měsíčních poplatků.

My si však již v „době smartphonovým“ neumíme představit osobní i podnikatelský život bez mobilních aplikací, které poskytují mnohé banky. Našli jsme pro vás i zajímavou recenzi.

podnikatel
podnikatel

odvody
Jako živnostník musíte pravidelně odvádět peníze do zdravotní pojišťovny a Sociální pojišťovny. Trvalým příkazem v bance se vyhnete opozdí placení a následným úrokem ze strany Zdravotní pojišťovny. Jde o pravidelné měsíční platby pro účely zdravotní péče a stejně jako důchodového či nemocenského pojištění. Měsíční zálohy do zdravotní pojišťovny musí v nějaké výši odvádět téměř každý živnostník – buď v minimální zákonné (cca 60 EUR) nebo v o trochu nižší (pokud je živnostník zároveň zaměstnancem, studentům či důchodcům).

Trochu jiná „káva“ je pojištění sociální: živnostník ho povinně neplatí minimálně první rok podnikání. Po jeho skončení podá daňové přiznání a pokud jeho podnikatelský (pozor, příjem, nikoli základ daně) přesáhl zákonnou hranici (cca 5 000 EUR), je povinen platit vypočítané měsíční pojistné (minimálně cca 136 EUR). V opačném případě ne.

Pozor však na splatnost obou zmíněných odvodů. Za placení po termínu může následovat trest: např. různé sankce a úroky ze strany pojišťoven příp. odmítnutí nároku na dávku (v praxi často zejména mateřské). Zpoždění v placení se víte vyhnout prostřednictvím trvalého příkazu v bance. Ušetříte tak čas, zbavíte se úzkosti a můžete se věnovat důležitějším věcem.

evidence
Při podnikání je velmi důležité si VŠE evidovat. Vše si evidujte a zakládejte do šanonů, co si nemůžete založit, tak si oskenujte a pro jistotu i okopírujte. Dopisy a potvrzení z úřadů, z pojišťoven, banky, všechny smlouvy, dohody, … později – při sporech, nejasnostech, či různých kontrolách ze strany úřadů – se vám sejdou.

Jednou z podmnožin evidence je účetnictví resp. povinné evidence pro účely daně z příjmů, DPH, či mezd. Živnostník (resp. OSVČ) má život jednodušší jako majitel eseróčkách: své příjmy a výdaje může dokladovat formou jednoduchého účetnictví, ale ideálnější je daňová evidence (doporučujeme), navíc si podnikatelé, kteří žádné výdaje nemají (popř. Se jim nechce „babrat“ s block) mohou vést paušální výdaje s minimalistickou evidencí příjmů, faktur a odvodů. Eseróčkách a jiné právnické osoby vedou poměrně komplikovanější a rozsáhlejší podvojné účetnictví – tuto odbornou a zodpovědnou práci doporučujeme outsourcovat na externího účetního.

fakturace
Je možné, že ze začátku nebudete hodně fakturovat. Nicméně, tomu, že jsme vám v podnikání bude dařit, takže bezpodmínečně doporučujeme najít si nástroj na evidenci podnikatelské agendy. Samozřejmě, že fakturu si umíte vytvořit i v Excelu. Je však dobré začít pracovat v jednom systému, zejména proto, že do budoucna by mohlo být těžší přejít na jiný systém.

Evidujte všechny vystavené faktury
Evidujte si odvody, které jste zaplatili
Evidujte si bločky a došlé faktury související s podnikáním (v případě živnostníka, který si uplatňuje paušální výdaje si došlé faktury a bločky nemusíte evidovat, ale člověk nikdy neví, zda se mu nakonec nesejdou, pokud se rozhodne pro reálné náklady)
přehledy
Udělejte si přehled ve financích. Pomůže vám to například jako neplátce DPH, který pokud dosáhne určitého obratu, musí se povinně stát plátcem DPH. Také pokud jste si k startup-ovému projektu přizvali investora – určitě bude chtít přehledy vidět i on.

SuperFaktúra je přizpůsobena živnostníkům, malým a středním podnikatelům. Administrativa a SuperFaktúra jdou ruku v ruce. Umíte si v ní vytvářet faktury, cenové nabídky, objednávky, evidovat všechny náklady, včetně odvodů. Jako živnostník, který si uplatňuje paušální výdaje nebo vede zjednodušenou daňovou evidenci, si můžete v SuperFaktúre vytvořit dokonce daňové přiznání. Všechny údaje a doklady jsou v SuperFaktúre automaticky zobrazovány v přehledech, takže máte obraz o výnosech, nákladech a také obratu (kdy se budete muset registrovat jako plátce DPH). Výhodou je, že v SuperFaktúre je vše online, tedy i v případě, že vám krachne počítač, data nikdy neztratíte. A ke všemu se můžete dostat z jakéhokoliv místa, kde je připojení na internet.

Důchodové systémy v některých státech Evropy

Penzijní systémy představují základní součást sociálního modelu každého státu, který dosáhl určitý stupeň rozvoje. Důchodové zabezpečení jako jedna ze součástí sociální ochrany je systémem, který poskytuje ochranu zhruba třetině obyvatel, především rozvinutých ekonomik.

Důchodové systémy

Důchodové systémy

Současně je to sociální systém, který soustřeďuje největší ekonomický potenciál bez ohledu na to, zda je důchodový systém financován převážně průběžně nebo kapitalizaci. Financování důchodového zabezpečení je součástí veřejných financí a významně ovlivňuje jejich kvalitu a udržitelnost. Jelikož důchodové systémy určují životní úroveň velké části populace a tím i její spotřebu, mají rozsáhlý dopad na fungování celého hospodářství národního státu. Samotné penzijní systémy jsou zpětně ovlivněny ekonomickou stabilitou nebo nevyrovnaností státu, ovlivňuje jejich zaměstnanost, populační vývoj a další faktory. Procházejí proto neustálým procesem vyrovnávání se a přizpůsobování hospodářským, společenským i politickým poměrům v konkrétním státě.
V posledních letech vyvolal společenský, politický a ekonomický vývoj ve světě potřebu reforem důchodových systémů. V zemích západní Evropy a USA jsou probíhající reformy vyvolány především demografickým vývojem projevujícím se v celkovém stárnutí populace ekonomicky vyspělých států. V zemích střední a východní Evropy jsou reformy vyvolány především politickými a ekonomickými změnami a proto mají odlišný charakter než v původních zemích EU. V postkomunistických zemích je reformní proces mnohem dynamičtější a většinou znamená úplnou změnu důchodového systému, zatímco ve vyspělejších státech jsou přijímány změny dlouhodobě diskutované a méně radikální, obvykle se do systému vnáší částečná změna, ale v podstatě si systém zachovává svůj dosavadní charakter.
V následujících částech jsou uvedeny některé základní údaje o důchodových systémech v zemích střední a východní Evropy, tedy v 10 nových členských státech EU a porovnání výdajů na důchodové zabezpečení v členských státech EU a kandidátských zemích v roce 2000. Srovnání výdajů na důchody na Slovensku, v zemích OECD av zemích EU je z roku 1998.
Modernizace důchodových systémů
Zřejmým trendem ve vývoji důchodových systémů je jejich modernizace. Vyplývá to iz programu EU „Otevřená metoda koordinace důchodů“, který přijala EU v prosinci 2001 a který obsahuje jedenáct společných cílů rozdělených do tří skupin: zajistit kapacitu systémů tak, aby byly schopny splnit jejich sociální cíle, zajistit jejich finanční udržitelnost a plnění měnících se sociálních potřeb. Plnění těchto cílů kontroluje EU každé dva roky a všechny členské státy musí podávat informace o svých důchodových systémech v členění určeném předem Komisí EU. První hodnocení plnění kritérií se dělalo v roce 2003, tedy bez účasti nových členských států. V roce 2005 už budeme podléhat hodnocení i my.
Uvedená skupina cílů se týká modernizace důchodových systémů v důsledku měnících se potřeb ekonomiky, společnosti a jednotlivců. Připomínají, že budoucnost neznamená pro důchodové systémy pouze výzvu ve změně demografického vývoje. Požaduje se také, aby důchodové systémy byly adaptovány požadavkům moderního trhu práce. Zvýšená flexibilita na trhu práce spolu s novými formami zaměstnavatelských kontraktů a vyšší mobilitou vyžaduje i určité změny v důchodových systémech, aby tyto dokázali respektovat tak pracovníků na částečný úvazek, tak lidí, kteří jsou zaměstnáni jen dočasně, samostatně výdělečně činné osoby či lidí, kteří změní práci. Uvedené cíle také požadují, aby důchodové systémy respektovali měnící se relace mezi muži a ženami a směřovaly ke zvýšení rovnosti postavení obou pohlaví. Takto definované cíle mají za úkol měnit poskytování důchodů „s ohledem na zajištění rovného postavení mužů a žen, respektování ustanovení legislativy EU.“ Společná zpráva o důchodech však přijímá širší pojetí této dimenze. Podle výsledků zprávy existuje značný rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen. Vyšší míra participace na trhu práce má tendenci tento rozdíl snižovat. Nicméně ženy – častěji než muži – přerušují svou kariéru z rodinných důvodů. Členské státy mají tendenci řešit tento problém přiznáváním určitých „důchodových práv“ za výchovu dětí, resp. při opatrování starých lidí. Takové redistribuční mechanismy jsou však v doplňkových soukromých důchodových schématech velmi vzácné.
Navíc, v individuálních důchodových schématech nebo v případě příspěvkově definovaných systémů, kde si jednotlivci nutno zakoupit za svůj naběhlý kapitál anuitu, jsou při stejné počáteční částce důchody pro ženy nižší než pro muže v důsledku vyšší střední délky života. Povinné důchodové schémata aplikují pro pojistné výpočty unisex tabulky a neberou v úvahu rozdílné střední délky života při výpočtu výše důchodu.
Závěrečné části zprávy se týkají vyšší transparentnosti a přizpůsobivosti důchodových systémů tak, aby rostla důvěra v ně. To vyžaduje důvěryhodné informace o dlouhodobých perspektivách důchodových systémů, což je základním předpokladem pro fundovanou veřejnou diskusi a dosažení širokého konsensu o reformách. Zvýšené povědomí o nákladech a výhodách či nevýhodách současných důchodových systémů a srovnání s několika reformními možnostmi by vedly k lepšímu pochopení toho, proč jsou změny nutné a jaký typ změn je nejvíce výhodný. Společná zpráva Komise EU a Rady EU z roku 2003 také zkoumá informace, které jednotlivci dostávají o svých důchodech. Některé členské země zavádějí pravidelné roční výpisy o vzniklých nárocích, což zní docela logicky pro každý penzijní systém, který je postaven na základě příspěvků. Pro ilustraci – po zavedení nového příspěvkově definovaného penzijního systému ve Švédsku dostávají lidé každý rok „oranžovou důchodovou obálku“ s detailními informacemi o vývoji jejich akumulovaného kapitálu a odhadech jejich možných budoucích nároků při různých scénářích vývoje. Takový druh transparentnosti je však možné aplikovat i v ostatních důchodových systémech. Příští vývoj systému to může mít podstatný dopad.
Všechny členské státy se zavázaly k odstranění různých úrovní věku odchodu do důchodu nebo např. odlišností v pozůstalostních důchodech pro muže a ženy. Podle současné legislativy EU je taková forma diskriminace stále možná, ale direktiva 1979 již požaduje odstranění nerovného zacházení. Každá penzijní schéma bude muset v blízké budoucnosti zacházet s oběma pohlavími stejně. To se týká zaměstnavatelských penzijních schémat, ale také i penzijních schémat pro veřejné zaměstnance.
Cíl související s finanční udržitelností se týká potřeby udržování spravedlivé rovnováhy mezi finančním břemenem a důchody, mezi aktivní populací a důchodci. Změna úrovně příspěvků (nebo daní) a důchodů určuje, do jaké míry je břemeno demografického stárnutí dělené mezi aktivní populací a důchodců. Většina současných členských zemí EU nepředpokládá, že úroveň příspěvků či míra zdanění by v budoucnu měla růst. Udržitelnost důchodového systému zasahuje dál, než za strukturu a parametry důchodového systému. Zabývá se tak jednotlivými politikami aplikovanými na trhu práce, jakož i dalšími formami sociální ochrany. Otevřená metoda koordinace se snaží brát v úvahu všechny otázky, které souvisí s budoucností důchodového zabezpečení a hledá všechny možnosti, které jsou využitelné k zachování finančně udržitelné sociální ochrany na vysoké úrovni.
Při pohledu na vzájemné interakce mezi politikami sociální ochrany, zaměstnanosti a fiskální politiky můžeme ukončit debaty, které budoucnost důchodového systému prostě zužují na souboj zájmů jedné generace a ostatních – aktivní populace versus důchodci, zda mladí versus staří. Takový komplexní pohled nám zároveň umožňuje vyhnout se falešné představě, že otázku budoucí schopnosti důchodového systému poskytovat přiměřené důchodové zabezpečení lze zúžit pouze na volbu mezi průběžně financovaným a kapitalizačním systémem.
Obzvláště důležitou otázkou je rovnováha mezi příspěvky do systému a poskytovanými nároky, tedy rovnováha mezi obdobím práce a pobírání důchodu a vzájemný poměr mezi velikostí aktivní populace a počtem důchodců. Ta samozřejmě závisí na celkovém designu důchodového systému. Vysoká úroveň zaměstnanosti, včetně 50- a 60-ročních lidí bude důležitá pro současné zajištění vysoké úrovně důchodů a schopnosti financování systému.
Skutečnost, že budoucí důchody a jejich financování jsou závislé na celkovém vývoji ekonomiky, vyžaduje také úzkou spolupráci lidí zodpovědných za tvorbu politik v různých oblastech – od důchodů přes zaměstnanost až po veřejné finance. Navíc celkový design a fungování důchodových systémů není výsostnou odpovědností vlád. Zdravý rozvoj druhého a třetího pilíře (důchodového zabezpečení) vyžaduje svůj příspěvek i od sociálních partnerů a od pojišťovacího a finančního sektoru. Příspěvek sociálních partnerů je důležitý i kvůli dosažení společných cílů v jiných oblastech, např. aktivní participace starších lidí na trhu práce. Podle našeho názoru je žádoucí, aby při formulování národních strategií bylo využito zkušeností sociálních partnerů, jakož i poskytovatelů různých forem důchodů. Je však na uvážení jednotlivých členských států, jak definuje optimální způsob zapojení všech relevantních stran.

Důchodové systémy v některých zemích střední a jižní Evropy

Maďarský vícepilířový důchodový systém

Maďarsko v rámci reformy důchodového zabezpečení zavedlo vícepilířový systém. V letech 1996 a 1997 byly přijetím nové sociální legislativy realizovány radikální kroky reformy: prodloužení důchodového věku, byl zaveden komponent kapitalizace do
financování důchodového pojištění a nový způsob výpočtu důchodů, který se začne uplatňovat po roce 2013.
Od ledna 1998 se v Maďarsku uplatňuje kapitalizace v rámci třípilířovou důchodového systému, který kombinuje státní sociální pojištění se soukromým penzijním pojištěním. Jednotlivými složkami důchodového zabezpečení jsou:
■ povinna sociální důchodová pojistná schéma (pay-as-you-go),
■ nová povinná soukromá fondová penzijní schéma (kapitalizační) a
■ dobrovolné penzijní fondy.
Soukromé penzijní pojištění financované na kapitalizační bázi se stalo organickou součástí základní důchodového systému jako druhý pilíř v rámci multipilierového důchodového systému. Podstatou vícepilířový důchodového zabezpečení je povinné placení části příspěvků do Pojistného penzijního fondu, který zajišťuje důchod ze sociálního pojištění, zatímco druhá část příspěvků je převáděna do soukromého penzijního fondu, ze kterého se po dosažení nároku vyplácí soukromý starobní důchod.
Účastníci penzijního pojištění
Účast v nové soukromé kapitalizační důchodové schématu je povinná pro všechny novovstupujúcich na trh práce (počínaje 1. červencem 1998). Občané 47 let a mladší, kteří již byli zúčastnění na pracovním trhu si mohli vybrat, zda vstoupí do soukromé důchodového systému, nebo zůstanou v původní, průběžně financované důchodové schématu. Tato skupina občanů měla právo si vybrat v letech 1998 a 1999. V případě, že si vybrali novou fondový penzijní schéma, dostali možnost toto své rozhodnutí změnit a vrátit se do původního sociálního pojištění do 31. prosince 2000. Pokud se pojištěnec rozhodl vrátit do systému sociálního důchodového pojištění, měl dvě možnosti: částka na jeho osobním účtu se převedla do penzijního pojistného fondu, nebo ne. Pokud se rozhodl pro provedení peněz zpět do státní schématu, posuzuje se jeho nárok na důchod jako kdyby nikdy ze systému nevystoupil. V případě, že své příspěvky a výnos z nich nepředal sociální důchodového systému, má nárok na důchod redukován o výše zmíněné příspěvky na sociální pojištění. Vstup do soukromé fondové schématu a návrat zpět do státní sociální důchodového systému byl umožněn původně pouze jednou, ne opakovaně. Ale vývoj přinesl zkušenosti, které ukázaly, že pro některé důchodce znamenal vstup do finančně zajištěného pilíře příliš velkou ztrátu na důchodu a proto došlo k několika modifikacím možného návratu do průběžně financované schématu. V první etapě se vláda rozhodla doplácet těmto důchodcům jejich důchody do výše, jakou by měly, kdyby zůstali v I. pilíři. Později maďarská vláda přijala další změnu, na jejímž základě důchodci, jejichž důchod z I. i II. pilíře je nebo bude o určité procento nižší než kdyby zůstaly pouze v I. pilíři, mohou si své úspory z II. pilíře přenést zpět do I. pilíře a dostanou důchod, jako kdyby byly pouze v I. pilíři. Doplatí však na to všichni pojištěnci v I. pilíři, neboť na krytí ztráty z II. pilíře jim doplácejí ze svých příspěvků. V roce 2004 opět změnilo zákon a umožnily pojištěncům, kteří nedosáhli 10 let pojištění v II. pilíři a jejich důchod by byl menší než 25% částky důchodu z I. pilíře, vrátit se i se svými úsporami do I. pilíře a odtamtud dostat celý důchod. Objevují se však další problémy, jako např. co s těmi, kteří jsou v II. pilíři více než 10 r. a přesto nedosáhnou zákonem stanovenou výši důchodu? Proč tito důchodci mají být postiženi a nadále platit fondem? Na druhou stranu proč veřejný pilíř má platit za ztráty způsobené soukromým sektorem?
Pojištěnci, kteří se rozhodli vstoupit do soukromého fondového důchodového pojištění nebo jsou povinni vstoupit, si mohou svobodně vybrat penzijní fond v němž se pojistí na základě zvážení informací o nabízených produktech fondů a především jejich dosažené a očekávané úrovni zisků z investování. V případě, že fond nesplní očekávání klienta, nebo nedosáhne slibovaný výnos z investic, či jiných z jiných důvodů, může se pojištěnec rozhodnout o změně fondu a provedení prostředků ze svého účtu.
Krytí současných důchodců starým systémem důchodového pojištění bude pokračovat, dokud občané 47 let a starší nedosáhnou důchodového věku.
příspěvky
Soukromý důchodový systém je financován na fondové (kapitalizační) bázi. Zaměstnanci platili v prvním roce po zavedení reformy (1998) příspěvky ve výši 6%, v roce 1999 platili 7% a od roku 2000 platili 8% na důchodové pojištění. Dobrovolně si mohou přispívat více, až do maximální výše 10% z vyměřovacího základu. Zaměstnanci zúčastnění na soukromém fondovém důchodovém pojištění platí také 1% na státní důchodové pojištění. Zaměstnanci krytí státním penzijním systémem přispívají ve stejné výši, ale pouze do tohoto systému, to zn. 7% v roce 1998, 8% v roce 1999 a 9% od roku 2000. V současnosti přispívají zaměstnanci na důchodové pojištění 8,5% ze své mzdy.
Příspěvky zaměstnavatelů nadále plynou do státního důchodového pojištění, bez ohledu na to, zda jejich zaměstnanci jsou pojištěni ve státním nebo v soukromém systému. Příspěvky zaměstnavatelů byly na rozdíl od příspěvků zaměstnanců sníženy, v roce 1998 platili 24%, v roce 1999 23% a počínaje rokem 2000 platí 22%. V současnosti přispívají zaměstnavatelé na důchodové pojištění 18% ze mzdy svých zaměstnanců.
dávky
Členové soukromých penzijních fondů budou dostávat důchodové dávky z obou systémů, z finančně zajištěného i ze státního sociálního pojištění. Výše dávek ze soukromých penzijních fondů bude určena na základě akumulovaného kapitálu na soukromém kontě pojištěnce a bude mu moci být vyplacena ve formě důchodových dávek nebo jednou částkou. Odhaduje se, že bude trvat přibližně 15 let, zatímco soukromé penzijní fondy budou moci začít vyplácet první důchodové dávky, jelikož za toto období bude možné vytvořit dostatečný kapitál pro výpočet dávek na akceptovatelné úrovni.
Důchody ze sociálního pojištění se vypočítají procentem z průměrné měsíční mzdy v závislosti na počtu odpracovaných let. Pro účastníky soukromého fondového pojištění bude nárůstových poměr výpočtu důchodů nižší (1.22%) jako pro ty, kteří se rozhodli zůstat pouze v sociálním důchodovém pojištění (1.65%). Od roku 2013 budou starobní důchody účastníků sociálního důchodového pojištění vypočítávají podle vzorce „n“ x 1.65% z průměrného výdělku. Starobní důchody účastníků multipilierového systému budou vypočítané podle vzorce „n“ x 1.22% z průměrného příjmu. V uvedených vzorcích „n“ znamená počet odpracovaných let. Ve smyslu uvedených vzorců budou starobní důchody ze státního sociálního pojištění navýšeny oproti důchodem poskytovaným ze soukromých fondových schémat.
Pro účastníky obou systémů, kteří odpracují nejméně 38 let a překročí 62 let věku se důchodové dávky zvýší o 0,3% za každý další rok setrvání v zaměstnání.
Účastníkům multipilierového důchodového systému, bude po získání nároku na starobní důchod poskytnut starobní důchod ze sociálního pojištění ve výši 3/4 důchodu, na který budou mít nárok oprávněné osoby výlučně zúčastněné na tomto státním sociálním pojištění. Důchod ze sociálního pojištění bude doplněn soukromým důchodem pojištěnce vypláceným z jeho osobního účtu.
Z fondového systému budou do roku 2013 poskytovány starobní důchody při odpracování nejméně 15 let ve výši 43% z příjmů vzatých v úvahu při výpočtu starobního důchodu. Po odpracování více než 15 let poměr vypočteného důchodu roste o 2% za každý rok až do 25 odpracovaných let. Důchod pak dosáhne 63% úrovně. Za každý nadpracování rok mezi 25 až 36 odpracovanými lety narůstá důchod o 1%. Při 36 odpracovaných letech dosáhne starobní důchod z fondového systému 74% započtené mzdy. Nad tuto hranici se zvýší důchod o 1,5% za každý nadpracování rok.
Oba důchodové systémy, sociální pojištění i soukromé kapitalizační pojištění, budou poskytovat kromě starobních důchodů i pozůstalostní důchody, dokud invalidní důchody se v současnosti poskytují pouze z průběžně financovaného sociálního poistenia.Keď se začnou vyplácet důchodové dávky ze soukromých penzijních fondů, bude změněný systém zdanění důchodů . Od roku 2013 se důchody stanou předmětem daně z příjmu fyzických osob. Současně s reformou zdanění důchodů bude změněn i vyměřovací základ důchodů z čistého průměrného příjmu na hrubý průměrný příjem.
Od roku 1992 byla valorizace důchodů v sociálním pojištění závislá od změn v průměrném čistém příjmu. Od roku 2000 se použije kombinovaná indexace důchodových dávek, které se upravují průměrem růstu průměrného příjmu a změn spotřebních cen.
Plný starobní důchod do roku 2009 nesmí být nižší než minimální důchod, jehož výše je určována každoročně. Výše minimálního důchodu dosahuje téměř poloviční úroveň průměrného důchodu.
Druhy dávek poskytovaných ze soukromých penzijních fondů:
■ důchod vyplácený do konce života účastníka,
■ důchod vyplácený členovi penzijního fondu nebo jeho dědici po předem určené doby,
■ důchod vyplácený do konce života člena fondu a pak jeho dědici po určitou dobu,
■ společný doživotní důchod, jehož vyplácení začne v určitý den a je vyplácen dokud oba, manžel i manželka, nezemřou.
Jednorázová výplata celkové částky z účtu pojištěnce se provádí za těchto podmínek:
■ pokud člen penzijního fondu má krytí na svém kontě, které přesahuje určenou částku a požádá o vyplacení tohoto přebytku při zahájení vyplácení soukromého důchodu,
■ pokud by člen nemohl platit příspěvky rovnající se objemu za 180 měsíců.
Pravidla poskytování důchodových dávek ze soukromých fondů jsou obsaženy ve stanovách soukromých fondů.
Pokud osoba pojištěna v soukromém fondu zemře během období přispívání před vznikem nároku na důchod, celá částka jejích příspěvků je vyplacena její dědici. Dědic může dostat celkovou částku nebo může pokračovat v členském vztahu. V případě, že zemře člen, který již začal pobírat důchod ze soukromého fondu, pak nároky případných dědiců a dalších osob závisí na tom, který z výše uvedených produktů soukromého fondu si poživatel důchodu koupil.
Podmínky nároku na dávky
Dosavadní důchodového věku, který byl pro ženy 55 let a pro muže 60 let věku, se zvýšil na 62 let věku. Nový důchodový věk je zaváděn postupně, muži dosáhli tuto hranici v roce 2000, zatímco ženy až v roce 2009. V novém systému existuje možnost odchodu do předčasného důchodu, je však doprovázena redukcí důchodu ze sociálního pojištění. Podmínka doby zaměstnání, která je 40 let musí být splněna a důchodce musí dosáhnout nejméně 59 let věku. Nárok na předčasný důchod mají zaměstnanci pracující ve ztížených nebo nebezpečných pracovních podmínkách, nebo se pod vlivem opatření na trhu práce stanou nezaměstnanými. Při určení výše předčasného důchodu se bere v úvahu doba pojištění (zaměstnání) a výše zaplaceného pojistného.
Do roku 2009, zatímco bude zaveden jednotný vyšší důchodový věk pro obě pohlaví, je podmínkou vzniku nároku na plný starobní důchod 20 odpracovaných let (doba pojištění), na částečný starobní důchod stačí 15 let zaměstnání (pojištění).

daňové přiznání Praha
Zpráva důchodového pojištění
Soukromé penzijní fondy jsou oprávněny nakládat s příspěvky, které jsou vybírány do soukromé důchodového systému. Jsou to non-profit organizace, jejichž vlastníky jsou jejich členové. Soukromé penzijní fondy jsou řízeny samosprávnými orgány, shromážděními delegátů. Soukromé penzijní fondy mohou být založeny zaměstnavateli, profesními komorami, Fondem důchodového pojištění, organizacemi zaměstnavatelů nebo zaměstnanců, dobrovolnými penzijními fondy nebo místními samosprávami. Samotné fondy mohou nebo řídit a spravovat fondový majetek, nebo uzavřít smlouvu s profesionálními organizacemi, jako jsou pojišťovací společnosti, kterým svěří majetek fondu do zprávy. Přijatá legislativa obsahuje detailní předpisy upravující zakládání, organizace a správy financí fondů povinného důchodového pojištění.
Založení a výkon činnosti fondů podléhá schválení Nejvyššího kontrolního úřadu penzijních fondů. V každém fondu se po 6 měsících od povolení činnosti provede revize a do tohoto času musí mít fond nejméně 2 000 členů.
Každý fond musí poskytovat svým pojištěncům garantovaný výnos. Současně musí všechny fondy platit jedno procento z celého objemu příspěvků do centrálního fondu na krytí možné insolventnosti fondu.
Členové penzijního fondu mohou přecházet z jednoho fondu do druhého, současně však musí zaplatit náklady s tímto přechodem spojené.
Hned v prvním roce 1,3 milionu osob přešlo do systému soukromých penzijních fondů, kterých bylo v té době asi 40. Přitom tři čtvrti z nich byli členy pěti největších soukromých penzijních fondů. Za čtyřmi z nich stáli pojišťovací společnosti a za pátým největší komerční banka.
Nárůst členů ve fondech se zastavil. V r. 2003 bylo 18 fondů, ale 93% pojištěnců bylo v 6 fondech. V 7 fondech byl úrok 0% a v jednom – 1%. Průměrná efektivita je 2,93%, tedy II. pilíř není levnější než PAYG / průběžně financovaný /. Během prvních 6 let dosáhly fondy úrokové sazby 3,8%, zatímco obecné úrokové míry byly v Maďarsku více než 6%. Nyní jsou výnosy z investic horší než v prvních třech letech po vzniku finančně zajištěného pilíře (t. J. V r. 1998). Průměrný výnos z investování za 5 let byl nula v reálných hodnotách. Výsledky největších fondů jsou podstatně horší než malých fondů. Maďarské soukromé fondy vyprodukovali velké ztráty v reálném vyjádření nejen proto, že výnosy byly menší než inflace, ale i kvůli vysokým administrativním nákladům. Maďarsko udělalo reformu důchodového systému a zavedlo II. fondový pilíř jako první ze zemí SVE. Od roku 1998 se míra nahrazení mzdy důchodem snížila ze 65,1% na 56,8%.
Povinný systém důchodového zabezpečení v Polsku

Systém důchodového zabezpečení v Polsku prošel v období posledních let významnou proměnou, odpovídající novým společenským a ekonomickým vztahům v zemi. Cílem reformy byla snaha o řešení problémů původního systému důchodového zabezpečení a příprava na očekávané změny ve společnosti a jejich vliv na systém.
Třípilířovou systém důchodového zabezpečení
Počínaje 1. lednem 1999 se začal realizovat nový systém důchodového zabezpečení. Nahradil monopolní postavení systému založeného na průběžném financování s definovanými dávkami, ve kterém byly všechny důchody placené státem a financované z daní. Přijetím nového zákona o důchodovém zabezpečení byl ustanoven třípilířovou systém, ve kterém budou budoucí důchody financovány z různých zdrojů. V novém systému důchodového pojištění jsou první a druhý pilíř povinné a dávky, které z nich budou poskytovány, budou určovány úrovní celoživotního placení příspěvků. Prvním pilířem nového schématu důchodového pojištění je univerzální, průběžně financovaný (PAYG) systém definovaný příspěvků, do kterého plyne 5/8 z povinných příspěvků důchodového pojištění. V rámci prvního pilíře se tvoří malý Fond demografické rezervy, který je plně kapitalizován. Prostředky z Fondu demografické rezervy budou použity v případě deficitu prvního pilíře způsobeného situací na trhu práce. Povinný fondový pilíř je také definován příspěvky, odvádějí se do něj 3/8 povinných příspěvků.
Na rozdíl od předchozích dvou, účast ve třetím pilíři důchodového pojištění, který je plně fondový, je dobrovolná.
Každý z uvedených tří pilířů důchodového pojištění je vystaven určitému druhu rizika. Solventnost průběžně financovaného pilíře (PAYG) je ohrožena demografickým vývojem, stárnutím populace způsobené poklesem počtu novorozených dětí na jedné straně a rychlým zvyšováním věku dožití na straně druhé, vzrůstající měrou nezamestnanaosti a politickými vlivy. Pilíře financované kapitalizačním způsobem (druhý a třetí) jsou lépe chráněny před uvedenými riziky, ale jsou zranitelné otřesy na finančním trhu a dlouhotrvající inflací. Strategií nového systému důchodového zabezpečení v Polsku bylo účinně čelit hrozícím rizikům jejich diverzifikací. Každý ze systémů povinného pojištění na stáří zajišťuje solventnost důchodového systému jiným způsobem.
Povinný fondový systém důchodového pojištění
Účastníci kapitalizační schématu
Účastníky povinného fondového systému důchodového pojištění jsou občané na bázi povinné a dobrovolné. Ti, kteří byli k 1. 1. 1999 mladší 30 let nebo po tomto datu poprvé vstoupili na trh práce, platí příspěvky do fondového systému povinně. Mají právo (i povinnost) vybrat si fond, ve kterém si budou spořit příspěvky placené do druhého pilíře důchodového pojištění. Občané mezi 30 až 50 lety věku měli po zavedení vícepilířový systému důchodového pojištění možnost vybrat si, zda vstoupí do nové kapitalizační schématu, nebo budou jen v průběžně financované schématu. V případě, že se stali účastníky kapitalizační důchodového systému, jejich příspěvky do průběžně financovaného důchodového systému byly sníženy. Rozhodnutí o zapojení se do fondového způsobu důchodového pojištění mohly změnit a vrátit se do průběžně financovaného schématu během jednoho roku. Občané 50 a víceletých, tak ti, kteří již splnili podmínky pro nárok na předčasný důchod, nebyly reformou dotčeni. Nový multipilierový systém důchodového zabezpečení kryje celou zaměstnanou populaci s výjimkou farmářů (zemědělců), kteří zůstali ve své původní schématu. Důchodový věk je i po reformě pro ženy a muže rozdílný.
financování
Jedním z reformních kroků je i posílení odpovědnosti jednotlivce za své zabezpečení ve stáří zavedením placení příspěvků i zaměstnanci. Do roku 1999 platili příspěvky na důchodové zabezpečení pouze zaměstnavatelé, nyní je tato odpovědnost rozdělena mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Všechny příspěvky do fondového systému se vybírají od jednotlivých občanů. Jejich zaměstnavatelé na fondový systém nepřispívají. Vláda předpokládá, že 20% ze současných příspěvků plyne do soukromých fondových fondů.
Kumulované vybrané příspěvky se ve formě pomyslného kapitálu vykazují na individuálních účtech od založení nového finančně zajištěného pilíře v roce 1998. Výše ​​příspěvků zaměstnanců na důchodové pojištění do obou systémů, státního i soukromého finančně zajištěného, ​​je omezena určením jejich maximální úrovně. Horní hranice vyměřovacího základu pro placení příspěvků na oba povinné důchodové systémy je určena ve výši 30 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za jeden rok. Příjem nad uvedenou hranici je osvobozen od placení pojistného. Příspěvky jsou odpočitatelnou položkou před určením daně z příjmu.
Výše celkového příspěvku na důchodové pojištění se bude postupně snižovat a ze současných 45% klesne na 38-39% z vyměřovacího základu v roce 2015.
První pilíř nového systému není pokračováním předchozího systému důchodového zabezpečení přesto, že je také průběžně financovaný. Nároky, které pojištěnci dosáhli v původním systému, byly ke dni ukončení existence starého systému vypočítané a převedeny do hodnoty v zlotých. Tyto peníze slouží jako startovací kapitál, který se objevuje na individuálních kontech pojištěnců od roku 2003.
Příspěvky na starobní důchody (19,52% vyměřovacího základu) jdou na individuální účet, nebo účty, pokud jsou rozděleny mezi pilíře povinného důchodového pojištění. Do prvního pilíře jdou příspěvky ve výši 15% z vyměřovacího základu. V budoucnu se předpokládá jejich snížení na 9%. Do Demografického rezervního fondu tvořeného v 1. pilíři se odvádí 1% z vyměřovacího základu, přebytek z rozpočtu prvního pilíře a prostředky z privatizácie.Ostatné příspěvky na sociální zabezpečení, jako jsou invalidní, nemocenské apod., Nepatří do systému tří pilířů, který je výlučně schématem starobních důchodů.
Podmínky vzniku nároku na starobní důchod
Podle nové legislativy bude věk odchodu do starobního důchodu záviset na individuálním rozhodnutí přispěvatele (účastníka důchodového pojištění). Minimální důchodový věk je určen na 62 let věku pro muže a 60 let pro ženy. Zakotvením nároku na podstatné zvýšení starobního důchodu za každý rok odpracovaný nad uvedenou hranici se sleduje povzbuzení přispěvatelů na prodlužování aktivního období jejich života a placení příspěvků.
dávky
Předpokládá se, že přibližně 60% podíl z budoucích starobních důchodů bude pocházet z prvního, průběžně financovaného pilíře, zatímco 40% podíl bude z druhého, fondového pilíře. Z prvního pilíře, definovaného příspěvky, se bude vyplácet důchod ve výši závislé od vyměřovacího základu pro placení příspěvků a od průměrného věku dožití mužů nebo žen. Proto čím později odejde účastník do starobního důchodu, tím vyšší bude jeho starobní důchod. Fondový důchodový systém je definován příspěvků, což znamená, že výše dávek bude záviset na objemu akumulovaného kapitálu a jeho zhodnocení. Z druhého, fondového pilíře se budou vyplácí pouze starobní důchody, nebudou se z něj poskytovat invalidní dávky. O vyplácení pozůstalostních dávek bude moci rozhodnout pojištěnec při uplatnění nároku na starobní důchod. Dědění naběhlých prostředků v penzijním fondu bude zajištěno za výhodnějších podmínek.
Minimální starobní důchod bude představovat asi 28% současné průměrné mzdy. Pokud důchody z prvního a druhého pilíře důchodového pojištění budou nižší než určený minimální důchod, rozdíl do výše minimálního důchodu bude doplacen ze státního rozpočtu. Předpokládá se, že asi 10% důchodců bude třeba poskytnout takový příplatek k vypočteným řádným důchodem ze dvou povinných součástí důchodového pojištění, aby jejich důchody dosáhly minimální úroveň.
Povinné fondové důchodové pojištění nemá žádnou roli při výplatě dávek současným důchodcům. Při uplatnění důchodových nároků si, na základě vlastního rozhodnutí, důchodce určí společnost do které se převedou prostředky z jeho účtu a která mu bude poskytovat starobní důchod. Pojištěnec bude mít právo vybrat si druh důchodu (pojistný produkt), který si koupí, podmínky jeho garance a zda bude obsahovat i nárok na dávky pro pozůstalé, nebo ne.
Správa (řízení) penzijních fondů
Dva druhy subjektů existují v kapitálového důchodovém pojištění. Prvním je penzijní fond, kterým je vlastně naběhlý majetek členů penzijního fondu. Prostředky fondu jsou uloženy u nezávislého depozitáře, kterým je obvykle banka. Za všechny řídící a administrativní funkce vykonávané v měně fondu je odpovědná samotná společnost penzijního fondu. Každá společnost je samostatnou (zvláštní) akciovou společností s minimálním kapitálem 4 miliony ECU. Výška počátečního kapitálu akciové společnosti penzijního fondu byla vládou určena tak, aby limitovala počet vznikajících fondů.
Byly stanoveny přísné podmínky pro získání licence pro fondové důchodové společnosti a penzijní fondy. Je také určen mechanismus řešení deficitu v majetku fondu. Ve fondu musí být vytvořen zvláštní rezervní účet financován zakladateli fondu, který se použije v případě schodku z důvodu defraudace, krádeže či špatným investováním majetku fondu. Pokud se tento rezervní fond ukáže nedostatečný, použije se kapitál důchodové fondové společnosti a po jeho vyčerpání majetek centrálního garančního fondu. Centrální garanční fond se vytvoří z odvodů penzijních fondů.
Možnosti fondu investovat jsou detailně upraveny. Fondy jsou povinné rozdělit riziko při investování tím, že jsou určeny jasná pravidla a limity kam mohou umístit své investice, např. do vázaných akcií, do zahraničních akcií, do Národních investičních fondů, do Národní Banky apod. Zaměstnanci mohou ukládat své příspěvky pouze v jednom fondu, ne ve více a změna fondu bude dost obtížná, když jejich peníze už jednou byly investovány. Vzhledem k takové omezení je velmi důležitý snadný přístup k potřebným informacím o fonde.V průběžně financovaném systému jsou důchody valorizovány v závislosti na inflaci. Špatný vývoj v důchodovém systému ovlivňuje vysoká míra nezaměstnanosti a také podstatně nejnižší míra zaměstnanosti v EU.
ZUS (Sociální pojišťovna) má stále problémy (po 6 letech od reformy) s identifikací příspěvků a jejich přeposíláním penzijním fondem. V II. pilíři je 16 fondů s více než 11 milionům členů, 64% členů je v 4 fondech. Z celkového objemu příspěvků až 73% spravuje 5 fondů. Až 5% HDP Polska je ve fondech. Poplatky v II. pilíři klesly ze 6% na 3,5%. Stát hradí deficit v průběžně financovaném pilíři. Výnosy penzijních fondů v Polsku v prvních letech po reformě, po 1999 roku, byly minus 3 až 14%.
garance
Jako povinný státní systém, druhý pilíř vyžaduje garance. Garance jsou zajištěny právním rozdělením majetku fondu a majetku spravovaným společnosti, zavedením dozoru a minimální úrovně výnosů. V případě, že penzijní fond nemůže plnit své závazky vůči pojištěncům, použijí se prostředky rezervního fondu, fondu majetku menežérov a garančního fondu na krytí deficitu. Zatímco firma může zbankrotovat, penzijní fond nemůže. V případě finančních problémů jsou účastníci pojištění převeden do jiného fondu. Pokud všechny výše uvedené fondy, které garantují solventnost penzijního fondu nejsou schopny splnit povinnosti fondu, stát garantuje výplatu všech dávek.

Důchodový systém v České republice

V roce 1995 provedla parametrickou reformu v průběžně financovaném důchodovém systému.
Vytvořený byl také fondový systém, ale pouze jako dobrovolný. V 12 fondech penzijního připojištění se státním příspěvkem je zúčastněných 2,7 milionu pojištěnců, průměrný příspěvek je 400 Kč mesačne.V rámci reformy byla modernizována administrativa, ale univerzalita nebylo dosaženo, ozbrojené složky mají vlastní schémata důchodového poistenia.Dôchodkový věk byl zvyšován o 2 měsíce ročně av r. 2006 dosáhne 62 let pro muže a 57-61 let pro ženy (nadále podle počtu narozených nebo vychovaných dětí) Díky dosavadnímu vývoji se zachovalo téměř úplné krytí obyvatelstva penzijním systémem, velmi nízká úroveň chudoby, velký rozsah krytých náhradních dob. Problémem je rostoucí počet obyvatel v důchodovém věku. V roce 2004 byla legislativní omezena možnost předčasného odchodu do starobního důchodu. Předpokládá se další zvyšování důchodového věku.

Důchodový systém v Estonsku

V Estonsku byl II. pilíř vytvořený v r. 2002, takže už mají první zkušenosti. Počet starobních důchodců v I. pilíři klesl, naopak počet invalidních důchodců stoupl.
Důchodový věk byl zvýšen na 63 let pro muže. Pro ženy se zvyšuje o 6 měsíců ročně a věk 63 let dosáhne v roce 2016. Pojistné na důchodové pojištění platí převážně zaměstnavatel, celkem 20%, z toho do I. pilíře 16% a do II. pilíře 4%. Pojištěnec platí 2% ze mzdy. Důchod dosáhl v r. 1993 v průměru 40%, v r. 1999 více než 50% (zvýšení důchodů před volbami) a v r. 2003 asi 43% ze mzdy. Celkové výdaje na důchody dosáhly v r. 1992 5,2% HDP, v r. 1999 8,5% HDP a v r. 2003 to bylo opět 5,2% HDP. V II. pilíři se platí poplatek za přihlášení, za správu účtu 2% a z příspěvku 1%.

Důchodový systém v Lotyšsku

Důchodový systém v Lotyšsku je složen ze 3 částí, jsou to: národní pilíř s definovanými dávkami, od r. 2001 je zaveden II. pilíř povinný a od r. 1998 soukromé penzijního pojištění. Důchodový věk byl zvýšen na 62 let. Do r. 2006 bude možné jít do předčasného důchodu. Zákon garantuje minimální důchod a pravidelnou valorizaci podle 3 skupin. Míra náhrady hrubé mzdy důchodem je 43% a čisté 54% .Příspěvky do II. pilíře v r. 2001 byly 2%. Opět se mají zvyšovat od r. 2007 (na 4%) a v r. 2010 mají dosáhnout 10%. Až 41% občanů v aktivním věku se zapojilo do II. pilíře. Náklady na reformu jsou velké a vrchol by měly dosáhnout do r. 2020, asi 5% HDP. Dosahované úroky v penzijních fondech jsou v minusových hodnotách (- 0,25 až – 0,83%).

Důchodový systém v Litvě

Litva šla do reformy důchodového systému s cílem dosáhnout vyšší důchody, zajistit udržitelnost systému, pokrýt všechny obyvatele a vyhnout se deficitu. Účast v II. pilíři je dobrovolná. Příspěvky v r. 2004 byly do I. pilíře 8% a do II. pilíře 2,5% ze mzdy. Poplatek za správu v II. pilíři je 10% z příspěvku a 1% z celkového majetku na účtu). Za přechod mezi fondy se platí 0,2%, později se zvýší na 2-4%. Náklady na reformu bude krýt stát z rozpočtu. Důchod z I. pilíře se bude postupně snižovat, i genderová nerovnost je založena v obou pilířích. Důchodový věk se zvýšil pro muže na 62,5 roku a pro ženy zvyšování probíhá přidáváním po 6 měsíců v každém roce, dokud je důchodový věk dosáhne 60 let.

Důchodový systém ve Slovinsku

Slovinsko přijalo podstatné parametrické změny v prvním, veřejném pilíři v roce 1999. V rámci povinného důchodového systému nevytvořilo povinen fondový pilíř, ale nově penzijního pojištění má fondový charakter. Druhý pilíř je dobrovolný, je však silně podporován přes daně. Přibližně 50% osob pojištěných v 1. pilíři je také zapojeno do 2. dobrovolného fondového piliera.Zamestnanci přispívají na penzijní pojištění 15,5% ze své mzdy a zaměstnavatelé 8.85%, což spolu představuje 24.35% .Dôchodkový věk je pro muže 63 let a pro ženy 61 let.
Důchodový systém v Chorvatsku

V Chorvatsku byla důchodová reforma přijata v roce 2001 a vedle průběžně financovaném pilíři byl vytvořen i povinen kapitálového pilíře. Příspěvky na důchodové pojištění jsou spolu 20.0% a platí je pouze zaměstnavatel, z toho na kapitalizaci se odvádí 5.0%.
Důchodový systém v Rumunsku

Rumunsko přijalo reformní zákony, ale jejich účinnost nastane až v roce 2007, kdy dojde k vytvoření II. pilíře v systému důchodového pojištění. Příspěvky do II. pilíře by měly být 2%. Důchody by měly dosáhnout 40% podíl ze mzdy. V Rumunsku přispívá na důchodové pojištění zaměstnanec 9.5% ze své mzdy, zaměstnavatel 24.5%, spolu je to 34.0%.
Při porovnání s průměrnou úrovní výdajů na starobní důchody v zemích OECD a EU a na Slovensku, jako procento z HDP, je viditelný podstatně nižší podíl výdajů v ČR. Z grafu č. 3 je zřejmé, že situace většiny slovenská důchodců je podstatně horší než příjmy starobních důchodců v porovnávaných státech. Zatímco na Slovensku se na starobní důchody v roce 1998 vynaloženo pouze 5.2% z HDP, v členských státech OECD to bylo 7% a EU až 8.8% v průměru. Dá se předpokládat, že nízká úroveň výdajů na důchody v ČR je způsobena velmi nízkými mzdami z nichž se důchody vypočítávají. V důsledku toho tvoří důchodci tvoří na Slovensku nejchudší skupinu obyvatelstva.
Důchodové systémy v členských státech EU (staré členské státy – EU 15)
Reformy důchodových systémů v zemích EU 15 jsou motivovány odlišnými vlivy a skutečnostmi jako v zemích střední a východní Evropy. Především je to demografický vývoj směřující k celkovému stárnutí populace, což v kombinaci s poměrně vysokými výdaji na důchody vyvolává neudržitelný tlak na veřejné finance. Populace v EU 15 je podstatně starší než v EU 10 (asi o jednu třetinu) a téměř v každém ze západoevropských členských států se na důchodové zabezpečení přispívá i ze státního rozpočtu, tedy z příjmu z daní. V jednotlivých státech EU 15 jsou podmínky nároku na důchodové dávky, důchodový a věk a některé další podmínky následující:
belgie

Není stanovena žádná zvláštní podmínka pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk: muži – 65, ženy – 63 (do roku 2009 nárůst na 65). Minimální důchod: Pro domácnost – 12 485,61 EUR, pro jednotlivce – 9 991,63 Euro ročně. Maximální důchod: Limit existuje pouze teoreticky.
dánsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 15 až 65 let. Důchodový věk: muži i ženy – 65, (do roku 1999 nárůst na 67). Minimální důchod: Národní důchod – 826 Euro. Penzijní připojištění – 167 Euro. Maximální důchod: Národní důchod – 7 492 Euro. Penzijní připojištění – 3 520 Euro.

Německo

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 60 měsíců pojištění.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: není stanoven.
Maximální důchod: není stanoven.

Řecko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 4 500 pracovních dnů za které bylo zaplaceno pojistné.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (osoby pojištěné po roce 1993 mají jednotný důchodový věk 65).
Minimální důchod: 420,30 Euro.
Maximální důchod: 1 952 Euro.

Španělsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 15 let placení příspěvků, z toho nejméně dva přímo před nabytím důchodu.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: 411,76 Euro pro jednotlivce a 484,89 Euro pokud jsou v domácnosti další závislé osoby.
Maximální důchod: 2 086,1 Euro.

Francie

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je zaplacení nejméně jedné čtvrtiny pojistného z minimální mzdy. Důchodový věk: 60.
Minimální důchod: 6 706,39 Euro ročně. Maximální důchod: 167,3 euro týdně.
irsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je, že osoba musí být pojištěna před dosažením věku 55 let, musí mít zaplacených nejméně 156 příspěvků a roční průměr nejméně 24 příspěvků. Mají dvě schémata.
Důchodový věk: 65 a 66.
Minimální důchod: 164,2 euro týdně.
Maximální důchod: 167,3 euro týdně.

Island

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 16 až 66 let.
Důchodový věk: 67.
Minimální důchod: 3/40 maximálního ročního objemu národního důchodu.
Maximální důchod: Národní důchod – 40/40 plného základního důchodu, který je 2 853 euro ročně. K tomu jsou ještě dávky z penzijního připojištění.
Itálie

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 20 let přispívání.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v novém systému je to 57-65).
Minimální důchod: 5 358,34 Euro. Maximální důchod: Není stanoven.
Lichtenštejnsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně jeden rok v rámci prvního pilíře a ve druhém pilíři není stanovena žádná podmínka.
Důchodový věk: v obou pilířích 64 (nárůstem do roku 2009).
Minimální důchod: Základní důchod je 676 Euro měsíčně. Maximální důchod: Základní důchod je 1 351 euro měsíčně.

Lucembursko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 120 měsíců skutečného pojištění.
Důchodový věk: 65
Minimální důchod: Po 40 letech pojištění je to 1 262,88 euro měsíčně nejméně.
Maximální důchod: Žádný důchod nemůže převýšit 5/6 pětinásobku referenční částky, která je 5 846,66 Euro měsíčně.

Nizozemí

Není stanovena žádná podmínka pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: Vyplácejí jednotnou minimální částku. Maximální důchod: Není stanoven.

Norsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je nejméně 3-letý pobyt na území státu ve věku mezi 15 až 65 let. Důchodový věk: 67.
Minimální důchod: Po 40 letech pobytu dosahuje roční penze 12 148 Euro. Maximální důchod: 26 691 Euro.
Rakousko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 180 měsíců zaplaceného pojistného nebo 300 měsíců pojištění (i s náhradními dobami).
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v letech 2024 až 2033 se zvýší u žen na 65).
Minimální důchod: Pro jednotlivce 653,19 Euro. Pro domácnost 1 015 Euro a na každé vyživované nebo invalidní dítě se přidává 69,52 Euro.
Maximální důchod: 2 410,58 Euro.
portugalsko

Podmínkou nároku na důchodovou dávku je 15 let pojištění s tím, že je prokazatelné, že v každém roce bylo pojištěných nejméně 120 dní. Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: 30% průměrného měsíčního výdělku. Maximální důchod: Mezi 80% až 92% použitelného výdělku.
Finsko

Na nárok na důchod z národní schématu je zapotřebí 3 roční doba pobytu po dosažení 16 let věku a na důchod z povinné schématu kde se důchody vypočítávají podle mzdy je podmínkou 1 měsíc pojištění a stanovena minimální mzda.
Důchodový věk: 65.
Minimální důchod: Minimum je garantováno, ale není stanoveno konkrétní částkou.
Maximální důchod: Maximální důchod je 60% mzdy (základu pro určení penze).
švédsko

Pro základní penzi je potřebná doba pobytu ve státě 3 roky a v povinné schématu, kde se důchody vypočítávají podle mzdy, není podmínka. Důchodový věk: 65, ale mohou zůstat pojištěni do 67. Minimální důchod: Není určen. Maximální důchod: Není určen.
Velká Británie

Ze základního schématu má nárok na důchod osoba po 10-11 letech pojištění. V dalších třech povinných systémech jsou stanoveny podmínky rozsáhlejší a podrobněji, ale v zásadě musí zaměstnanec dosáhnout určitou výši mzdy, aby mohl být začleněn do těchto dalších schémat.
Důchodový věk: muži – 65, ženy – 60 (v letech 2010 až 2020 pro ženy nárůst na 65).
Minimální důchod: 25% z plné penze (27 Euro týdně).
Maximální důchod: 100% plné penze (t. J. 110 euro týdně) pokud pojistné bylo placeno nejméně 44 let. Ve státní schématu vypočtené ze mzdy (SERP) je to 196 euro týdně.

Panamský průplav má 100 let

Panamský průplav, propojení Atlantského a Tichého oceánu, vznikl již v roce 1914. Od té doby výrazně ovlivnil rozvoj lodní dopravy a obchodních cest. Dnes slučuje až 144 námořních obchodních tras, které spojují 160 zemí a 1700 přístavů. Každý rok přes něj projdou přibližně 3 procenta světového námořního obchodu. V pátek 15. srpna slaví slavný Panamský průplav kulatou stovku.

Třetí pruh

U příležitosti 100. výročí už o pár dní otevřou třetí pruh pro větší tranzitní lodě. Tato změna má dále rozšiřovat obchodní cesty a umožnit přechod několika velkorozměrných lodím. V současnosti přes průplav projde ročně více než 12 tisíc zaoceánských lodí. Po otevření nového pruhu se odhaduje jejich zvýšení až na 16 750. „Jedna velká kontejnerová loď je tak dlouhá jako čtyři 50-metrové fotbalová hřiště a může být pojištěna až na 180 milionů eur,“ říká kapitán Rahul Khanna z AGCS – Ředitelství námořních rizik.
S větší kapacitou však přichází i řadu nových rizik. A právě jejich ošetřením v odvětví námořní dopravy se zabývá AGCS (Allianz Global Corporate & Specialty – Allianz pojistitel korporátních a speciálních řešení řízení rizik).

Nejbezpečnější průplav

Studie skupiny Allianz se zaměřuje na budoucí rizika Panamského průplavu, které mohou nastat po otevření třetího pruhu pro velké kontejnerové lodě. Podle expertů z AGCS se po otevření třetí sekce může zvýšit hodnota pojištěných věcí, které denně procházejí kanálem, až o více než 75 milionů eur. Cílem studie je tedy posoudit růst nákladů na lodní flotily a jejich budoucí dopad na jiné přístavy. Důležité je také připravit projekt tak, aby měli záchranáři situaci pod kontrolou iv případě ucpání či znečištění kanálu. Přímo úměrně ke zvýšení počtu velkých lodí pokud hustším provozu by měl vzrůst i počet kvalifikovaných odborníků z pohotovostních složek.
Dalším rizikem jsou živelné události. Mnoho přístavů, zejména na východním pobřeží, je vystaveno hurikánem. Přeprava tranzitních lodí do těchto přístavů je tedy mnohem rizikovější. Například v roce 2012 velké škody způsobil hurikán Sandy, který zaplavil přístavy na severovýchodě USA.
Pro správné zhodnocení možných rizik odborníci z AGCS prozkoumali bezpečnostní záznamy Panamského průplavu v průběhu uplynulých 20 let. V úvahu brali zejména počet a příčiny škodných událostí. Tyto údaje byly následně porovnávány s jinými známými vodními cestami, jak Suezský či Kielský průplav. Výsledky testů prokázaly, že právě Panamský průplav je tím nejbezpečnějším. Nejčastějšími nehodami jsou kontakt se stěnou, kolize plavidel a poškození lodě. Škodní událost však vznikne jen jednou za 4 tisíc přeprav.

Panamský průplav v číslech

3 procenta celosvětového námořního obchodu projdou přes Panamský průplav
8 až 10 hodin trvá jeho splutí námořní lodí
27 nehod se v průplavu stalo za uplynulých 10 let
82 km je délka kanálu
144 námořních obchodních cest spojuje 160 zemí světa a 1700 námořních přístavů
4000 přeprav je počet, na který připadá jedna škodná událost
12 000 zaoceánských lodí projde ročně přes průplav

Zaplavené léto – milionové škody

Za uplynulých 5 měsíců vznikly následkem bouří škody za 8,6 milionů eur
Záplavy, vichřice a krupobití způsobily 9 600 pojistných událostí
Loňské povodně v Česku stály 10 miliard eur

milionové škody
milionové škody

Letošní léto nám přineslo více dešťových kapek než slunečních paprsků. Silné bouře byly na severním Slovensku v druhé polovině května a celý žilinský kraj včetně Vrátné doliny zůstal pod vodou na konci července. První srpnové dny vichřice způsobila stotisícové škody zejména v Bratislavě a jižní Slovensko postihly srážky v polovině srpna. Tyto přírodní živly způsobily obrovské škody na majetku.

Škoda 8 600 000 eur

Řádění počasí se začalo už na jaře. Ve středu 14. května Allianz – Slovenská pojišťovna evidovala stovku hlášení o škodách na majetku av následujících dnech jejich počet narostl až na tisíc. Nejvíce pojistných událostí se stalo v okresech Poprad, Liptovský Mikuláš a Sabinov. Následkem vichřice a silného deště klienti hlásili strženy střechy, komíny a okapové žlaby. Pováľané stromy zatarasili silnice a odtrhli dveře na osobních autech. Nejvíce škod bylo ve čtvrtek 15. května a během následující noci. Výše škod za pět dní byla více než 650 tisíc eur.

Hlášení pojistné události
15. 5. 2014, 17.30, Maria, Stará Ľubovňa
„Přes oběd jsem byla sama doma a slyšela jsem silný rachot na půdě. Vítr povalil komín, který udělal díru do střešní krytiny a propadl se na půdu. “

Na konci července zasáhl přírodní živel rovněž zejména severní Slovensko. Najkalamitnejšia situace nastala v pondělí 21. července. V žilinském kraji byly příčinami vzniku škod silný déšť, vichřice, záplavy a pády předmětů. Kromě katastrofy ve Vrátné dolině bouře napáchala škody i ve Zvolenu, v Čadci, Liptovském Mikuláši, Ružomberku a Spišské Nové Vsi. Zatopené zůstali chaty, rodinné domy, sklepy domů, zahrady a dvory. Bahno a skály zničili i desítky vozidel. Z vozidel ve Vrátné dolině zbyly jen vraky, několik z nich mělo v Allianz – České pojišťovně sjednáno havarijní pojištění, které kryje i riziko povodně a záplavy. Všem majitelům těchto vozidel Allianz – SP k dnešnímu dni již vyplatila pojistné plnění.
Bouře zničila i zrekonstruovanou kabinkovou lanovku Vrátna – Chleb, která je v údolí jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Za 24 hodin v této oblíbené lokalitě vznikla škoda více než milion eur.

Hlášení pojistné události
23. 7. 2014, 10.25, Josef, Zvolenská Slatina
„V pondělí ráno nám silný déšť a spodní voda zaplavily sklep a blesk poškodil elektrické vedení v celém domě.“

Silná bouře se Slovenskou přehnala iv první srpnový týden. Na mnoha místech kanalizace nápor vody nezvládla a cesty byly pod vodou. V okresech Bratislava, Pezinok, Trnava a Piešťany bouři provázelo i krupobití. Ledovec způsobil škody na autech, ve vinicích zničil úrodu. Za prvních pět dní se výše škod vyšplhala na 500 tisíc eur.

Hlášení pojistné události
3. 8. 2014, 15.30, Pavel, Modra
„Vichřice vytrhla stovky kořenů révy. Velká část mé letošní úrody je zničena. “

Největší škody na majetku způsobily během uplynulých pěti měsíců tyto živelné události: blesk, krupobití, pád předmětů, povodeň, záplava a vichřice. „Klienti nám za uplynulé léto nahlásili 9 600 pojistných událostí způsobených přírodními živly. Je to dokonce nárůst o 35 procent oproti minulému roku, který byl následkem povodní také mimořádně škodní, „říká Jozef Hrdý, ředitel odboru likvidace pojistných událostí v Allianz – SP. „Celkem byla výše škod více než 8 600 000 eur, nejvíce škodných událostí jsme měli hlášených v okresech Žilina, Sabinov, Stará Ľubovňa, Košice a Bratislava,“ dodává Jozef Hrdý.
Deště pokračovaly iv posledních letních dnech. Na více místech západního Slovenska spadlo 50 až 100 mm srážek, v Myjavě až kolem 120 mm. Na několika meteorologických stanicích byly překonány maximálně historické zářijové úhrny srážek za 24 hodin. Za tři dny spadlo téměř 200 mm srážek. Je to dvaapůlkrát více než průměrně za celý měsíc září.
Deštivý celý rok?

V posledních měsících jsme si užili opravdu málo slunečných dnů. Oproti minulému letu, které bylo horké, byl letos deštník naším každodenním příslušenstvím. Čekají nás bouřky i do konce roku?
Bouře je jev, který se může vyskytnout během celého roku, ale její pravděpodobnost je vyšší v letním pololetí. „V souvislosti s výskytem bouří na našem území můžeme říci, že vzhledem k probíhající změnu klimatu bude v důsledku oteplování atmosféry přibývat vlhkost v atmosféře a ta se projeví intenzivnějšími bouřkovými jevy a srážkami s nimi souvisejícími,“ říká meteoroložka Miriam Jarošová. Silné srážky způsobovaly problémy na mnoha místech země iv polovině září. „Výrazné srážkové úhrny na velkou plochu Slovenska přináší i velkoprostorový tlakový útvar, tlaková níže, jejíž střed se nachází jižně od Slovenska,“ dodává Miriam Jarošová.

Jak si chránit majetek?

Pro případ živelní události je dobré mít svůj domov pojištěn, a to hlavně v lokalitách, kde nebezpečí hrozí nejvíce. Pojištění domácnosti v Allianz – SP kryje i rizika jako vichřice, krupobití, úder blesku, povodeň, záplava a jiné. Zájem o pojištění proti živelným událostem přetrvává a počasí dává pravidelně signály, že je to rozumný krok.
Pokud již k samotné škodě dojde, klient by měl ihned pojistnou událost nahlásit, a to buď telefonicky nebo přes mobilní aplikaci. Vždy je dobré udělat si vlastní fotodokumentaci. Až do rozhodnutí pojišťovny je třeba odložit si poškozenou věc nebo součástku. Škody, u kterých není nutné provést obhlídku, pojišťovna likviduje už do 24 hodin od jejich nahlášení. Pokud jsou však škody rozsáhlejší a jejich následky odstraňuje dodavatel, pojišťovna musí počkat na doložení dokladů o opravě. V takových případech Allianz – Slovenská pojišťovna poskytuje zálohu pojistného plnění, aby měl klient počáteční krytí nákladů na opravu.
Pozor na podmínky pojištění. Při odchodu z domu třeba vždy zkontrolovat, zda jsou řádně zavřená okna a zamčené dveře. Například, pokud do nemovitosti naprší přes otevřená okna, škody, které déšť na majetku způsobí, nejsou pojištěním kryty.

Obrovské ztráty

Změny ve struktuře klimatu a počasí dokáží extrémně ovlivnit živelné události ve světě. Ty se následně projevují třemi způsoby: intenzivní vichřice, povodně následkem silných nárazových dešťů a těžké období sucha. Za posledních 13 let se stalo až osm z deseti největších historických povodní. Celkem způsobili škodu za více než 100 miliard eur. Na druhém místě v desítce najškodovejších povodní je loňská povodeň v Česku av Německu. Pojistné ztráty byly ve výši 4,1 miliardy dolarů, což je 3,17 miliardy eur, a ekonomické ztráty se vyšplhaly až do výše 12,4 miliard eur.

Ekonomické důsledky ve světě

Představitelé stovky významných institucí se v létě sešli v Londýně na setkání AGCS (Allianz Global Corporate & Specialty – Allianz pojistitel korporátních a speciálních řešení řízení rizik), aby diskutovali o globálních problémech souvisejících s důsledky změny klimatu, rychlého tempa urbanizace a stále složitějších výrobních procesů. Dospěli k závěru, že vlády zemí a nadnárodní společnosti musí klást stále větší důraz na kontrolu vyhodnocování rizik souvisejících s předběžnými finančními ztrátami následkem živelních událostí. Při výzkumu by tedy měli brát v úvahu i klimatické změny. Dokonce i malá změna teploty, i jen o jeden stupeň, dokáže zvýšit úroveň rizika extrémních přírodních katastrof, jako jsou vlny veder, sucho a záplavy.

Bouřky zničily vinařům úrodu

Nečekané události každý rok postihnou i zemědělců. Živelná rizika mohou poškodit majetek, plodiny, případně zapříčinit uhynutí hospodářských zvířat či drůbeže. Jedním z produktů pojištění určeného zemědělcům je pojištění plodin. Minimalizuje následky nepředvídatelných událostí a zmírňuje jejich dopad na další hospodaření.

Bouřky zničily vinařům úrodu
Bouřky zničily vinařům úrodu

Bouřlivý révu

Během uplynulého léta postihly Slovensko silné bouřky. Vichřice, déšť a krupobití zemědělcům zničili dvory a vytopili domy. Zhroutila se stěna jedné hospodářské budovy a na dvou kravínech silný vítr strhl střechu. O život přišlo několik hospodářských zvířat, poškozené byly desítky ovocných sadů. Krupobití, jinak nazývané také ledovec, zničilo úrodu i vinařům.
„Na přelomu července a srpna způsobil ledovec našim klientům na révě značné škody. Hrozny bylo již ve fázi začátku zrání. Vedle poškození listů byly silně poškozeny třásně, jednotlivé bobule byly naražené i odříznuty, „říká Anton Jendek, vedoucí AGRO pojištění v Allianz – České pojišťovně. Vinaři hlásili škody na úrodě ve výši více než 140 tisíc eur. „Vzhledem k tomu, že následovalo období s nadměrnými srážkami, poškozené pletiva révy podléhaly zvýšenému riziku bílé hniloby a plísni šedé,“ dodává Anton Jendek.
Pojistit se dá proti mrazu i krupobití

V rámci pojištění plodin se Allianz – Slovenská pojišťovna zaměřuje i na pojištění révy pro případ poškození nebo zničení vybranými riziky. Mezi ně patří například zničení úrody ledovcem. Při tomto riziku se pojistné krytí poskytuje na období od vyhánění puků až do ukončení sklizně. V rámci pojištění révy je i možnost připojištění zimního a jarního mrazu s obdobím pojistné ochrany od 1. prosince před rokem sklizně do 20. června následujícího roku. Lze pojistit i nové neplodící výsadby révy a také na vinařské školky.
Kolik přeplatí pojišťovna?

Hodnotu sklizně vinice (pojistnou částku) si klient určuje sám. Počítá se prenásobením výměry vinohradu, objemu sklizně a její ceny. Spoluúčast pojištěného si také klient určí sám. U pojištění proti riziku ledovce, tedy krupobití, je standardem spoluúčast ve výši 20 procent z výše škody na poškozené parcele. Pojištěný si však může sjednat i pojištění se spoluúčastí 10 případně 5 procent.
Pojištění révy výrazně přispívá k zajištění finanční stability pěstitelů a respektuje specifika vinohradnictví. A dokonce, při pojištění révy mají zemědělci možnost čerpat podporu na pojistné z fondů Evropské unie, a to až ve výši 50 procent uhrazeného ročního pojistného prostřednictvím platební agentury České republiky.