Bauhaus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

1919 – 1933 Bauhaus
byla německá státní (mezinárodní) instituce, jejímž cílem bylo vychovávat a sdružovat umělce schopných vytvořit jednotnou výtvarnou kulturu životního prostředí a to ve všech oblastech vnímání. Na vznik Bauhausu měl velký vliv neoplasticismus a ruské revoluční avantgardy.

Bauhaus založil funkcionalistický architekt Walter Gropius ve německém Výmaru. V programu výuky se mluvilo o nutnosti vytvořit jednotu mezi všemi druhy umění, přičemž vedoucí úlohu měla mít architektura. Bauhaus měl setřít hranici mezi dekorativním a monumentálním uměním, mezi krásnými uměními a řemeslem.

Suprematismus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

Tato snaha se projevila i v pedagogické praxi, která byla rozdělena do dvou oblastí:
1. prakctické technicko-řemeslné vytváření předmětů denní potřeby v různých materiálů (dřevo, kámen, kov, hlína, sklo, kůže, umělá hmota, textil …)
2. výuka o formě: a / nauka o vzhledu (studium přírody, analýza materiálů)
b / nauka o zobrazování (technické kreslení, tvorba prostorových modelů, ddeskriptívna geometrie)
c / nauka o tvorbě (barva, tvar, prostor)

Výuka na Bauhausu trvala tři roky. První část studie se nazývala Vorkurs – přípravka. V této fázi se učeň seznamoval s elementárními problémy materiálu a formy a musel zapomenout na umělecké předsudky. V druhé části – Formlehre – se učil zvládnout určité řemeslo: práci s kovem, tkaní, keramiku, atd. Ve třetí části – Werklehre – prošel kurzem průmyslového designu. Konečnou fází výuky byl projekt stavby (bau), která v sobě spojuje všechny stránky umění, dosud osvojené a je maximálně funkční a jednoduchá.

Bauhaus-Party a Design Week Awards

Gropius povolal na školu významných umělců, z nichž většina byla orientována na neoplasticismus a ruské revoluční avantgardy, ale i na kubismus a lyrickou abstrakci. Postupně zde působili Johannes Ytten, Lyonel Feininger, Gerhard Muche, Paul Klee, Oscar Schlemmer, Wassily Kandinskij, Lászlo Moholy-Nagy, Hannes Mayer a další.

Typické pro tvorbu na této škole byly jednoduché funkční předměty, zbavené zdobnosti a oblých linií. Prvořadá byla funkčnost předmětu vyjádřená i jeho tvarem. Žáci a učitelé této školy vytvořili například design židlí, křesel, lamp, nábytku, látek apod. s použitím co nejjednodušších linií a moderních materiálů. Tvorba Bauhausu zasáhla i do knihtisku a reklamy, měla obrovský vliv na design průmyslově vyráběných předmětů, protože Bauhaus spolupracoval s mnoha průmyslovými podniky, kde podle těchto návrhů vznikaly výrobky.

Bauhaus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

Ředitelem školy byl Walter Gropius. Továrna Faguswerk bylo průlomové dílo v dějinách architektury – budova nemá ani jednu křivku. Je to blok dílů z oceli, skla a cihel navržen tak, aby se jeho konstrukce omezila jen na to najvyhnutnejšie. Typické bylo používání pravého úhlu., Plochých střech a velkých okenních otvorů (tzv. Pásových oken), zdivo režné nebo bílé barvy. V roce 1925 se Bauhaus přestěhoval do deseti a Gropius navrhl novou budovu této školy, kterou tvoří komplex navzájem spojených budov ve funkcionalistickém provedení.